Paříž - Mezinárodní měnový fond (MMF) je připraven podílet se na pomoci Řecku, pokud bude tento program „kompletní“. Tedy pokud zemi opět postaví na nohy, učiní její dluh udržitelným a umožní, aby Řecko opět mohlo získávat peníze na finančních trzích. V rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1 to řekla šéfka MMF Christine Lagardeová.
MMF podpoří takovou pomoc Řecku, která zemi postaví na nohy
„Kompletní program pomoci má dvě části - jednu řeckou, která s sebou nese hlubokou reformu řecké ekonomiky. To znamená udržení rozpočtu ve stavu, který je zdravý a poskytne zemi důvěryhodnost. Ta druhá část je věřitelská, která s sebou nese poskytnutí financí a restrukturalizaci dluhu ke zmírnění zátěže,“ vysvětlila Lagardeová. Šéfka MMF také potvrdila svůj názor, že Řecko potřebuje nějakou formu oddlužení. Dodala však, že to nemusí být přímo seškrtání dluhů, ale i jiná opatření, například výrazné prodloužení nebo odklad splatnosti úvěrů a snížení úroků.
Lagardeová také považuje za „pravděpodobné“, že by řecké banky mohly otevřít podle plánu již v pondělí. Tento termín ale krátce předtím zpochybnil člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Ewald Nowotny, který uvedl, že je potřeba ještě některé věci prověřit a že termín znovuotevření řeckých bank není pevně stanoven.
„Banky jsou připraveny otevřít své pobočky, musejí ale vyčkat na konečné povolení od řecké centrální banky. Jsou zde některé technické problémy, které zůstávají nevyřešeny, a také musíme čekat na schválení vládou,“ řekl agentuře Reuters jeden z činitelů řecké bankovní asociace. Další zdroj z centrální banky pak dodal, že banka spolupracuje s vládou, aby bylo možné otevřít banky co nejdříve.
Řecká vláda uvažuje o sloučení výběrů z bankomatů (zdroj: ČT24)
Limit 60 euro denně zatím tedy zůstává platný, s fungujícími bankami budou ale lidé o krok blíž tomu, že se dostanou ke svým vkladům. A řecká vláda uvažuje i o tom, že sloučí výběry. „Když si někdo nevybere 60 eur v pondělí, může si vzít 120 eur v úterý, nebo 180 eur ve středu. Pracujeme na tom, myslíme, že je to technicky možné,“ vysvětlil náměstek ministra financí Dimitris Mardas. Evropská centrální banka totiž umožní čerpat větší objem nouzových úvěrů a tím pádem budou k dispozici i peníze. ECB ve čtvrtek na týden zvýšila limit půjček z nouzového programu ELA o 900 milionů eur, tedy zhruba o procento. Dosud limit činil asi 90 miliard eur (2,44 bilionu korun), napsala agentura DPA.
Řecko zároveň už v pondělí začne se změnami sazeb daně z přidané hodnoty. Agentura ANSA dnes s odvoláním na výnos ministerstva financí uvedla, že od začátku příštího týdne bude zboží a služby, u kterých se nyní uplatňuje sazba 13 procent, přesunuto do vyšší sazby 23 procent. To se dotkne třeba balených potravin, restaurací a kaváren a jízdného na veřejnou dopravu. Další změny mají přijít v říjnu. Vyšší sazba DPH pro hotely má začít platit od 1. října, kdy budou zrušeny také daňové slevy pro oblíbené řecké turistické ostrovy. U hotelů se nově sazba daně zvýší z 6,5 procenta na 13 procent.
Zvýšení sazby DPH je součástí prvního balíku úsporných reforem, které výměnou za finanční pomoc žádá eurozóna a kterou schválil řecký parlament v noci na čtvrtek. Atény si schválením reforem otevřely cestu k dojednání záchranného programu ve výši až 86 miliard eur. První z řady reforem se kromě DPH týkají penzí a řízení řeckého statistického úřadu.
Řecko
Silně zadlužené Řecko se tento měsíc stalo první vyspělou zemí, která MMF přestala včas splácet dluhy. Řecko teď měnovému fondu celkem dluží 1,6 miliardy SDR (zhruba dvě miliardy eur). SDR je zkratka pro zvláštní práva čerpání, což je zúčtovací jednotka MMF. Dokud bude Řecko fondu dlužit, nemůže od něj dostat další finance. Podle dřívějšího vyjádření mluvčího fondu se bude vedení MMF v „příštích týdnech“ zabývat žádostí Řecka o prodloužení termínu pro uhrazení červnové splátky. Řecko je největším dlužníkem MMF.
Ministři financí eurozóny se tento týden v podstatě dohodli na poskytnutí nové, tříleté finanční pomoci zadluženému Řecku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Jednání o detailech v pořadí už třetího záchranného programu budou moci začít až poté, co skončí nutné schvalovací procedury v zemích eurozóny. Program v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč) má Řecko ochránit před bankrotem a odchodem z eurozóny.