Atény – Řečtí poslanci zasedli do lavic s jedním jasným cílem – zahájit debatu o nových úsporných opatřeních, o nichž by měli ještě dnes v noci také hlasovat. Atény totiž mohou zažádat o novu finanční pomoc od eurozóny, pouze pokud přijmou reformy, které zvyšují daně, rozšiřují daň za luxus, zvyšují odvody pro podnikatele a omezují předčasné důchody. Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má předluženou zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně.
Reformy a zase jenom reformy. Řecký parlament odvrací bankrot
Samotné hlasování přijde na řadu podle všeho až po 11. hodině večer. Do té doby bude muset premiér Alexis Tsipras získat k prosazení reforem opozici, protože část krajně levicového křídla jeho socialistické strany SYRIZA odmítá na podmínky ujednání s eurozónou přistoupit.
Na posvěcení reforem od řeckého parlamentu čeká doslova celá Evropa, protože až poté, co opatření projdou u samotných Řeků, začne eurozóna s Aténami formálně jednat o uvolnění pomoci ze záchranného fondu eurozóny, kterým je Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
„Jsem přesvědčená, že hlasování dopadne kladně, protože veřejnost už postupně poznává, že jiné řešení neexistuje. Největší problém bude ve vládní straně, protože ministerský předseda proti sobě v podstatě nemá opozici - všechny strany ho podporují. Ale protože přijal smlouvu, která je naprosto v rozporu s jeho předvolební kampaní - on byl dotlačen, aby takovou smlouvu podepsal -, tak vzniká velké napětí uvnitř jeho strany,“ uvedla ekonomka Věra Čolasová.
- Podle ekonoma a bývalého mistra financí Ivana Pilipa se Řecko přijetím reforem „určitým způsobem vrátí k reformám, které se zastavily nástupem Syrizy k moci“. „Je to poslední šance,“ dodává.
GALERIE
videogallery_546770
Řecko potřebuje peníze hned
Řecko nemůže čekat na zdlouhavá vyjednávání o další finanční pomoci, protože peníze potřebuje bez přehánění okamžitě. Evropská komise proto navrhuje, aby EU půjčila Řecku zhruba sedm miliard eur na okamžité finanční potřeby ze staršího krizového fondu, který v minulosti společně vytvořily všechny země Evropské unie, tedy Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM).
V tomto případě by ale za dluh neručila pouze eurozóna, ale všech 28 zemí EU. Už v úterý ale dali ministři některých zemí mimo měnovou unii včetně Česka najevo, že se jim podobná půjčka Řecku nelíbí. Evropská exekutiva tak hledá způsob, jak země mimo eurozónu od případných negativních dopadů ochránit.
- "Unijní pomoc Řecku prostřednictvím EFSM zajistí finanční stabilitu Unie a eurozóny," uvedla Evropská komise v krátkém písemném prohlášení.
„Obavy zemí mimo euro slyšíme, chápeme a hledáme způsoby, jak je vyřešit,“ řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Mezi zvažovanými možnostmi je podle něj varianta určitého využití zisků Evropské centrální banky (ECB) z řeckých dluhopisů či financování přes evropský rozpočet. „Nemohu jít moc do detailů. Jedná se, probírají se varianty,“ prohlásil Dombrovskis.
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis
Další varianta: Řecko bude moci více využít peníze z fondů EU
Evropská komise hledá řešení řeckého dluhu skutečně všude. Nejaktuálněji přišla s návrhem na změnu způsobu využití peněz z evropských fondů.
- V současném finančním období 2014-2020 by mělo Řecko z evropských peněz získat přes 35 miliard eur (přes 945 miliard korun), nejvyšší podíl představuje 20 miliard ze strukturálních fondů a 15 miliard přímých plateb zemědělcům.
- Pro současné finanční období komise navrhuje zvýšit o sedm procent počáteční předfinancování programů. Znamená to, že letos a v příštím roce mohou Atény počítat každý rok s dodatečnou půlmiliardou eur (13,5 miliardy korun) na spolufinancované projekty.
- Z minulého finančního období by Řecko mělo dostat okamžitý přístup k pěti procentům peněz, obvykle ponechávaným „v záloze“ až do doby uzavření programů v roce 2017. A pro programy z tohoto období má začít platit stoprocentní evropské spolufinancování.
- Znamenat by to mělo reálných dodatečných 500 milionů eur (13,5 miliardy korun) a také úspory řeckého rozpočtu dané tím, že Atény se nemusí starat o spolufinancování, v odhadované výši dvou miliard eur (54 miliard korun).
Už nyní přitom mají řecké programy z minulého období vyšší evropský podíl, než je standardní.
Dombrovskis dodal, že z několika variant řešení problému krátkodobého řeckého financování vyšly jako nejschůdnější možnost dvoustranné půjčky zemi od jiného státu a právě použití EFSM. Přímou půjčku ale nikdo nenabídl. „Protože nebylo jiné lepší řešení, tak zbývající nejlepší variantou postupu je program EFSM. Nebylo to snadné rozhodnutí,“ řekl Dombrovskis.
I tato pomoc má ale jako podmínku schválení reforem v řeckém parlamentu. Pokud je Řekové nakonec schválí, bude půjčka okamžitě vyplacena v jedné platbě na účet řecké národní banky. Měla by maximálně tříměsíční splatnost. Komise předpokládá její proplacení z peněz, které Řecko získá poté, co se dohodne o třetím záchranném balíku se záchranným fondem eurozóny ESM.
Řecké banky zůstanou i ve čtvrtek zavřené. Ty bankovní pobočky, které jsou otevřeny pro důchodce, ale budou nově moci zpracovávat platby přes kreditní karty a provádět další transakce.
Bývalý šéf Evropské komise Romano Prodi kritizoval Německo v rozhlasové stanici Deutschlandradio Kultur za to, že nese spoluvinu za rozsah řecké dluhové krize. „Řecká vláda učinila tisíce chyb, o tom není pochyb. Byla ale připravena o rozhodovací moc. A to do budoucna zanechá hluboké stopy,“ řekl Prodi. Přitom právě za předsedy EK Prodiho vstoupilo Řecko v roce 2001 do eurozóny, a to, jak se později ukázalo, na základě podvodu. Země lhala o tom, že v roce 1999 splnila všechna maastrichtská kritéria, hlavně pak kritérium pro deficit veřejných financí.
Prodi v německém rádiu také vyslovil obavu, že v případě návratu Řecka k drachmě hrozí rozštěpení Evropy. Proto by podle něj měly unijní instituce získat větší vliv. Tak by se Evropská komise nejen v řecké otázce, ale i v mezinárodní politice uplynulých let nestala pouhým divákem, uvedl. Pokud unie nepřistoupí k další politické integraci, hrozí Evropě podle Prodiho, že se stane jen kolonií Spojených států a Číny.
Stávka tentokrát příliš Řeků neoslovila
Na protest proti chystaným úsporným opatřením vyhlásila odborová centrála řeckých státních zaměstnanců ADEDY celodenní stávku. V ulicích jsou stovky lidí. Podle Reuters je ale účast na protestech značně omezená. Odpovídají tomu i aktuální průzkumy veřejného mínění, které udávají, že přes 70 procent Řeků se záchranným programem souhlasí. Demonstranti naopak poslance vyzývají, aby se vyslovili proti dalšímu utahování opasků - požadované reformy považují za vydírání.
GALERIE
V Aténách se demostruje proti záchrannému balíčku
V Aténách se stávka částečně dotkla i hromadné dopravy. Uzavřeny zůstaly například železniční stanice, do deváté hodiny ranní nejezdilo metro. Provozovatel metra na svém webu uvedl, že z bezpečnostních důvodů bude v 18:00 uzavřena stanice na centrálním aténském náměstí Syntagma. Zavřené jsou mimo jiné i mnohé lékárny, jejichž pracovníci se ke stávkujícím připojili.