Řeckého zemědělce Mimise Tsakanikase doposud trápily hlavně výpadky elektřiny a divoká prasata. Poté, co si dluhová krize vynutila omezení výběrů peněz z bankovních účtů, však řeší zejména to, jak se vypořádat s nedostatkem hotovosti. Začal proto s výměnným obchodem, píše agentura Reuters. Finanční úřady již tento fenomén prý sledují a zároveň po celé zemi zahájily kontroly. Jednání Řeků s mezinárodními věřiteli o finančním balíčku sice pokračují, nicméně sílí také obavy jak z rozkolu ve vládní straně Syriza, tak z přístupu Mezinárodního měnového fondu. Ten nyní naznačuje, že pomoc Řecku nemusí uvolnit hned.
Některým svým zaměstnancům nyní řecký zemědělec Tsakanikas za práci platí v naturáliích. Zemědělské stroje si vzájemně půjčuje s ostatními zemědělci, aby si je nemusel kupovat či pronajímat. A když si tento měsíc pronajímal pole, slíbil, že zaplatí částí své úrody. Tsakanikas se tak připojil k rostoucí části řecké ekonomiky založené na výměnném obchodu. Ten někteří Řekové považují za určitý druh úpadku společnosti, zatímco jiní jej vítají jako praktický způsob dočasného řešení problémů s nedostatkem hotovosti, píše agentura Reuters.
"Začal jsem s určitými formami výměnného obchodu. Ten tu byl již dříve, ale nyní roste. Doba je opravdu těžká a přátelé a příbuzní si vzájemně pomáhají," dodal zemědělec.
Stoupající počet Řeků na venkově si nyní vyměňuje zboží a služby v bezhotovostních transakcích poté, co řecká vláda koncem června omezila výběr peněz z bankovních účtů, aby zastavila odliv vkladů a zabránila kolapsu bankovního sektoru. Řekové si nyní mohou vybrat pouze 420 eur (zhruba 11.400 Kč) týdně. Oficiální údaje o rozsahu výměnného obchodu sice nejsou k dispozici, aktivity na různých internetových portálech a neoficiální informace od zemědělců však podle agentury Reuters ukazují jeho růst. V odlehlých vesnicích a zemědělských oblastech není tento způsob obchodování nezvyklý. „Výměnný obchod je dlouhou dobu součástí každodenního života Řeků,“ uvedl ekonom Haris Lambropulos. „V minulosti se odehrával hlavně na rodinné a osobní úrovni, nyní však kvůli vývoji v bankovním sektoru nabírá širších rozměrů. Je to teď složitější a organizovanější fenomén,“ dodal.
Internetový portál Tradenow, který vznikl před třemi lety s cílem zajišťovat výměnný obchod s jakýmkoliv zbožím od potravin po technologie, uvedl, že počet jeho uživatelů i objem transakcí se po omezení pohybu kapitálu zdvojnásobil. „Před omezením pohybu kapitálu jsme oslovovali firmy a snažili se je přimět k registraci,“ řekl agentuře Reuters šéf portálu. “Nyní se podniky k registraci samy hlásí„ dodal.
K uživatelům portálu podle něj patří například aténský řezník, který směňuje své maso za různé služby. Na venkově výměnný obchod kvete i bez pomoci internetu. Zemědělec Panagiotis Kutras například vzpomíná, jak prodal krmivo v hodnotě 2000 eur jinému zemědělci, který mu zaplatil pšenicí. Další zemědělec pak Kutrasovi nabídl těžkou techniku, aby uhradil 4000 eur z účtu ve výši 6000 eur za produkty, které mu Kutras dodal. Pěstitel bavlny, pšenice a jetele Kostas Zavlagas zase přenechal jinému zemědělci potýkajícímu se s nedostatkem hotovosti balíky sena a strojní součástky. „Až bude moci, zaplatí mi nějakými produkty, možná sýrem,“ prohlásil. „Je to typická ukázka každodenních problémů, kterým zemědělci čelí a které řeší výměnným obchodem,“ dodal.
Na finanční správě nicméně panují obavy, že takovéto praktiky podporují daňové úniky. Je totiž obtížné monitorovat, zda jsou při nich vydávány stvrzenky, které by zajistily, že bude zaplacena daň z přidané hodnoty.
„Výměnný obchod není nezákonný, pokud jsou pro každou transakci vystaveny příslušné dokumenty. Pozorně tento fenomén sledujeme,“ uvedl jeden z pracovníků protikorupční jednotky ministerstva financí.
V Řecku totiž již tamní inspektoři zahájili rozsáhlé daňové kontroly s cílem odhalit daňové úniky. Od pětihvězdičkových hotelů až po skromné taverny. Pozornosti inspektorů prý neujde žádné místo, kde je během letních měsíců živo. „Kontroly budeme provádět po celém Řecku, ve všech turistických regionech. Začneme drahými destinacemi, luxusními hotely, ale půjdeme taky do těch nejmenších taveren. V žádném případě se nestane, že bychom něco nechali bez kontroly,“ zdůrazňuje náměstek ministra financí Trifon Alexiadis.
Země, která zavádí přísná úsporná opatření, si žádné krácení svých příjmů dovolit nemůže. Ušetřit se ale budou snažit zřejmě i podnikatelé. Zatím během kontrol ministerstvo financí odhalilo přestupky ve čtvrtině podniků. Druhý týden po zvednutí daně z přidané hodnoty si provozovatelé stále s vyšší DPH nevědí rady. A bojí se, že pokud zvednou ceny, přijdou o zákazníky. „Vyšší daně znamenají vyšší ceny. Nevím, jestli to pro nás bude to nejlepší,“ říká manažerka restaurace Fany Christou.
Věřitelé však považují tyto kroky řecké vlády za jedno ze základních opatření pro udělení třetího záchranného balíčku. O jeho konkrétní podobě teď v Aténách zástupci obou stran jednají. Šlo o první podobnou schůzku na vysoké úrovni, dosud se věřitelé během týdne scházeli jen s níže postavenými úředníky, se kterými řešili například reformu řeckého daňového systému, uvedla agentura AP.
Řecko by tak mohlo získat tříletou půjčku v přepočtu za více než dva biliony korun (až 86 miliard eur). Minulý týden v noci na čtvrtek odhlasoval druhý balík reformních opatření řecký parlament, čímž se otevřela cesta k vyjednávání s věřiteli. Rozhovory by měly být uzavřeny do 20. srpna, kdy musí Řecko splatit dluh zhruba 3,4 miliardy eur Evropské centrální bance.
Zemi však nyní drží v nejistotě i Mezinárodní měnový fond (MMF). Není jisté, že se připojí k aktuálně dojednávané pomoci, minimálně ne v první fázi. Naznačuje, že by peníze mohl uvolnit až v návaznosti na to, jak se Atény vypořádají s jeho požadavky. Nejmenovaný činitel MMF podle agentury Reuters totiž uvedl, že fond může schválit nové úvěry pro Řecko teprve poté, co Atény uzavřou s evropskými vládami dohodu o pomoci, která zajistí, že země bude schopna splácet své dluhy.
Rozhodnutí ohledně účasti MMF v záchranném programu, který organizuje Evropská unie, by podle FT mohlo padnout až za několik měsíců, možná až v příštím roce. Takové zpoždění by prý mohlo mít vážné dopady, zejména pak v Německu. Někteří němečtí představitelé totiž tvrdí, že bez účasti měnového fondu nebude možné nový záchranný program pro Řecko schválit v německém parlamentu.
- Ve čtyřstránkovém zápisu ze zasedání MMF, který je označen jako přísně důvěrný a k němuž se dostal Financial Times, se například píše, že vyjednávači fondu se sice budou účastnit jednání o novém záchrannému programu, v této fázi však nebudou moci dospět k žádné dohodě. Fond prý o své účasti v programu rozhodne až ve druhé fázi, tedy poté, co se Atény zavážou ke komplexním reformám a co se věřitelé dohodnou na zmírnění dluhové zátěže Řecka.
- Splnění druhé podmínky by mohlo být velmi obtížné, protože Německo a některé další členské země eurozóny rozhodně odmítají, aby byly Řecku jeho dluhy odpuštěny. Představitel měnového fondu, který si nepřál být jmenován, podle Reuters řekl, že „zabere určitý čas“, než Řecko a jeho evropští věřitelé dokážou vytvořit základy nutné pro nový úvěrový program MMF.
Jednání s věřiteli nicméně pokračovala i poté, co vedení řecké vládní strany Syriza v noci na dnešek rozhodlo o svolání mimořádného stranického sjezdu, který se uskuteční v září. Jde o reakci na rozpory ve straně, které vyvrcholily, když někteří rebelové v parlamentu nepodpořili reformy stanovené věřiteli. Členové ústředního výboru strany se ve čtvrtek shromáždili v budově bývalého kina v centru Atén, aby rozhodli, zda bude svolán v září stranický sjezd, nebo zda se uskuteční vnitrostranické referendum, jehož cílem by bylo znovu definovat strategii strany.
