Oproti prvnímu čtvrtletí poskočilo řecké HDP v období mezi dubnem a červnem o 0,8 procent, oznámil tamní statistický úřad. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpokládali ve druhém čtvrtletí pokles o 0,8 procent. V prvním kvartálu HDP podle zpřesněných údajů stagnoval, namísto původně ohlášeného poklesu o 0,2 procenta.
Řecko zaskočilo analytiky. Nečekaně se vrátilo k růstu
Meziroční tempo hospodářského růstu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,4 procenta z 0,5 procenta v prvních třech měsících roku. V létě ale tamní ekonomiku velmi citelně zasáhly spory mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku.
Evropská komise v červenci odhadla, že hrubý domácí produkt Řecka v letošním roce klesne o dvě až čtyři procenta. Ještě v květnu přitom očekávala růst o 0,5 procenta a před půl rokem dokonce počítala se zvýšením HDP až o 2,9 procenta. V loňském roce řecká ekonomika stoupla o 0,7 procenta.
Optimistická čísla přišla také z řeckého ministerstva financí. Přebytek takzvaného primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu, v prvních sedmi měsících tohoto roku dosáhl 3,53 miliardy eur (95 miliard Kč). Vláda počítala s přebytkem jen 2,98 miliardy eur. Za tímto příznivým vývojem stál podle agentury Reuters především prudký pokles veřejných výdajů, které byly o 4,4 miliardy eur nižší, než vláda předpokládala. Daňové příjmy však za vládním cílem zaostaly o 4,1 miliardy eur.
obrázek
Poslanci o záchranném balíku
Dnes mají řečtí poslanci projednat třetí záchranný balík finanční pomoci. K hlasování o jeho přijetí dojde zřejmě až po půlnoci. Mezinárodní věřitelé pak mají Aténám poslat zhruba 85 miliard eur. Ještě před tím ale musí země zavést další úsporná opatření.
Už během července Řecko přijalo reformy daňového systému, státní správy a soudnictví. Nyní bude klíčové přijetí nových zákonů o nesplácených úvěrech. „Těch nesplacených úvěrů je kolem 90 miliard eur. V některých bankách to dělá víc než padesát procent veškerých úvěrů,“ uvedl hlavní ekonom Era Jan Bureš.
Základní scénář programu počítá v letošním roce s poklesem řecké ekonomiky o 2,1 až 2,3 procenta.
Šéfka parlamentu Zoi Konstantopulosová přesunula jednání finančního výboru sněmovny ze středy na dnešek, proto se celý proces protahuje. Při hlasování celého parlamentu se řada poslanců z vládní levicové strany SYRIZA pravděpodobně vysloví proti přijetí záchranného balíku. Nicméně jeho schválení je téměř jisté, protože nejdůležitější opoziční strany už daly najevo, že mu dají zelenou.
8 minut
Matesová: Pro Evropu je riskantní poskytnout Řecku pomoc bez MMF
Německo: Dohoda se ještě musí doladit
Německé ministerstvo financí dalo jasně najevo, že se mu současná podoba programu zdá nedostatečná. Podle deníků Bild a Welt je pro Berlín nadále otevřená otázka podílu Mezinárodního měnového fondu na nové pomoci Aténám, udržitelnosti dluhu a privatizace v Řecku.
Německý týdeník Die Zeit napsal, že vláda v Berlíně testuje, zda by Evropská unie byla ochotná přistoupit na poskytnutí záruk za případné budoucí půjčky Mezinárodního měnového fondu Řecku. Kabinet kancléřky Angely Merkelové prý chce nabídkou záruk vtáhnout MMF do účasti v třetím záchranném programu, zároveň ale hodlá tlačit na to, aby se fond vzdal požadavku na rozsáhlý odpis řeckého dluhu.
MMF se sice vyjednávání o třetím záchranném balíku pro Řecko účastní, zatím se ale do něj nechce zapojit. Z fondu zaznívají hlasy, že nové úvěry z jeho strany mohou přijít teprve poté, co Atény uzavřou s evropskými vládami dohodu o pomoci, která zajistí, že země bude schopna splácet své dluhy. Pokud se ale MMF do záchranného programu nezapojí, může další poskytnutí finanční pomoci narazit v Německu, kde tamní parlament na účasti fondu trvá.
Pro eurozónu je příliš velkým politickým i ekonomický rizikem, aby do toho dalšího balíku šla sama bez Mezinárodního měnového fondu. Fond do té pomoci nemůže z titulu svých pravidel jít proto, že Řecko má podle všech analýz neudržitelný dluh. Takže Německo a další země eurozóny budou muset nejdříve část toho dluhu odpustit.
