Finsko zvažuje, že se nepřipojí k programu na záchranu Řecka

Finsko se nechce připojit ke třetímu záchrannému programu pro Řecko. Během kongresu euroskeptické Strany Finů to oznámil její předseda a ministr zahraničí Timo Soini. Je přesvědčen, že nový záchranný program pozici Řecka nezmění. V dlouhodobém výhledu finský ministr očekává, že Řecko nakonec vystoupí z eurozóny. Podle politologa univerzity v Turku ale nemusí být Soiniho prohlášení stanoviskem vlády, ale spíše tahem ve vnitrostranickém boji.

Vláda má v této věci velmi přísnou politiku. Nebudeme akceptovat rostoucí finanční závazky Finska, ani seškrtání dluhů Řecka.
Timo Soini
Finský ministr zahraničí

Řecko má v rámci třetího záchranného balíčku dostat desítky miliard eur. Za to slíbilo, že provede reformy a sníží výdaje. Timo Soini je však přesvědčen, že  nové opatření nic nezmění a řecká krize nejpravděpodobněji skončí vystoupením země z eurozóny. „V dlouhodobém pohledu je grexit nejpravděpodobnějším scénářem,“ uvedl ministr zahraničí. Finsko by se proto podle něj k novému záchrannému programu nemuselo připojit. „Jistě že můžeme zůstat mimo (záchranný balíček),“ řekl Soini.

Proti záchrannému programu v podobě, ve které by měl existovat, vystoupilo Finsko již na červencovém jednání ministrů financí eurozóny. Přišlo s návrhem, aby Řecko dočasně vystoupilo z eurozóny. Nakonec ale i finský ministr podpořil přípravu nového záchranného balíčku. Podle finského ministra zahraničí připadá nyní v úvahu dohoda, podle které by záchranný program bylo možné využívat pouze v rámci jeho současných parametrů.

Postoj státu, nebo prázdné gesto?

Politolog z univerzity v Turku Erkka Railo naznačil, že prohlášení ministra zahraničí a předsedy Strany Finů může být spíše deklarací dovnitř strany než skutečnou předzvěstí přitvrzení postoje státu vůči Řecku. Dosavadní kompromisy ve vládě totiž podle něj snížily podporu strany u jejích voličů. Strana má za sebou volební kongres, kde Timo Soini obhájil předsednické křeslo, jedním z jeho místopředsedů se však nově stal ostrý kritik Evropské unie Sebastian Tynkynnen. Ten dokonce vyzval Finsko k „návratu k nezávislé měnové politice“.

Zdroj agentury Reuters obeznámený s páteční telefonickou konferencí činitelů na úrovni náměstků ministrů financí zemí Evropské unie agentuře Reuters řekl, že Řecko je na cestě k tomu, aby návrh dohody s mezinárodními věřiteli o novém záchranném programu dokončilo do úterý. První část peněz z programu by tak Atény mohly získat do 20. srpna, kdy musejí splatit zhruba 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB).

Timo Soini je znám jako kritik záchranných opatření, jimiž v době krize Evropská unie pomáhala zemím na pokraji bankrotu. Po jarních volbách je jeho Strana Finů druhou nejsilnější partají v zemi a spolu se dvěma dalšími stranami se zapojila do vlády premiéra Juhy Sipily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...