Naše hospodářství loni rostlo, hlásí Řekové. Věřitelé se zatím snaží odblokovat záchranný program

Řecká ekonomika loni stoupla o 0,4 procenta místo dřív předpokládaného poklesu 0,5 procenta. Vyplývá to z nejnovějších odhadů řeckého ekonomického institutu IOBE. Letos počítá institut s výrazným zrychlením hospodářského růstu na 1,5 až 1,8 procenta. Zástupci věřitelů se mezitím snaží odblokovat záchranný program pro Řecko.

Prognóza institutu pro letošní rok nicméně zaostává za oficiálním cílem mezinárodních věřitelů Řecka, podle kterého by měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Řecko se v uplynulých letech s věřiteli zahrnujícími členské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodlo již na třech záchranných programech, které byly podmíněny rozsáhlými úspornými kroky.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis ve čtvrtek uvedl, že Řecko v loňském roce výrazně překonalo své rozpočtové cíle a že splní rovněž cíle pro letošní rok. Atény jsou tak podle něj na dobré cestě k tomu, aby v příštím roce u primárního rozpočtu dosáhly plánovaného přebytku ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.

Primární rozpočet nezahrnuje výdaje spojené s hrazením dluhu. Dosažení plánovaného přebytku v příštím roce je pro Řecko důležité kvůli možnému získání dalších úlev při splácení dluhů eurozóně, upozorňuje agentura Reuters.

Měnový fond zastává skeptický postoj

Mezinárodní měnový fond (MMF) má nadále silný zájem plně se podílet na stávajícím záchranném programu pro Řecko. Novinářům to řekl nizozemský ministr financí a předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. O záměru fondu jej prý ujistila šéfka MMF Christine Lagardeová.

Fond je podle Dijsselbloema přesvědčen, že předpoklady Atén a evropských institucí o vývoji řeckého hospodářství jsou příliš optimistické a že hospodářská obnova země nebude bez dluhové úlevy dlouhodobě udržitelná. Eurozóna se shodla na opatřeních, jako je prodloužení splátek a podobně, o redukci nominální výše řeckého dluhu ale neuvažuje.

Zamrzlá druhá prověrka

Dokončena stále není druhá prověrka řeckého programu, připomněl Dijsselbloem. Je podle něj v zájmu všech, aby se věřitelské instituce do Atén co nejrychleji vrátily.

Pro co nejrychlejší dokončení této prověrky, která umožní odblokovat další část pomoci, se vyslovil i eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Pierre Moscovici.

Také Dijsselbloem zdůraznil, že rychlé dokončení druhé prověrky je „v zájmu všech“ a ministři financí eurozóny ve čtvrtek Atény i věřitelské instituce vyzvali k urychlení práce a návratu expertů do Řecka k dalšímu kolu jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...