Naše hospodářství loni rostlo, hlásí Řekové. Věřitelé se zatím snaží odblokovat záchranný program

Řecká ekonomika loni stoupla o 0,4 procenta místo dřív předpokládaného poklesu 0,5 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů řeckého ekonomického institutu IOBE. Letos počítá institut s výrazným zrychlením hospodářského růstu na 1,5 až 1,8 procenta. Zástupci věřitelů se mezitím snaží odblokovat záchranný program pro Řecko.

Prognóza institutu pro letošní rok nicméně zaostává za oficiálním cílem mezinárodních věřitelů Řecka, podle kterého by měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Řecko se v uplynulých letech s věřiteli zahrnujícími členské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodlo již na třech záchranných programech, které byly podmíněny rozsáhlými úspornými kroky.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis ve čtvrtek uvedl, že Řecko v loňském roce výrazně překonalo své rozpočtové cíle a že splní rovněž cíle pro letošní rok. Atény jsou tak podle něj na dobré cestě k tomu, aby v příštím roce u primárního rozpočtu dosáhly plánovaného přebytku ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.

Primární rozpočet nezahrnuje výdaje spojené s hrazením dluhu. Dosažení plánovaného přebytku v příštím roce je pro Řecko důležité kvůli možnému získání dalších úlev při splácení dluhů eurozóně, upozorňuje agentura Reuters.

Měnový fond zastává skeptický postoj

Mezinárodní měnový fond (MMF) má nadále silný zájem plně se podílet na stávajícím záchranném programu pro Řecko. Novinářům to řekl nizozemský ministr financí a předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. O záměru fondu jej prý ujistila šéfka MMF Christine Lagardeová.

Fond je podle Dijsselbloema přesvědčen, že předpoklady Atén a evropských institucí o vývoji řeckého hospodářství jsou příliš optimistické a že hospodářská obnova země nebude bez dluhové úlevy dlouhodobě udržitelná. Eurozóna se shodla na opatřeních, jako je prodloužení splátek a podobně, o redukci nominální výše řeckého dluhu ale neuvažuje.

Zamrzlá druhá prověrka

Dokončena stále není druhá prověrka řeckého programu, připomněl Dijsselbloem. Je podle něj v zájmu všech, aby se věřitelské instituce do Atén co nejrychleji vrátily.

Pro co nejrychlejší dokončení této prověrky, která umožní odblokovat další část pomoci, se vyslovil i eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Pierre Moscovici.

Také Dijsselbloem zdůraznil, že rychlé dokončení druhé prověrky je „v zájmu všech“ a ministři financí eurozóny ve čtvrtek Atény i věřitelské instituce vyzvali k urychlení práce a návratu expertů do Řecka k dalšímu kolu jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 4 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 14 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...