Finsko zvažuje, že se nepřipojí k programu na záchranu Řecka

Finsko se nechce připojit ke třetímu záchrannému programu pro Řecko. Během kongresu euroskeptické Strany Finů to oznámil její předseda a ministr zahraničí Timo Soini. Je přesvědčen, že nový záchranný program pozici Řecka nezmění. V dlouhodobém výhledu finský ministr očekává, že Řecko nakonec vystoupí z eurozóny. Podle politologa univerzity v Turku ale nemusí být Soiniho prohlášení stanoviskem vlády, ale spíše tahem ve vnitrostranickém boji.

Vláda má v této věci velmi přísnou politiku. Nebudeme akceptovat rostoucí finanční závazky Finska, ani seškrtání dluhů Řecka.
Timo Soini
Finský ministr zahraničí

Řecko má v rámci třetího záchranného balíčku dostat desítky miliard eur. Za to slíbilo, že provede reformy a sníží výdaje. Timo Soini je však přesvědčen, že  nové opatření nic nezmění a řecká krize nejpravděpodobněji skončí vystoupením země z eurozóny. „V dlouhodobém pohledu je grexit nejpravděpodobnějším scénářem,“ uvedl ministr zahraničí. Finsko by se proto podle něj k novému záchrannému programu nemuselo připojit. „Jistě že můžeme zůstat mimo (záchranný balíček),“ řekl Soini.

Proti záchrannému programu v podobě, ve které by měl existovat, vystoupilo Finsko již na červencovém jednání ministrů financí eurozóny. Přišlo s návrhem, aby Řecko dočasně vystoupilo z eurozóny. Nakonec ale i finský ministr podpořil přípravu nového záchranného balíčku. Podle finského ministra zahraničí připadá nyní v úvahu dohoda, podle které by záchranný program bylo možné využívat pouze v rámci jeho současných parametrů.

Postoj státu, nebo prázdné gesto?

Politolog z univerzity v Turku Erkka Railo naznačil, že prohlášení ministra zahraničí a předsedy Strany Finů může být spíše deklarací dovnitř strany než skutečnou předzvěstí přitvrzení postoje státu vůči Řecku. Dosavadní kompromisy ve vládě totiž podle něj snížily podporu strany u jejích voličů. Strana má za sebou volební kongres, kde Timo Soini obhájil předsednické křeslo, jedním z jeho místopředsedů se však nově stal ostrý kritik Evropské unie Sebastian Tynkynnen. Ten dokonce vyzval Finsko k „návratu k nezávislé měnové politice“.

Zdroj agentury Reuters obeznámený s páteční telefonickou konferencí činitelů na úrovni náměstků ministrů financí zemí Evropské unie agentuře Reuters řekl, že Řecko je na cestě k tomu, aby návrh dohody s mezinárodními věřiteli o novém záchranném programu dokončilo do úterý. První část peněz z programu by tak Atény mohly získat do 20. srpna, kdy musejí splatit zhruba 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB).

Timo Soini je znám jako kritik záchranných opatření, jimiž v době krize Evropská unie pomáhala zemím na pokraji bankrotu. Po jarních volbách je jeho Strana Finů druhou nejsilnější partají v zemi a spolu se dvěma dalšími stranami se zapojila do vlády premiéra Juhy Sipily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje předsedu Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 3 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 17 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 19 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 19 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...