Euroskupina svolila s uvolněním jenom části peněz pro Řecko. Atény musí ještě dodat statistiky

I když podle Evropské komise může Řecko získat dalších skoro 2,8 miliardy eur (téměř 76 miliard korun) z třetího záchranného programu, euroskupina zatím odsouhlasila jenom část, 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun). Atény musí ještě dodat statistiky. Pokud to stihnou do dvou týdnu, Evropský stabilizační mechanismus by měl uvolnit celou částku.

Ministři financí eurozóny tvořící euroskupinu v pondělí souhlasili s uvolněním částky 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun) pro Řecko, u zbývajících 1,7 miliardy eur (45,9 miliardy Kč) bude jasno do konce měsíce. 

Šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling novinářům řekl, že fond peníze fakticky Aténám uvolní na příštím jednání svého představenstva, což bude až za dva týdny. Pokud už do té doby budou k dispozici zatím chybějící statistické informace ohledně toho, jak
řecká ministerstva a další úřady platily o prázdninách své závazky, bude moci ve stejnou chvíli ESM uvolnit i zbylých 1,7 miliardy eur.

„Je to technická otázka, není k ní potřeba politická diskuse,“ ujišťoval šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem s tím, že rozdělení sumy na dvě části se od počátku očekávalo - právě kvůli chybějícím statistickým údajům. Euroskupina by se tak podle zdrojů ČTK už k této věci neměla vracet.

Ministři financí zemí platících eurem přijali závěr věřitelských institucí, že Řecko splnilo 15 klíčových podmínek, které byly vyžadovány před dokončením první prověrky stávajícího programu. Dijsselbloem v této souvislosti připomněl úsilí Atén reformovat penzijní systém a energetiku, posílit bankovní dohled, ustavit agenturu dohlížející na příjmy státní pokladny a pokročit v privatizačním programu. 

Finanční pomoc Řecku má v třetí vlně dosáhnout až 2,3 bilionu korun

Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Podmínkou byly tvrdé reformy. Atény v souvislosti s první prověrkou získaly 10,3 miliardy eur (přes 278 miliard korun), z nich bylo v červnu vyplaceno 7,5 miliardy eur (více než 202 miliard korun).

Řecko a finance
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Ani po více než roce se svými penězi do programu stále plně nezapojil Mezinárodní měnový fond (MMF), i když Německo jeho účast vyžaduje. MMF má totiž stále pochybnosti o udržitelnosti řeckého dluhu za stávajících podmínek programu.

Podle slov komisaře Moscoviciho umožňuje dokončení první prověrky začít práce na druhé revizi tříletého programu, kdy se pozornost od prosazení reforem přesune k jejich realizaci. Experti by měli do Atén odjet už ve druhé polovině října.

Do konce roku by podle komisaře navíc mohlo být možné domluvit se na „globální dohodě“, která by se týkala také otázky dluhové úlevy zadlužené zemi. Dijsselbloem poznamenal, že ohledně zapojení MMF by bylo dobré mít jasno co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled