Finsko zvažuje, že se nepřipojí k programu na záchranu Řecka

Finsko se nechce připojit ke třetímu záchrannému programu pro Řecko. Během kongresu euroskeptické Strany Finů to oznámil její předseda a ministr zahraničí Timo Soini. Je přesvědčen, že nový záchranný program pozici Řecka nezmění. V dlouhodobém výhledu finský ministr očekává, že Řecko nakonec vystoupí z eurozóny. Podle politologa univerzity v Turku ale nemusí být Soiniho prohlášení stanoviskem vlády, ale spíše tahem ve vnitrostranickém boji.

Vláda má v této věci velmi přísnou politiku. Nebudeme akceptovat rostoucí finanční závazky Finska, ani seškrtání dluhů Řecka.
Timo Soini
Finský ministr zahraničí

Řecko má v rámci třetího záchranného balíčku dostat desítky miliard eur. Za to slíbilo, že provede reformy a sníží výdaje. Timo Soini je však přesvědčen, že  nové opatření nic nezmění a řecká krize nejpravděpodobněji skončí vystoupením země z eurozóny. „V dlouhodobém pohledu je grexit nejpravděpodobnějším scénářem,“ uvedl ministr zahraničí. Finsko by se proto podle něj k novému záchrannému programu nemuselo připojit. „Jistě že můžeme zůstat mimo (záchranný balíček),“ řekl Soini.

Proti záchrannému programu v podobě, ve které by měl existovat, vystoupilo Finsko již na červencovém jednání ministrů financí eurozóny. Přišlo s návrhem, aby Řecko dočasně vystoupilo z eurozóny. Nakonec ale i finský ministr podpořil přípravu nového záchranného balíčku. Podle finského ministra zahraničí připadá nyní v úvahu dohoda, podle které by záchranný program bylo možné využívat pouze v rámci jeho současných parametrů.

Postoj státu, nebo prázdné gesto?

Politolog z univerzity v Turku Erkka Railo naznačil, že prohlášení ministra zahraničí a předsedy Strany Finů může být spíše deklarací dovnitř strany než skutečnou předzvěstí přitvrzení postoje státu vůči Řecku. Dosavadní kompromisy ve vládě totiž podle něj snížily podporu strany u jejích voličů. Strana má za sebou volební kongres, kde Timo Soini obhájil předsednické křeslo, jedním z jeho místopředsedů se však nově stal ostrý kritik Evropské unie Sebastian Tynkynnen. Ten dokonce vyzval Finsko k „návratu k nezávislé měnové politice“.

Zdroj agentury Reuters obeznámený s páteční telefonickou konferencí činitelů na úrovni náměstků ministrů financí zemí Evropské unie agentuře Reuters řekl, že Řecko je na cestě k tomu, aby návrh dohody s mezinárodními věřiteli o novém záchranném programu dokončilo do úterý. První část peněz z programu by tak Atény mohly získat do 20. srpna, kdy musejí splatit zhruba 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB).

Timo Soini je znám jako kritik záchranných opatření, jimiž v době krize Evropská unie pomáhala zemím na pokraji bankrotu. Po jarních volbách je jeho Strana Finů druhou nejsilnější partají v zemi a spolu se dvěma dalšími stranami se zapojila do vlády premiéra Juhy Sipily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 20 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...