Řecko na rozcestí strana 2 z 2

Dohoda zemí eurozóny o další pomoci Řecku mu mimo jiné ukládá nutnost výrazně rozšířit privatizaci státního majetku. Podle ekonoma Jana Švejnara jde o jeden z bodů dohody, které ukazují na směřování k ekonomickému růstu země. A to i u opatření, která se jeví na první pohled hodně bolestivě. O možnostech a důsledcích uzavřené dohody hovořil v Interview ČT24.

Jestli je dohoda skutečným řešením řecké krize, nedokáže v této chvíli skutečně nikdo říci, soudí prezident Hospodářské komory (HK) Vladimír Dlouhý. A to ani ti, kteří seděli u jednacího stolu. „Ne, že bych měl neúplné znalosti, ale to nemůže nyní říci nikdo, dohodu musí schválit jak řecký parlament, tak parlamenty zemí eurozóny. A i když se to stane, pak je otázka, zda Řekové budou reformy plnit, zda pro ně bude dostatečná politická podpora. Definitivně si oddechnout nemůžeme,“ uvedl v pořadu Ekonomika ČT 24 Vladimír Dlouhý.

Brusel – Po více než 16 hodinách padla mezi Aténami a Bruselem dohoda. Řecko tak bude moci začít jednat o třetím záchranném programu. Lídři eurozóny se po celonočním jednání jednomyslně shodli, Řecko může jednat o pomoci z Evropského stabilizačního mechanismu, předpokladem jsou reformy, uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk. Dohoda podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase obsahuje růstový balíček v hodnotě 35 miliard eur, restrukturalizaci dluhu a zajistí stabilitu země, podmínky jsou ale tvrdé.

Brusel - Prezidenti a premiéři všech 28 zemí Evropské unie se v neděli sejdou kvůli řecké krizi, oznámila německá kancléřka Angela Merkelová po večerním summitu eurozóny. Situace se podle ní dotýká všech zemí EU, nejen těch, které platí eurem. Řecká vláda, která ve středu pošle žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci, má podle Merkelové do čtvrtka čas na předložení nových detailních návrhů reforem.