Dosluhující řecký premiér Alexis Tsipras se s eurozónou snažil dohodnout odepsání části dluhu, to se mu ale nepodařilo. Podle šéfa Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klause Reglinga nelze počítat s takovou variantou. Břímě je ale možné snížit odkladem splatnosti, pozastavením platby úroků a transfery zisků centrální banky.
Hlavním odpůrcem škrtů v dluhu je především Německo, podle kterého by Řecko v takovém případě muselo opustit společnou měnovou unii. Proti se staví i šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM je klíčovým nástrojem finanční pomoci předluženému Řecku. Odepsání dluhu by ale navrhoval i Mezinárodní měnový fond (MMF), který jako další řešení nabídl odklady splatnosti. Takovému kroku se nicméně Berlín nebrání a je o něm ochoten jednat.
V rámci nového záchranného programu ESM poskytne Řecku během tří let až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Regling kromě odložení splatnosti zmínil ještě pozastavení platby úroků a transfery zisků centrální banky jako cestu, jak zmírnit dluhové břímě Řecka.
Regling se o reformy nebojí
Regling ještě komentoval současný vývoj v Řecku, které po Tsiprasově rezignaci míří k předčasným volbám. Očekávané volby prý zvyšují nejistotu na cestě za vyřešením krize, je prý ale přesvědčen, že Atény začnou přislíbené reformy uvádět do praxe. „Celkově nemám pochyby. V řeckém parlamentu dosud byla pro reformy velká většina,“ dodal.
Řecko před týdnem obdrželo prvních 13 miliard eur (přes 350 miliard Kč) z nového záchranného programu ESM. Na pomoci Řecku se v novém programu podílí jen eurozóna, budoucí účast MMF zatím potvrzena nebyla. O zapojení MMF má zájem hlavně Německo.
