Předčasné volby v Řecku vyhrála Koalice radikální levice (Syriza). Po měsíci úřednické vlády se tedy do funkce premiéra vrátí Alexis Tsipras, který již dojednal koalici. Na výsledek voleb s napětím čekaly evropské státy, které čekají, jak se nová vláda postaví k řeckým závazkům. Jako první reagoval na výsledek francouzský prezident, který hovořil o „významném úspěchu“ pro Řecko i Evropu.
Ačkoli vítězná Syriza slaví a její lídr Alexis Tsipras současně stihl domluvit staronovou koalici se stranou Nezávislí Řekové, zazněl již z Atén příslib, že se Řecko řádně postaví ke svým závazkům. Dohoda o novém záchranném programu, který věřitelé podmínili tvrdými reformami, vyvolala v Řecku vládní krizi, kvůli které Tsipras odstoupil, aby však z nových voleb vzešel tařka neoslaben.
Zatímco když v lednu Tsipras vyhrál volby poprvé, Evropa znervózněla, tentokrát zazněla spíše přívětivá slova. Z vrcholných státníků reagoval jako první francouzský prezident Francois Hollande. „Je to významný úsepěch pro Evropu, která ale musí naslouchat tomu, co Řekové vzkazují,“ komentoval vítězství Syrizy. Od jasného výsledku voleb si slibuje stabilizaci řecké politické scény a konec turbulentního období, kdy Řekové chodili do volebních místností v průměru jednou za rok. „Řecko nyní prožije období stability se solidní většinou,“ míní Hollande.
Ve volbách pohořela Lidová unie vytvořená skupinou poslanců Syrizy, kteří nesouhlasili s podmínkami Tsiprasova záchranného programu. Naopak dominovaly strany, které jsou ochotné podřídit se mu. Skeptické hlasy budou i v novém parlamentu patřit krajně pravicovému Zlatému úsvitu a také komunistické straně, obě strany však budou mít jet zhruba 35 hlasů v 300členné sněmovně. Výsledek ani jedné z nich se přitom výrazně neliší od výsledku v předchozích volbách.
Řecká krize je úhelným kamenem pro eurozónu, ve které ale země zůstává a pravděpodobně se to s nástupem druhé Tsiprasovy vlády nezmění. Šéf Euroskupiny, kterým je nyní ministr financí předsednického Nizozemska Jeroen Dijsselbloem, Alexisu Tsiprasovi pogratuloval k vítězství a řekl, že se těší na další spolupráci s Aténami. „Jsme připraveni s Řeckem úzce spolupracovat na jeho ambiciózních reformách,“ uvedl Dijsselbloem. Ocenil, jak rychle se formuje nová vláda i její silný mandát, který umožní prosadit podmínky záchranného programu.
Z Berlína, který má k řecké krizi mnoho co říci, zatím nezazněla žádná oficiální reakce. Výsledek voleb a relativní neúspěch kritiků záchranného programu však komentoval hlavní ekonom německé banky Berenberg Holger Schmieding. Je přesvědčen, že jde o důkaz, že se Řekové se situací své ekonomiky smířili. „Po letech takřka nevídané krize podpořila většina Řeků strany, které slibují, že udrží Řecko v eurozóně. I když to znamená důsledné a bolestivé reformy,“ řekl.
Alexis Varufakis hledal ve volbách podporu pro úsporná opatření, jejichž zavedení za Řecko slíbil výměnou za záchranný balík až 86 miliard eur. Část řecké veřejnosti, ale i Tsiprasových stranických kolegů včetně někdejšího ministra financí Januse Varufakise premiéra ostře kritizovala. Dohoda s věřiteli podle nich odporovala předvolebním slibům levicové Syrizy, že skoncuje s ekonomickými škrty a tržními reformami.
