Řekové nepracují, vytáhli transparenty. Při střetech létaly i zápalné lahve

V souvislosti s celodenní generální stávkou v Řecku vyšly do ulic Atén desetitisíce lidí. Protestují proti chystané reformě v oblasti sociálního zabezpečení. Řecká policie se už střetla s mladými demonstranty, kteří házeli zápalné lahve a kameny. Policisté použili slzný plyn. Zemědělci se měli do stávky zapojit traktory a zablokovat silnice.

Kvůli stávce byly zrušeny lety, zastavily se trajekty a veřejná doprava, byly uzavřeny školy, soudy i lékárny a v nemocnicích zůstal jen nezbytný personál pro nouzové případy. Pochodu v centru Atén se zúčastnilo asi 20 tisíc stoupenců odborů, dalších 10 tisíc osob včetně okolo tisícovky právníků se účastnilo dalších demonstrací. Na bezpečnost dohlížely desítky policistů, jejichž cílem bylo zabránit nepokojům, ke kterým v Aténách při podobných protestech v minulosti docházelo.

Ve středu se přidali novináři, kteří rovněž vyhlásili 24hodinovou stávku. „Stávkují také právníci, překladatelé, protože součástí návrhů je také zdanění odborníků, kteří mají vyšší odborné schopnosti, případně se živí sami. Tam se mluví o zdanění až padesát procent,“ uvedl politolog Thomas Kulidakis.

Pro vládu levicového premiéra Alexise Tsiprase jde o významnou zkoušku, protože protesty jsou namířené proti jejím chystaným prvním krokům. Kabinet se snaží akci prezentovat jako nátlak na mezinárodní věřitele, kteří reformy požadují.

Podle odborníka na Řecko Yiannise Korečka ale lidé viní Tsiprase. „Makedonská univerzita v Soluni provedla před zhruba deseti dny výzkum a zdá se, že Tsipras absolutně ztrácí politickou podporu. 75 procent Řeků, kteří ho volili, je nespokojeno s vládou. Počet lidí, kteří jsou spokojeni s kroky vlády, je zhruba necelých deset procent,“ upřesnil Koreček.

Kulidakis zmínil, že stávky se stupňují od listopadu. „Poté, co skončila sezona, se Řekové vydali opět stávkovat. Skončily sezonní práce a tím pádem se zvyšuje nezaměstnanost,“ řekl. Koreček dodává, že je to ale obraz, který se děje pětkrát až desetkrát ročně. Označuje to za poměrně běžný prostředek vyjádření vůle mezi občany, který se praktikoval i před krizí. „Cílem je narušit infrastrukturu. To se daří, protože doprava nefunguje. Pokud byste navštívil Atény a pokusil se dostat z bodu A do bodu B, je to mimořádně komplikované,“ upřesnil Koreček.

Většinu Řeků stmeluje odpor k reformě, jež se má dotknout aktivního obyvatelstva. Mají si totiž připlácet na sociální pojištění, ale očekávat nižší penze. Řekové hodlají kromě stávky masově demonstrovat.

Traktory vyjely na silnice už v lednu

Koncem ledna už proti úsporným opatřením protestovali zemědělci. Do blokády zapojili údajně okolo dvaceti tisíc traktorů. Obdobný nástroj by měli protestující použít i nyní. Farmáře znepokojuje rovněž snaha vlády podstatně snížit dotace do zemědělství. Zemědělci tradičně tvoří voličskou základnu opoziční konzervativní Nové demokracie. Členové levicové vlády se nechali slyšet, že farmáři všeobecně dotací spíše zneužívají na úkor ostatní společnosti.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že vládní strana Syriza ztrácí několik procentních bodů na opoziční konzervativce z Nové demokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 9 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 22 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...