Spor o rozsah řeckých reforem by mohl zpozdit finanční pomoc

Jak moc Řecko potřebuje reformovat svou ekonomiku? Eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) mají rozdílný názor. Mohlo by to dokonce zpozdit výplatu další části pomoci a zahájení rozhovorů o oddlužení. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úředníky eurozóny a MMF.

Neshoda panuje ohledně toho, co by Řecko mělo udělat, aby v roce 2018 dosáhlo přebytku primárního rozpočtu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu a udrželo ho na této výši, aby bylo jisté, že si dále nebude muset půjčovat od eurozóny a zůstalo solventní.

MMF je podle úředníků obezřetnější ve výhledu ekonomického růstu a fiskálního výkonu Řecka než eurozóna, protože zkušenosti z minula ukázaly, že Atény za stanovenými cíli zaostávaly.

Řecko by podle MMF mělo být v reformách ambicióznější.

Měnový fond se tak domnívá, že se současnými reformami bude primární přebytek v roce 2018 činit zhruba dvě procenta HDP. Růst bude o zhruba jeden procentní bod nižší, než předpovídá eurozóna. Řecko by tak mělo být ambicióznější v reformách, zvláště v případě politicky nejobtížnější penzijní reformy, která poslední týdny vyvolává v Řecku demonstrace.

Řecko až do července nečeká velká splátka dluhu

Zástupci MMF a eurozóny však doufají, že se jim podaří dosáhnout kompromisu v jednání o Řecku tento týden, ještě před pondělním zasedáním ministrů financí eurozóny. Dokud se obě strany nedohodnou, nemůže padnout rozhodnutí, zda Řecko splnilo požadavky nutné k uvolnění peněz z nového úvěru. Stejně tak nemůže eurozóna začít jednat s Aténami o odpuštění části dluhu.

Finanční pomoc od MMF a EU drží Řecko nad vodou od roku 2010. Věřitelé měli rozdílné názory i v minulosti, vždy se jim ale podařilo neshody vyřešit dříve, než se jim dostalo větší publicity. Řecko nyní až do července nemusí řešit žádnou větší splátku dluhu, takže Atény a věřitelé mají dostatek času na nalezení kompromisu. Vleklá jednání ale podkopávají důvěru investorů.

Když Atény loni požádaly o třetí záchranný program, požadovali někteří z MMF, aby fond zůstal mimo, dokud nebude jasné, že se Řecku podaří znovu se postavit na nohy. MMF tak oficiálně není součástí třetího balíku pomoci, i když eurozóna by chtěla, aby byl. Fond uvedl, že se k pomoci nepřipojí, dokud se jejich názory nebudou shodovat. Schválení od MMF je ale důležité pro některé evropské země, jako je Německo, Rakousko nebo Finsko, které se domnívají, že Evropská komise je vůči Řecku příliš shovívavá a její prognózy příliš optimistické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 14 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...