Řecký ministerský předseda Alexis Tsipras večer oznámil, že jeho vláda podává demisi, a uvolní tak cestu k předčasným volbám - v zadluženém Řecku letos již druhým. Konat by se měly přesně za měsíc, tedy 20. září, termín ale stanoví prezident. Tsipras má díky své popularitě naději na opětovné vítězství a na udržení premiérského křesla.
Tsipras večer o svém záměru podat demisi informoval v televizním vystoupení na stanici ERT, předtím svou rezignaci předal prezidentovi Prokopiosovi Pavlopulosovi, kterého požádal o co nejdřívější termín voleb. „Politický mandát z voleb z 25. ledna vyčerpal svoje limity a nyní musí dostat slovo řecký lid,“ řekl národu Tsipras. Datum nových voleb zatím nesdělil. Podle svých slov ale nyní potřebuje od občanů silný mandát, aby mohl vést jednání o restrukturalizaci řeckého dluhu. Odpovědnost za demisi podle premiéra nesou ti poslanci vládní strany Syriza, kteří v uplynulých týdnech hlasovali proti kabinetu.
Levicový premiér, jenž se dostal do čela vlády po volebním vítězství v lednu, přiznal, že se mu nepodařilo dosáhnout cílů, ani dohody s mezinárodními věřiteli, kterou si jeho strana vytyčila. Zároveň ale tvrdil, že to bylo to nejlepší, čeho šlo ve vyjednávání dosáhnout. Novou tříletou dohodu o záchranném programu bude podle něj nutné dodržet. Jejím konečným cílem je nezávislost země na věřitelích. Voliči prý musí nyní posoudit, zda je nynější dohoda dostatečná k tomu, aby zemi vyvedla ze závislosti na vnější pomoci provázené tvrdými ekonomickými reformami.
Po dohodě o záchranném programu má řecký lid podle Tsiprase nyní rozhodnout, který z politiků je nejvhodnější k tomu, aby co nejlépe vyjednal snížení obřích řeckých dluhů a provedl hluboké reformy v zemi. „Jsem hrdý na boj, který jsem vedl. Evropa již není stejná jako dřív. Moje svědomí je čisté,“ řekl svým spoluobčanům.
Tsiprasův krok se očekával poté, co ministři financí eurozóny a němečtí poslanci schválili spuštění záchranného programu pro zadlužené Řecko. Na jeho základě země během tří let dostane až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény ráno dostaly z nové mezinárodní pomoci 13 miliard eur. Vzápětí uhradily splátky dluhů - například Evropské centrální bance.
Odpoledne se premiér setkal se členy kabinetu a nejbližšími spolupracovníky. Soukromá televize Mega i další řecká média spekulovaly, že jako nejbližší termín voleb by přicházelo v úvahu 13. nebo 20. září, jako nejzazší pak přelom října a listopadu. Poslední - a rovněž předčasné - volby se v zemi konaly letos v lednu.
Evropská komise Tsiprasův krok uvítala s tím, že by předčasné volby mohly rozšířit řeckou podporu stabilizačnímu programu. Burzy regovaly skeptičtěji: Index té aténské se propadl o 3,5 procenta, ve Frankfurtu a Paříži zaznamenali dvouprocentní pokles.
Dva Tsiprasovy cíle: Pořádek ve vlastní straně a nový mandát
Tsipras prý sleduje podle médií především dva cíle: vypořádat se s levicovou frakcí ve své straně Syriza a zároveň si zajistit čerstvý mandát, než na Řecko dopadnou tvrdá úsporná opatření nového záchranného programu.
Díky svému dlouhodobému tvrdému postoji vůči úsporným opatřením je Tsipras v Řecku stále populární, přestože byla jeho vláda donucena navzdory původní bojovné rétorice podrobit se požadavkům mezinárodních věřitelů. To mu dává naději na opětovné vítězství ve volbách, a tedy i na udržení premiérského křesla. Kladně jej podle průzkumu z konce července hodnotí 60 procent Řeků. Jeho oblíbenost by ale mohla výrazně klesnout, jakmile na zemi plně dopadnou důsledky zvýšení DPH a úsporný kurs. Mnozí členové Tsiprasova kabinetu se proto vyslovili pro předčasné volby.
Podle posledního průzkumu by v nich Syriza mohla získat až 34 procent hlasů, a zůstala by tak i nadále nejsilnější politickou silou v zemi. Přesto by nemohla vládnout bez koaličních partnerů.
Syrizou zmítají vnitřní spory
Řecká média o předčasných volbách spekulovala již několik dní v souvislosti s vnitrostranickým bojem ve vládní levicové straně Syriza kvůli přijetí nového mezinárodního záchranného programu pro Řecko. Program nutí zemi ke zvyšování daní a snižování výdajů zejména v důchodovém systému, což rezolutně odmítá velká část vládních poslanců.
Radikálnější křídlo Syrizy nesouhlasí s úspornými reformami, které se vláda zavázala zavést výměnou za další půjčky. Vládní strana disponuje ve 300členné sněmovně 149 hlasy a tvoří koalici s hnutím Nezávislí Řekové (ANEL), které má 13 křesel. Pro třetí záchranný balík nezvedlo ruku 43 zákonodárců Syrizy, což je ještě o sedm více, než na konci července při hlasování o druhém balíku úsporných opatření a reforem. Pro reformy hlasovaly opoziční strany, které tak umožnily jejich schválení.
Reformy se Tsiprasově vládě podařilo prosadit také přes odpor Nezávislých Řeků, to by ale bylo podle řeckých sdělovacích prostředků dlouhodobě neúnosné. Premiérovi tak nezbývá, než se vzbouřenců ve vlastní straně zbavit tím, že už je nezařadí na volební kandidátky a že nacionalisty vymění za nové koaliční partnery mezi proevropskými středovými stranami, pokud nezíská nadpoloviční většinu v parlamentu.
