Atény – Řečtí poslanci v noci většinou hlasů schválili návrh prvních strukturálních reforem, které od Atén žádají evropští věřitelé za příslib jednání o poskytnutí další úvěrové pomoci. Pro reformy hlasovalo 229 poslanců, 64 bylo proti, šestice se zdržela. Hlasování potvrdilo rozkol v řadách vládní Syrizy: 38 jejích poslanců řeklo balíku reforem NE, popřípadě se zdrželo.
Premiér Alexis Tsipras přitom před začátkem jednání vyzval svůj poslanecký klub, aby reformy, které mají přinést dohodu s mezinárodními věřiteli o nové záchranné půjčce, schválil jednomyslně. Zároveň pohrozil, že v opačném případě podá demisi. Krátce před hlasováním ale své výroky zmírnil konstatováním, že nebude utíkat před zodpovědností.
Rebelové v Syrize podporují premiéra - nikoliv záchranný balík
Mezi poslanci, kteří hlasovali proti, je bývalý ministr financí Janis Varufakis nebo předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopuluová. Další z rebelů v řadách Syrizy, ministr životního prostředí a energetiky Panagiotis Lafazanis, oznámil, že odstoupí z funkce, pokud si to bude premiér Tsipras přát. Nevěří, že Řecko čekají předčasné parlamentní volby. „Jsme zákonodárci této vlády, celým srdcem ji podporujeme. Podporujeme účast hnutí Syriza ve vládě a podporujeme premiéra. Nepodporujeme záchranný balík,“ shrnul Lafazanis stanovisko vnitrostranické opozice.
Premiér Alexis Tsipras v parlamentu:
„Tato vláda udělá všechno, co bude v jejích silách, se stejným zanícením jako v nerovném boji v posledních šesti měsících. Chceme dát zemi do pořádku a uskutečnit nezbytné strukturální reformy.“
Z vládního tábora čítajícího 162 zákonodárců jich podpořilo změny jen 124. Souhlas vyjádřilo všech 13 poslanců, kteří náleží k menší koaliční formaci Nezávislí Řekové. Vládě přišla na pomoc také více než stovka poslanců tří proevropských opozičních stran. Tradičně proti byli komunisté a neonacisté ze strany Zlatý úsvit. „Volíme v souladu s potřebami této země, nikoli podle stranické disciplíny. Víme, že je to naše povinnost,“ prohlásil mluvčí opoziční Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis.
K reformám, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny, patří mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, rozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů; do důchodu by se mělo odcházet postupně až v 67 letech.
Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně. Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale uvádí, že ani takovýto záchranný program nemusí stačit. Řecko prý potřebuje ze strany EU mnohem větší snížení dluhu.
Novou pomoc, z níž Řecko dá ještě v červenci polovinu MMF jako splátku dluhu, budou ještě schvalovat parlamenty některých zemí eurozóny. Francouzští poslanci ve středu plán podpořili, hlasovat o něm bude ještě rakouský a především německý parlament.
Policie zadržela desítky radikálů
Hlasování předcházela v parlamentu několikahodinová bouřlivá debata. Napjatá byla situace i v centru Atén, kde se střetli radikálové s policií. Kvůli hlasování o úsporných opatřeních vyrazily už odpoledne do ulic tisíce demonstrantů, ke střetům ale došlo až v okmažiku, kdy se do davu vmísily dvě stovky radikálů. Na policii začali házet zápalné lahve a kamení. Strážci pořádku odpověděli dávkami slzného plynu. Čtyři desítky výtržníků skončily za mřížemi.
