Euroskupina svolila s uvolněním jenom části peněz pro Řecko. Atény musí ještě dodat statistiky

I když podle Evropské komise může Řecko získat dalších skoro 2,8 miliardy eur (téměř 76 miliard korun) z třetího záchranného programu, euroskupina zatím odsouhlasila jenom část, 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun). Atény musí ještě dodat statistiky. Pokud to stihnou do dvou týdnu, Evropský stabilizační mechanismus by měl uvolnit celou částku.

Ministři financí eurozóny tvořící euroskupinu v pondělí souhlasili s uvolněním částky 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun) pro Řecko, u zbývajících 1,7 miliardy eur (45,9 miliardy Kč) bude jasno do konce měsíce. 

Šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling novinářům řekl, že fond peníze fakticky Aténám uvolní na příštím jednání svého představenstva, což bude až za dva týdny. Pokud už do té doby budou k dispozici zatím chybějící statistické informace ohledně toho, jak
řecká ministerstva a další úřady platily o prázdninách své závazky, bude moci ve stejnou chvíli ESM uvolnit i zbylých 1,7 miliardy eur.

„Je to technická otázka, není k ní potřeba politická diskuse,“ ujišťoval šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem s tím, že rozdělení sumy na dvě části se od počátku očekávalo - právě kvůli chybějícím statistickým údajům. Euroskupina by se tak podle zdrojů ČTK už k této věci neměla vracet.

Ministři financí zemí platících eurem přijali závěr věřitelských institucí, že Řecko splnilo 15 klíčových podmínek, které byly vyžadovány před dokončením první prověrky stávajícího programu. Dijsselbloem v této souvislosti připomněl úsilí Atén reformovat penzijní systém a energetiku, posílit bankovní dohled, ustavit agenturu dohlížející na příjmy státní pokladny a pokročit v privatizačním programu. 

Finanční pomoc Řecku má v třetí vlně dosáhnout až 2,3 bilionu korun

Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Podmínkou byly tvrdé reformy. Atény v souvislosti s první prověrkou získaly 10,3 miliardy eur (přes 278 miliard korun), z nich bylo v červnu vyplaceno 7,5 miliardy eur (více než 202 miliard korun).

Řecko a finance
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Ani po více než roce se svými penězi do programu stále plně nezapojil Mezinárodní měnový fond (MMF), i když Německo jeho účast vyžaduje. MMF má totiž stále pochybnosti o udržitelnosti řeckého dluhu za stávajících podmínek programu.

Podle slov komisaře Moscoviciho umožňuje dokončení první prověrky začít práce na druhé revizi tříletého programu, kdy se pozornost od prosazení reforem přesune k jejich realizaci. Experti by měli do Atén odjet už ve druhé polovině října.

Do konce roku by podle komisaře navíc mohlo být možné domluvit se na „globální dohodě“, která by se týkala také otázky dluhové úlevy zadlužené zemi. Dijsselbloem poznamenal, že ohledně zapojení MMF by bylo dobré mít jasno co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 10 mminutami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...