Řecko zaskočilo analytiky. Nečekaně se vrátilo k růstu

Oproti prvnímu čtvrtletí poskočilo řecké HDP v období mezi dubnem a červnem o 0,8 procent, oznámil tamní statistický úřad. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpokládali ve druhém čtvrtletí pokles o 0,8 procent. V prvním kvartálu HDP podle zpřesněných údajů stagnoval, namísto původně ohlášeného poklesu o 0,2 procenta.

Meziroční tempo hospodářského růstu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,4 procenta z 0,5 procenta v prvních třech měsících roku. V létě ale tamní ekonomiku velmi citelně zasáhly spory mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku.

Evropská komise v červenci odhadla, že hrubý domácí produkt Řecka v letošním roce klesne o dvě až čtyři procenta. Ještě v květnu přitom očekávala růst o 0,5 procenta a před půl rokem dokonce počítala se zvýšením HDP až o 2,9 procenta. V loňském roce řecká ekonomika stoupla o 0,7 procenta.

Optimistická čísla přišla také z řeckého ministerstva financí. Přebytek takzvaného primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu, v prvních sedmi měsících tohoto roku dosáhl 3,53 miliardy eur (95 miliard Kč). Vláda počítala s přebytkem jen 2,98 miliardy eur. Za tímto příznivým vývojem stál podle agentury Reuters především prudký pokles veřejných výdajů, které byly o 4,4 miliardy eur nižší, než vláda předpokládala. Daňové příjmy však za vládním cílem zaostaly o 4,1 miliardy eur.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poslanci o záchranném balíku

Dnes mají řečtí poslanci projednat třetí záchranný balík finanční pomoci. K hlasování o jeho přijetí dojde zřejmě až po půlnoci. Mezinárodní věřitelé pak mají Aténám poslat zhruba 85 miliard eur. Ještě před tím ale musí země zavést další úsporná opatření.

Už během července Řecko přijalo reformy daňového systému, státní správy a soudnictví. Nyní bude klíčové přijetí nových zákonů o nesplácených úvěrech. „Těch nesplacených úvěrů je kolem 90 miliard eur. V některých bankách to dělá víc než padesát procent veškerých úvěrů,“ uvedl hlavní ekonom Era Jan Bureš.

Základní scénář programu počítá v letošním roce s poklesem řecké ekonomiky o 2,1 až 2,3 procenta.

Šéfka parlamentu Zoi Konstantopulosová přesunula jednání finančního výboru sněmovny ze středy na dnešek, proto se celý proces protahuje. Při hlasování celého parlamentu se řada poslanců z vládní levicové strany SYRIZA pravděpodobně vysloví proti přijetí záchranného balíku. Nicméně jeho schválení je téměř jisté, protože nejdůležitější opoziční strany už daly najevo, že mu dají zelenou.

Nahrávám video
Matesová: Pro Evropu je riskantní poskytnout Řecku pomoc bez MMF
Zdroj: ČT24

Německo: Dohoda se ještě musí doladit

Německé ministerstvo financí dalo jasně najevo, že se mu současná podoba programu zdá nedostatečná. Podle deníků Bild a Welt je pro Berlín nadále otevřená otázka podílu Mezinárodního měnového fondu na nové pomoci Aténám, udržitelnosti dluhu a privatizace v Řecku.

Německý týdeník Die Zeit napsal, že vláda v Berlíně testuje, zda by Evropská unie byla ochotná přistoupit na poskytnutí záruk za případné budoucí půjčky Mezinárodního měnového fondu Řecku. Kabinet kancléřky Angely Merkelové prý chce nabídkou záruk vtáhnout MMF do účasti v třetím záchranném programu, zároveň ale hodlá tlačit na to, aby se fond vzdal požadavku na rozsáhlý odpis řeckého dluhu.

MMF se sice vyjednávání o třetím záchranném balíku pro Řecko účastní, zatím se ale do něj nechce zapojit. Z fondu zaznívají hlasy, že nové úvěry z jeho strany mohou přijít teprve poté, co Atény uzavřou s evropskými vládami dohodu o pomoci, která zajistí, že země bude schopna splácet své dluhy. Pokud se ale MMF do záchranného programu nezapojí, může další poskytnutí finanční pomoci narazit v Německu, kde tamní parlament na účasti fondu trvá.

Pro eurozónu je příliš velkým politickým i ekonomický rizikem, aby do toho dalšího balíku šla sama bez Mezinárodního měnového fondu. Fond do té pomoci nemůže z titulu svých pravidel jít proto, že Řecko má podle všech analýz neudržitelný dluh. Takže Německo a další země eurozóny budou muset nejdříve část toho dluhu odpustit.
Jana Matesová
Ekonomka a bývalá dlouholetá pracovnice Světové banky

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03
Načítání...