Poslanecká sněmovna ve středu schválila zavedení významného Dne české vlajky, tedy novelu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zamítla návrh Senátu, který místo toho jen upravoval název svatováclavského svátku. Zrychlit povolování a rušení pobytu cizinců v Česku má od roku 2029 nový digitální informační systém. Vládní návrh nového cizineckého zákona podpořili poslanci v úvodním kole. Předtím se ve druhém čtení zabývali zákonem o veřejných rozpočtech. Ve druhém čtení projednala komora i novelu zákona o podpoře bydlení. Zákonodárci si odhlasovali, že budou moci jednat i po 21. hodině.
Část pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí podle zákona o podpoře bydlení se zřejmě přesune na úřady práce. Mají nově rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření. Počítá s tím pozměňovací návrh poslankyně ANO Evy Fialové k vládní novele uvedené legislativy.
Počet kontaktních míst se zřejmě rozšíří z původních 115 míst na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Lidem ohroženým bytovou nouzí budou poskytovat poradenství. Vláda v novele původně navrhla pouze zacílení pomoci na lidi, kteří mají k danému regionu vazbu.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) před poslanci mimo jiné řekla, že pomoc je v současné době složitá, roztříštěná a vytváří systém s řadou duplicit. Cílem je podle ní zákon opravit a zjednodušit, aby „pomáhal těm opravdu potřebným“.
Odpovědným místem bude podle Mrázové nově Úřad práce. Má to dle ní přinést mimo jiné méně papírování a zrychlit řízení. Podle Fialové její návrh zjednodušuje systém pomoci například tím, že stanovuje jedno místo, kde bude žadatel o pomoc odbaven se vším všudy.
Den české vlajky
Výčet významných dnů v kalendáři se pravděpodobně rozšíří o Den české vlajky, který bude připadat na 30. března. Dolní komora odmítla senátní návrh, který by místo uzákonění tohoto dne pouze upravil název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Babišovu novelu o státních svátcích nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Senátní znění předlohy podpořilo 54 ze 172 přítomných poslanců. Pro novelu v původním znění pak hlasovalo 108 ze 173 členů dolní komory včetně pětice opozičních občanských demokratů. Pokud zákon v odhlasované podobě vstoupí v platnost, stane se Den české vlajky dvacátým významným dnem v tuzemsku a zařadí se po bok Dne památky Jana Palacha, Mezinárodního dne žen, Památného dne sokolstva či Dne rodin.
Změna pravomocí myslivecké stráže
Myslivecká stráž by mohla přijít o právo usmrcovat v honitbě toulavé psy a kočky. Doplnění vládní novely, která se týká zejména elektronické evidence používání přípravků na ochranu rostlin, navrhli poslanci opoziční TOP 09. Poukazují mimo jiné na to, že chovatelům může vzniknout zastřelením psa či kočky i značná nemajetková újma.
Zákonná pravidla, za nichž může myslivecká stráž psa usmrtit, jsou podle Jiřího Pospíšila a Michala Zuny (oba TOP 09) benevolentní a vedou i k excesům. Chovatelé přitom pokládají své psy či kočky často za rodinné příslušníky.
Ve hře je i obecný zákaz lovu norováním, pozměňovací návrh podala skupina opozičních poslanců kolem Pirátky Jany Patkové. Předloha je ve sněmovně před závěrečným schvalováním, které se uskuteční patrně v květnu.
Skupina poslanců Pirátů, STAN a TOP 09 zdůvodňuje zákaz lovu zvířat norováním nehumánností a krutostí. „Norování navíc postupně ztrácí své opodstatnění, a to jak z hlediska technologického vývoje myslivosti, tak s ohledem na současné požadavky na ochranu zvířat,“ napsali. Úprava části opozičních zákonodárců navíc zakazuje až na výjimky chov lišek v zajetí.
Návrhy Davida Pražáka (ANO) a předsedy lidovců a někdejšího ministra zemědělství Marka Výborného se týkají jen zákazu norování lišek. „Během norování nelze zaručit rychlé usmrcení v přírodních norách,“ uvedli shodně v důvodových zprávách.
Cizinecký zákon prošel prvním čtením
Vládní návrh nového cizineckého zákona schválený poslanci v prvním čtení, jenž nemění podmínky pobytu, nyní posoudí bezpečnostní výbor. Předloha zahrnuje kromě nového digitálního informačního systému také povinnou registraci občanů zemí Evropské unie, kteří v tuzemsku pobývají déle než devadesát dní. Dosud je pro ně registrace dobrovolná.
„Nedochází k rozvolnění pravidel,“ řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem je podle něj vytvoření modernějšího a efektivnějšího systému, když nynější zákon čelil podle ministra dlouhodobé kritice kvůli nepřehlednosti.
Předloha dle Metnara posiluje možnosti zrušení pobytu pachatelům trestných činů a lidem, kteří ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Upravuje také systém vládní regulace kvót pro cizince ze třetích zemí a zvyšuje odpovědnost garantů, tedy lidí, kteří zvou cizince do Česka. Jde například o zaměstnavatele, školy nebo sportovní kluby. Předloha se netýká cizinců žádajících o azyl nebo o dočasnou ochranu.
Digitalizace pomůže dle Radka Kotena (SPD) transparentnosti a evidenci cizinců, což podle něj zajistí větší bezpečnost. Poslanec TOP 09 Michal Zuna podotkl, že návrh zákona je v drtivé většině shodný s předlohou, kterou připravila bývalá koaliční vláda Petra Fialy (ODS). V dolní komoře se ale nedostala v minulém volebním období ani do prvního čtení.
Počet žádostí, které cizinci v Česku podávají, podle ministerstva vnitra neustále narůstá. Kromě nich je potřeba každoročně vyřídit přes 630 tisíc dalších řízení, mezi která patří například změny místa pobytu nebo žádosti o vydání rodného čísla či cestovního dokladu.
Resort bude podle předlohy zakládat cizincům účty od ledna 2029. Přes ně budou lidé komunikovat se správním úřadem a podávat žádosti o pobyt. Písemnosti se budou doručovat elektronicky. Systém má umožnit důslednou evidenci cizinců.
Registr cizinců z EU má podle ministerstva umožnit úřadům dostat se k datům o lidech, o nichž nyní žádné údaje v registru občanů nejsou. Úřadům to činí problémy. Třeba obce nedostávají na cizince peníze, cizinci neplatí místní poplatky. Neregistrovaní lidé se také hůře zaznamenávají v evidenci přestupků a mají těžší přístup k úřadům. Metnar odhadl, že půjde o zhruba dvě stě tisíc osob navíc.
Zákon o veřejných rozpočtech
Poslanci se ve druhém čtení zabývali vládní předlohou, která mění zákony v souvislosti s veřejnými rozpočty. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla prodloužení možnosti vlády zvyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce, a to o tři roky do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta HDP by se do rámců nezapočítávaly.
Jde o prodloužení platnosti únikové doložky, kterou schválila sněmovna v minulém volebním období loni v dubnu na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Pro tuto novinku tehdy hlasovali i poslanci hnutí ANO, které bylo v opozici.
Ministryně navrhuje také, aby pro rozpočtové roky 2026 až 2036 bylo možné výdajové rámce navýšit o výdaje na investice do stanovené infrastruktury.
Předloha již v navrženém znění umožňuje vládě kromě jiného zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace.
Podle důvodové zprávy by vláda mohla takto převádět peníze hlavně v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo v případě zhoršené bezpečnostní situace, zejména v návaznosti na aktivaci článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Týkalo by se to i rozhodnutí na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Piráti navrhují, aby vláda mohla takto navyšovat výdaje jen kvůli penězům na obranu, a to navíc podle metodiky NATO.
Zřejmě nejvýraznější změnou, kterou předloha přináší, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů, a nikoli podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Ministryně předložila další pozměňovací návrh, který reaguje na dřívější debaty a výhrady Národní rozpočtové rady. Nemění věcně navrženou koncepci salda sektoru veřejných institucí, ale zpřesňuje ji.
Předseda rozpočtové rady Mojmír Hampl již dříve ve výboru uvedl, že vládou navržené znění neodpovídá tomu, na čem se rada dohodla v připomínkovém řízení. K předloženému znění uvedl, že má minimálně tři různé výklady toho, jaké celkové výdaje by na základě jeho znění vláda mohla utrácet.
V současnosti zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné dopady. Letos může být maximální strukturální schodek 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v roce 2027 nanejvýš 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) navrhl nový způsob financování nízkouhlíkových zdrojů energie. Peníze by na ně šly z mimorozpočtových účtů podřízených Státní pokladně. „Strategická výstavba nových jaderných zdrojů tak již nebude financována prostřednictvím státního rozpočtu. Peněžní prostředky budou poskytnuty ministerstvem průmyslu a obchodu na žádost oprávněného investora na základě správního rozhodnutí,“ popisuje Havlíček. Rozhodnutí bude možné vydat až po předchozím schválení vládou.
Tuto novinku zkritizoval exministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Obvinil vládu, že takto chce záměrně snížit přehlednost a průhlednost rozpočtu. Nazval to vedlejší finanční chodbičkou. Vyzval Havlíčka, aby tento záměr přišel vysvětlit.
Opozice své návrhy k programu neprosadila
Opozice neprosadila stejně jako v úterý žádný z návrhů na doplnění programu schůze. Předseda ODS Martin Kupka znovu neuspěl s návrhem poslaneckého prodebatování údajně dosud nevyřešeného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Kupka poukazoval na reprodukční kliniky ve skupině Hartenberg, do nichž plynou peníze z veřejného zdravotního pojištění a vláda může ovlivňovat úhradové vyhlášky. „Tenhle střet zájmů je stále na stole,“ míní předseda ODS.
Kupka opět navrhoval diskusi o cenách pohonných hmot a nově o digitalizaci státní správy a snížení byrokracie. „Nevíme, co se v této oblasti děje,“ podotkl Kupka.
Zařazení bodu s názvem „Hodina dobrých mravů pro vládní poslance“ neprosadil předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Prohlásil, že z mnoha poslanců se stali amatérští youtubeři. Konkrétně se pozastavil nad videem Marka Nováka (ANO), v němž podle Jakoba šířil dezinformace o tom, že opozice při úterním jednání sněmovny obstruovala, a navíc předsedu poslanců TOP 09 označil za blázna.
„Od vás to beru jako pochvalu,“ řekl Jakob, jenž Nováka nazval pročínským agentem a bezpečnostním rizikem pro stát. Video svědčí podle Jakoba o politické kultuře. „Lžete a vulgárně oslovujete konkurenci z druhého spektra politiky,“ podotkl.
