Konec naší Odyssey se blíží, slíbil Tsipras Řekům. Země je po osmi letech bez záchranného programu

Konec naší Odyssey se blíží, slíbil Tsipras Řekům (zdroj: ČT24)

Řecko má dobrý důvod věřit, že po formálním opuštění záchranného programu má před sebou lepší časy. Prohlásil to řecký premiér Alexis Tispras. Řecko oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů v pondělí.

„Dnes v naší zemi začíná nový, historický den,“ prohlásil Tsipras. „Naše země znovu získala právo utvářet si vlastní budoucnost,“ citovala premiéra agentura Reuters.

Opatření, která s sebou nesla úspory, recesi a měnila zemi v sociální pustinu, jsou nyní u konce. Naše země znovu získává právo určit si svůj vlastní osud a budoucnost: jako normální evropská země, bez pokynů ze zahraničí, bez vydírání, bez dalších obětí pro naše obyvatelstvo.
Alexis Tsipras
řecký premiér

Tsipras si pro svůj projev zvolil ostrov Ithaka, jako symbol konce moderní Odyssey, kterou podle něj Řecko od roku 2010 prožívalo. Homérův epos Odyssea vypráví o návratu ithackého krále Odyssea z trojské války zpět domů, tato cesta mu trvala deset let.

Analogii s Odysseem použil již bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu, který v dubnu 2010 požádal své evropské partnery a Mezinárodní měnový fond (MMF) o první záchranný úvěr. Tehdy řekl, že Řecko a Řeky čeká nová Odyssea.

Na tvrdou lekci nezapomeneme, řekl premiér

Tsipras v úterý prohlásil, že konec této Odyssey se přiblížil. Úspory a škrty, které Řecko muselo provést a které zemi ještě čekají, přiroval k útrapám ithackého hrdiny.

Řecký premiér si pro svůj projev vybral kopec s výhledem na zátoku. V neformálním oblečení, bílé rozepnuté košili a volných tmavých kalhotách, a se zádumčivým výrazem ve svém proslovu často použil analogii s Odysseou, ve které se hlavní hrdina musel vypřádat s kyklopy, sirénami a nepoctivými nápadníky, kteří chtěli zaujmout jeho místo. Byl to odkaz na opoziční stranu Nová demokracie, která nyní vede v průzkumech veřejného mínění. Volby se v Řecku uskuteční příští rok. 

Tsipras také upozornil, že Řecko by nikdy nemělo zapomenout na tvrdou lekci pod přísným finančním dohledem věřitelů. „Nikdy nezapomeneme na příčiny nebo na lidi, kteří vedli naši zemi k pomoci,“ dodal.

Řecko je dnes z nejhorší krize venku. „Ale pro konkrétní Řeky zůstává situace složitá i teď, nezaměstnanost a míra chudoby jsou nadále vysoko. Řecko má stále problémy s nízkou konkurenceschopností. Dluh, který si z krize nese, je tak velký, že nelze vyloučit opakování krize třeba za pět, sedm let,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Ekonom Bureš: Na podobnou krizi, jako byla ta řecká, se dá připravit jen těžko (zdroj: ČT24)

Tři záchranné balíky za 289 miliard eur

Řecko je teď normální země. Znamená to, že už není žádný program. Nebudeme v budoucnu monitorovat řecké reformy, nebudeme jim nutit žádná opatření. Řecko může definovat vlastní ekonomickou politiku.
Pierre Moscovici
evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti

Řecko obdrželo od roku 2010 celkem tři záchranné úvěry od svých evropských partnerů a MMF v celkové výši téměř 289 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Půjčky však doprovázely přísné podmínky. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu, třetina obyvatel se propadla do chudoby a tisíce lidí odešly do zahraničí. Země také zůstala vysoce zadlužená, její dluh dosahuje 180 procent hrubého domácího produktu (HDP). 

„Zůstává otázkou, nakolik Řecko zasáhla přímo rozhodnutí věřitelů. Jakou roli sehrály evropské investiční domy, banky a fondy. Dluh země se za tuto dekádu zdvojnásobil a novináři se dnes ptají, zda ponese někdy někdo odpovědnost za špatná rozhodnutí, která řeckou ekonomiku dál zbrzdila,“ upozornil spolupracovník ČT v Řecku Thomas Kulidakis.

Kulidakis: Otázka je, jakou měrou zavinili propad Řecka sami věřitelé (zdroj: ČT24)

Řecko po opuštění třetího záchranného programu sice nemusí přijímat další bolestivé reformy, země by ale v následujících letech měla udržovat přebytek primárního rozpočtu, tedy bez zahrnutí splátek dluhu. Na příští rok je naplánováno další snížení penzí.

Až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi také dál čtvrtletně navštěvovat experti. Jejich úkolem je prověřit, že země plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.