Řecko své závazky podle Syrizy splnilo, MMF však nenabízí východisko

Návrh šéfky MMF Christine Lagardeové, jak vyřešit patovou situaci, v níž se nachází jednání o zadlužení Řecka, nenabízí „důstojné řešení“. Řecko své závazky splnilo a věřitelé by se měli zachovat stejně. Podle agentury Reuters to prohlásila řecká vládnoucí strana Syriza.

Podle názoru MMF Řecko zkrácení dluhu potřebuje, ale to odmítá Německo. Lagardeová navrhuje dohodu, jejímž prostřednictvím by MMF na finanční pomoci Řecku participoval, jak požaduje Berlín, ale dokud by se neujasnila opatření ke zmírnění řeckého zadlužení, žádnou částku by nevyplatil.

Politický výbor levicové vládnoucí strany Syriza, jehož jednání se v úterý zúčastnil premiér Alexis Tsipras i ministr financí Euklidis Tsakalotos, uvedl, že návrh MMF rozhodnutí jen odsunul a k nalezení důstojného a všeobecně akceptovatelného řešení nepřispívá. Jakákoli dohoda o dluzích musí splňovat podmínky udržitelnosti podle požadavků Evropské centrální banky (ECB) a usnadnit Řecku návrat na dluhopisový trh. Řecko své závazky vůči věřitelům splnilo a vyzývá je, aby oni udělali totéž, uvádí se podle agentury v prohlášení výboru.

obrázek
Zdroj: ČT24

Řecku v červenci vyprší splatnost asi sedmi miliard eur dluhů (184 miliard kroun), které bez uvolnění úvěrů z třetího záchranného programu nebude schopno splatit. Jednání ministrů financí eurozóny a MMF o Řecku v květnu ztroskotala. Eurozóna nové půjčky Aténám neuvolnila, uznala nicméně, že země udělala v reformách pokrok. Rozdílné názory měly obě strany na budoucí ekonomický růst Řecka a na rozpočtové přebytky.

Skupina ministrů eurozóny v čele s německým ministrem Wolfgangem Schäublem trvá na tom, že rozhodnutí o tom, zda Řecko potřebuje úlevu od dluhů, by mělo padnout, až skončí současný záchranný program, tedy v polovině roku 2018. MMF tvrdí, že je o tom potřeba rozhodnout hned. Ministři požadují, aby MMF na dohodě participoval z důvodu důvěryhodnosti. Právě zmírněním dluhové zátěže Řecka ale MMF svou účast na nejnovějším kole finanční pomoci (ve výši 86 miliard eur) podmínil.

Podle názoru MMF je zmírnění dluhové zátěže, anebo pro tuto chvíli alespoň jeho jasný příslib, nezbytné k obnovení důvěry investorů v Řecko. To je pro zemi, jejíž zadlužení dosahuje 197 procent hrubého domácího produktu, důležité zejména proto, že se v příštím roce hodlá vrátit na světový finanční trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled