Záchrana Řecka bude levnější. Banky potřebují méně peněz, než se čekalo

Čtyři hlavní řecké soukromé banky budou pro své přežití potřebovat méně nového kapitálu, než se původně předpokládalo. Ve svém prohlášení to uvedla Evropská centrální banka (ECB), podle níž budou muset banky v rámci rekapitalizace získat až 14,4 miliardy eur (390 miliard korun). Záchranný program pro Řecko přitom na rekapitalizaci počítal s částkou až 25 miliard eur.

Nižší kapitálové potřeby bank podle Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) pravděpodobně povedou k tomu, že celkový objem záchranného programu bude menší než původně předpokládaných 86 miliard eur.

Fond ESM je klíčovým nástrojem finanční pomoci předluženému Řecku. ESM upozornil, že vzhledem k předpokládanému zapojení soukromého sektoru by mu na rekapitalizaci bankovního sektoru mohla stačit částka deset miliard eur, kterou již má připravenou na zvláštním účtu. Evropská komise uvedla, že ji výsledky hodnocení kapitálových potřeb řeckých bank povzbudily. Spokojenost se zprávou ECB vyjádřil rovněž řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos.

„Proces rekapitalizace bank je nedílnou součástí snahy Řecka a jeho partnerů o obnovení důvěry v bankovní sektor, jež by umožnilo postupné odstranění omezení pro pohyb kapitálu a obnovení nabídky dostupných úvěrů,“ uvedla Evropská komise.

Ministr financí Tsakalotos s premiérem Tsiprasem
Zdroj: Michalis Karagiannis/Reuters

Podrobná analýza ukázala při základním scénáři potřebu 4,4 miliardy eur, zatímco při nepříznivém vývoji – v případě zhoršení finančních a ekonomických podmínek v Řecku – 14,4 miliardy eur, uvedla ECB ve vydaném prohlášení.

„Čísla, zejména v rámci základního scénáře, jsou uspokojivá,“ dodal Tsakalotos. Dodal, že věří v úspěšné uskutečnění rekapitalizace bank do konce letošního roku. „Máme signály, že (rekapitalizace řeckých bank) se zúčastní Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). To je dobré znamení pro soukromé investory i pro obyvatele Řecka,“ upozornil.

Zpráva ECB se týká řeckých společností Alpha Bank, Eurobank, NBG a Piraeus Bank. Nejhůře je na tom Piraeus Bank, která bude podle základního scénáře potřebovat 2,2 miliardy eur a podle nejhoršího téměř pět miliard. Řecké banky se potýkají s nedostatkem kapitálu zejména kvůli růstu objemu nesplácených úvěrů.

Znak eura
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

Řecký parlament schválil přesný postup rekapitalizace

Uvedené banky mají do 6. listopadu předložit plán pro pokrytí svých potřeb evropskému úřadu pro bankovní dohled, což je nový kontrolní orgán, který začal pracovat loni v listopadu pod záštitou Evropské centrální banky. „Tím se v rámci programu ekonomického přizpůsobení (Řecka) otevře proces rekapitalizace, který by měl být završen do konce roku,“ upřesnila ECB v prohlášení.

Řecký parlament v sobotu schválil zákon upravující postup rekapitalizace bankovního sektoru. Zákon mimo jiné stanoví, že řecký fond pro sanaci bank HFSF bude mít plná hlasovací práva u akcií, které v bankách získá výměnou za poskytnutí státní podpory. O přesné skladbě akcií a dluhopisů, které fond v rámci rekapitalizace od bank nakoupí, bude rozhodovat vláda.

Atény musely v létě domácí banky na tři týdny uzavřít. Jejich znovuotevření umožnila až dohoda o novém záchranném programu pro Řecko, který mezinárodní věřitelé podmínili dalšími reformami a úspornými opatřeními. Při uzavření bank vláda zavedla opatření omezující pohyb kapitálu, od té doby již ale restrikce zmírnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...