Půjčka Řecku? Češi neztratí ani korunu

Praha – I kdyby Řecko nesplatilo půjčku z Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), nehrozí České republice vůbec žádné riziko. Případné ztráty totiž pokryjí výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB), informovalo české ministerstvo financí.

Řecko tím, že v parlamentu odhlasovalo potřebné reformy, otevřelo zemi cestu k dalším evropským penězům. Ministři financí eurozóny se totiž už dnes předběžně dohodli na podmínkách poskytnutí krátkodobé finanční pomoci Řecku ve výši 7,16 miliardy eur ze staršího celounijního mechanismu EFSM. Oficiálně bude ale vše stvrzeno až v pátek.

„Ale je to taková záplata na záplatu. Když vznikal ESM, tak to měla být bomba, která dokáže vyřešit všechny potenciální problémy – proto se zavřel EFSM a proto se prakticky uzavřel dočasný euroval,“ uvedl analytik Martin Vlachynský z Institutu ekonomických a společenských analýz v Bratislavě.

Za půjčky z EFSM standardně ručí všechny státy evropské osmadvacítky, ne jen státy eurozóny, jako je tomu u programu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). To se nelíbilo kromě Česka například i Velké Británii.

  • "Česká republika se po dohodě se zeměmi mimo eurozónu, mimo jiné Velkou Británií, Švédskem a Dánskem, podílí na jednání o možnosti zajištění krátkodobé půjčky pro Řecko na dobu do tří měsíců. Pokud však Řecko půjčku nesplatí, Česká republika a další státy mimo eurozónu ztráty neponesou, neboť ty budou pokryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou," uvedlo české ministerstvo.
Řecké dluhy a věřitelé
Zdroj: ČT24

Půjčka by měla být pode návrhu 7,16 miliardy eur se splatností tři měsíce. Záměr ovšem zpochybňuje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). „Je tam potenciál, že jsou řecké dluhopisy jen listí,“ prohlásil v Událostech, komentářích. „Za tři měsíce bude tato půjčka nahrazena dlouhodobou půjčkou, pokud dojde k dohodě mezi věřiteli a Řeckem, a my se bavíme o tom, jestli je riziko, že se dlouhodobá dohoda povede. Vzhledem ke zkušenostem z posledních šesti let je to riziko velké.“

Ke krátkodobé půjčce přikročila Evropa z jednoho prostého důvodu - Řecko sice může začít jednat o třetím balíčku finanční pomoci, ale peníze potřebují Atény ihned. Překlenovací půjčka tak pomůže Řecku vyrovnat závazek ve výši 3,5 miliardy eur, který mají Atény uhradit ECB v pondělí, a zajistit další financování země. Zaplatit by Atény mohly také dlužnou částku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Na dočasnou půjčku pak naváže program z Evropského stabilizačního fondu (ESM), který může dosáhnout objemu až 86 miliard eur. ESM už je program, na kterém se Češi nijak nepodílejí.

Češi chtěli po Bruselu záruky

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kvůli chystané aktivaci EFSM kritizoval Evropskou komisi, protože zmíněný mechanismus je podle něj mrtvý a polozapomenutý. Sobotka i ministr financí Andrej Babiš (ANO) také na pondělní tiskové konferenci prohlásili, že Česko odmítá půjčku garantovat a že Řecku ani žádnou přímou půjčku neposkytne. A stejně to vidí i Velká Británie. „Lídrem toho vyjednávání je samozřejmě Velká Británie, která zároveň trvá na tom, aby ten to fond EFSM byl použit naposledy,“ uvedl Babiš. 

Ve středu pak Babiš podle agentury Reuters uvedl, že poskytnutí překlenovací půjčky Řecku ze zdrojů EU je pro Česko přijatelné v případě, že s půjčkou budou spojeny právně závazné záruky, které zabrání ztrátě peněz. „Od počátku jsme deklarovali, že za řecké dluhy ručit nebudeme, a na tom trváme i nadále. Jednání povedeme o možnosti krátkodobé půjčky do tří měsíců s právními garancemi toho, že Česko neponese žádná rizika,“ uvedl dnes Babiš.

Díky tlaku české vlády a dalších zemí, které použití EFSM silně kritizovaly, se tak podle premiéra Bohuslava Sobotky zřejmě podaří nově získat jasnou záruku, která dosud nebyla součástí EFSM, že český daňový poplatník nebude financovat pomoc Řecku. „A zároveň jsme nezablokovali možnost pomoci Řecku ve chvíli, kdy nutně potřebuje rychlou finanční injekci a kdy už začalo naplňovat dohody víkendového eurosummitu,“ uvedl premiér. Vlachynský ale upozorňuje na to, že vzhledem ke krátkodobosti té půjčky bylo riziko už předtím poměrně malé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...