Řecko nebude schopné plnit své sliby, které dalo evropským věřitelům a Mezinárodnímu měnovému fondu (MFF). Navíc situaci ovlivnila migrační krize. Alespoň to si myslí odborník na Řecko Yiannis Koreček. Řecko se v tomto týdnu sejde se svými věřiteli kvůli další finanční injekci. Ta by mohla dosáhnout více než 3 miliard eur. Z toho by mělo jít 2,6 miliardy právě evropským věřitelům - tedy Evropská komise (EK) a Evropská centrální banka (ECB). Zbytek pak měnovému fondu.
Řecký problém není ekonomický, ale psychologický, míní experti
Řeckou situaci kolem zvyšování dluhu ovlivnila také migrační krize. Ta může být jedním z argumentů, které může řecká vláda využít. „Určitě to bude výmluva. Jak to vypadá, tak už mu to nebude příliš platné,“ řekl Koreček, který rovněž zmínil výsledky jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění. Podle nich řecká vláda zklamala 70 procent svých voličů a nevěří jí 85 procent Řeků.
Problém dluhu není pro Řecko ekonomický, míní Koreček. „Řecko by mělo začít splácet až v roce 2022. Splácet tento dluh bude dlouho a momentálně si nedovedeme představit, že v dohledné době by se dluh mohl dostat do udržitelných hodnot. Není to problém splácení, to přijde až za 10 nebo 20 let, problém je to hlavně psychologický,“ dodává.
I přes nejistou budoucnost je ale jasná jedna věc. „Řecko nebude schopno naplnit primární přebytek, což je rozpočet bez nákladů na snížení státního dluhu v roce 2018, a ten byl stanoven ve výši 3,5 procenta, což je naprosto nereálné. Již nyní se ví, že Řecko svůj závazek, nebude schopné plnit,“ alespoň tak to vidí ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
Řecko se podle ní motá ve smyčce, kdy naději střídá zoufalství a vysvobození není v dohlednu. Situace, která tu vznikla v roce 2010, trvá už šest let a nic se nemění.
Již několikrát se k situaci vyjádřilo Německo, jehož představitelé volají po tom, aby Řecko alespoň na čas opustilo eurozónu. Když by k tomu došlo, tak by Řecko vyhlásilo bankrot a některé dluhy by mu mohly být odpuštěny. Poté by se mohlo Řecko vrátit. „Podle mě je to nereálné, protože na Řecko je euro velmi silná měna. Euro je příliš silná měna i pro Francii natož pro Řecko,“ popsala Ševčíková.
Výsledky jednání nebudou hned
Jednání v Aténách se bude konat po dalším přerušení, které bylo v lednu. Jednání se ale mohou protáhnout až do léta. „Je tam mnoho práce, takže nečekejte žádný okamžitý výsledek, protože tyhle věci budou nějakou dobu trvat. Naše stanovisko o udržitelnosti a stabilitě řecké ekonomiky se nezměnilo,“ řekla výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová.
MMF zatím v posledním záchranném programu pro Řecko působí jen jako poradce a nyní se má rozhodnout, zda do něj vstoupí i jako věřitel, což požaduje hlavně Německo.
- Dluhová krize v Řecku začala díky některým rozhodnutím řeckých vlád Kostase Simitise (1996–2004) a Kostase Karamanlise (2004–2009). Účelem bylo zjednodušení vstupu země do eurozóny. Vlády připustily nadměrné výdaje státního a soukromého sektoru, které nebyly kryté skutečnou hospodářskou výkonností země. Výsledkem je velmi vysoké zadlužení u zahraničních věřitelů. K prohloubení krize značně přispěla celosvětová krize hospodářská a finanční od roku 2007.
- První půjčku poskytly Řecku Evropská unie a Mezinárodní měnový fond v květnu 2010. Její výše byla 110 miliard eur. Druhý záchranný úvěr přišel v únoru 2012 ve výši 130 miliard eur. Řekové ale museli slíbit nezbytné škrty, na situaci zareagovali i odboráři, kteří svolali generální stávky. Další půjčky byly v listopadu 2012 (výše 44 miliard eur ze záchranného balíku). Situace se začala se v Řecku začala mírně zlepšovat v roce 2014. V roce 2015 přikročil řecký premiér Alexis Tsipras k několika zajímavým krokům. Například byl omezen výběr z bankomatů na 60 eur na osobu za den. Navíc v červnu 2015 Řecko odmítlo zaplatit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu v hodnotě 1,6 miliardy eur.