Jednání Atén s věřiteli o novém záchranném programu pro Řecko vstoupila do cílové rovinky, dokument popisující základy programu je již „téměř hotov“. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na zdroje z řecké vlády. Podle řecké televize by měly být rozhovory dokončeny nejpozději v úterý ráno.
Podle zdroje agentury Reuters se Atény s věřiteli dohodly, že úkolem Řecka bude v letošním roce vykázat vyrovnaný primární rozpočet, jenž nezahrnuje náklady na správu dluhu. Tento cíl je prý založen na předpokladu, že řecká ekonomika letos klesne o 2,1 až 2,3 procenta.
Atény musejí do 20. srpna splatit 3,5 miliardy eur (95 miliard korun) Evropské centrální bance (ECB). Vyjednávání o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun) začala 20. července. Atény si již v červenci zajistily tříměsíční překlenovací úvěr přesahující sedm miliard eur, díky kterému mohly uhradit dřívější splátky ECB a Mezinárodnímu měnovému fondu. Řečtí představitelé již dříve uvedli, že 14. srpna, tedy tento pátek, očekávají schválení dohody o záchranném programu ministry financí eurozóny. Do 18. srpna by měl podle nich dohodu odsouhlasit řecký parlament.
Studie: Německo na řecké dluhové krizi každopádně vydělá
Podle nové studie německého institutu IWH si však Německo nemusí se splácením Atén dělat příliš velké vrásky. Tvrdí, že na řecké dluhové krizi totiž vydělá i v případě, že mu Atény nevrátí žádné peníze. Pokles úroků u německých státních dluhopisů, k němuž krize výrazně přispěla, totiž v německém rozpočtu od roku 2010 ušetřil více než 100 miliard eur (přes 2,7 bilionu Kč). Řecko přitom dluží Německu zhruba 90 miliard eur.
"Úspory převyšují náklady krize, a to dokonce i tehdy, když Řecko své dluhy přestane zcela splácet," uvedl institut IWH.
Řecká dluhová krize přiměla investory z celého světa k přesunu peněz do bezpečných aktiv, mezi která patří i dluhopisy německé vlády. Vysoká poptávka vedla k výraznému poklesu úroků u těchto dluhopisů, což umožnilo Německu snížit náklady na správu dluhu. "Špatné zprávy v Řecku byly dobrými zprávami v Německu," píše se ve studii. Studie nicméně nezohledňuje dopad řecké krize na hospodářský vývoj v Německu. Nejistota spojená s krizí může mít například negativní vliv na zahraniční poptávku po německém zboží, oslabení eura v důsledku krize však může německý export naopak podporovat.
