Řecko dostane 86 miliard eur. Podmínka? Tvrdé reformy

Řecko dostane další část pomoci od evropských institucí. S mezinárodními věřiteli se totiž dohodlo na finančních reformách, kterými si otevřelo cestu k další finanční pomoci. Tříletý záchranný program má k dispozici 86 miliard eur (v přepočtu 2,3 bilionu korun). Evropská centrální banka nedávno uvedla, že čtyři hlavní řecké soukromé banky budou pro přežití potřebovat až 14 a půl miliardy eur.

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos uvedl, že plán čeká na schválení tamního parlamentu a dohodu by tak v pátek měli potvrdit náměstci ministrů financí eurozóny. To by mělo umožnit vyplacení dalších dvou miliard eur (54 miliard korun) z dohodnuté pomoci a poskytnutí deseti miliard eur na rekapitalizaci řeckých bank.

Rozhovory o vyplacení další části pomoci měly skončit v polovině letošního října. Zablokovaly je ale neshody kolem pravidel pro zabavování nemovitostí při nesplácení hypoték a pro správu daňových nedoplatků.

Záchranný balík nemusí být tak štědrý

Řecká ekonomika v první polovině letošního roku rostla, ve třetím kvartálu ale hrubý domácí produkt klesl oproti předešlému čtvrtletí o 0,5 procenta. Ekonomiku totiž v létě zasáhly neshody mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku.

Evropská centrální banka koncem října uvedla, že čtyři hlavní řecké soukromé banky budou pro své přežití potřebovat maximálně 14,4 miliardy eur. Záchranný program pro Řecko přitom na jejich rekapitalizaci počítal s částkou až 25 miliard eur. Nižší kapitálové potřeby bank podle Evropského stabilizačního mechanismu zřejmě povedou k tomu, že celkový objem záchranného balíku bude menší než předpokládaných 86 miliard eur.

Dohady o hazardu

Řecko a mezinárodní věřitelé se ještě navíc dohodli na zdanění sázek v hazardních hrách
dominantní řecké sázkové společnosti OPAP, uvedl řecký ministr financí. Daní z hazardu se Atény se snaží zajistit si vyšší rozpočtové příjmy. Jedním ze spoluvlastníků OPAP je český podnikatel Jiří Šmejc.

Daň z hazardu podle Řecka přinesen do státní pokladny ročně až 400 milionů eur. Opatření patří do balíku kroků, které musí Řecko tento týden schválit, aby si uvolnilo dvě miliardy eur z mezinárodního úvěrového programu, a zhruba deset miliard eur na rekapitalizace čtyř největších bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 34 mminutami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 46 mminutami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 55 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...