Řečtí zákonodárci odsouhlasili snížení penzí, zvýšení daní a reformy, které po zadlužených Aténách požadují zahraniční věřitelé jako podmínku pro uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Schvalování balíku reforem a úspor provázely demonstrace.
Zákony podpořilo všech 153 poslanců levicové koalice. Všichni přítomní opoziční zákonodárci ve 300členném parlamentu opatření odmítli.
Parlament přijal reformy čtyři dny před zasedáním ministrů financí eurozóny v Bruselu. Levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že schválení opatření přesvědčí věřitele, aby uvolnili dalších 7,5 miliardy eur (199,4 miliardy korun) ze záchranného úvěru a odsouhlasili zemi další oddlužení.
Schvalování doprovázely protesty
V Aténách mezitím pokračovaly demonstrace proti úsporným opatřením. V centru města se shromáždilo asi 15 tisíc lidí. Pokojný protest narušila skupina výtržníků, kteří napadli policii lahvemi se zápalnou směsí.
Řecko se už sedm let potýká s hlubokou ekonomickou krizí. Tsipras se dostal k moci v roce 2015 díky slibům, že úsporné programy zruší. Když se ale ukázalo, že Řecko nedokáže bez mezinárodní pomoci dluhy splácet, prudké zvyšování daní a snižování platů i důchodů pokračovalo.
Finance státu se v režimu záchranných opatření a přísného dohledu zlepšily, ale úsporná opatření vedla k prohloubení chudoby obyvatelstva a k silným protestům organizovaným komunisty a levicovými odbory.
Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla už asi o čtvrtinu. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od Evropské unie a MMF celkem 240 miliard eur (6,5 bilionu korun).
Aténám to ale na rozdíl od ostatních zemí eurozóny zasažených dluhovou krizí nepomohlo k zotavení z krize. Předloni proto Řecko přistoupilo na dohodu o třetím záchranném programu v sumě 86 miliard eur.
