Řecko své závazky podle Syrizy splnilo, MMF však nenabízí východisko

Návrh šéfky MMF Christine Lagardeové, jak vyřešit patovou situaci, v níž se nachází jednání o zadlužení Řecka, nenabízí „důstojné řešení“. Řecko své závazky splnilo a věřitelé by se měli zachovat stejně. Podle agentury Reuters to prohlásila řecká vládnoucí strana Syriza.

Podle názoru MMF Řecko zkrácení dluhu potřebuje, ale to odmítá Německo. Lagardeová navrhuje dohodu, jejímž prostřednictvím by MMF na finanční pomoci Řecku participoval, jak požaduje Berlín, ale dokud by se neujasnila opatření ke zmírnění řeckého zadlužení, žádnou částku by nevyplatil.

Politický výbor levicové vládnoucí strany Syriza, jehož jednání se v úterý zúčastnil premiér Alexis Tsipras i ministr financí Euklidis Tsakalotos, uvedl, že návrh MMF rozhodnutí jen odsunul a k nalezení důstojného a všeobecně akceptovatelného řešení nepřispívá. Jakákoli dohoda o dluzích musí splňovat podmínky udržitelnosti podle požadavků Evropské centrální banky (ECB) a usnadnit Řecku návrat na dluhopisový trh. Řecko své závazky vůči věřitelům splnilo a vyzývá je, aby oni udělali totéž, uvádí se podle agentury v prohlášení výboru.

obrázek
Zdroj: ČT24

Řecku v červenci vyprší splatnost asi sedmi miliard eur dluhů (184 miliard kroun), které bez uvolnění úvěrů z třetího záchranného programu nebude schopno splatit. Jednání ministrů financí eurozóny a MMF o Řecku v květnu ztroskotala. Eurozóna nové půjčky Aténám neuvolnila, uznala nicméně, že země udělala v reformách pokrok. Rozdílné názory měly obě strany na budoucí ekonomický růst Řecka a na rozpočtové přebytky.

Skupina ministrů eurozóny v čele s německým ministrem Wolfgangem Schäublem trvá na tom, že rozhodnutí o tom, zda Řecko potřebuje úlevu od dluhů, by mělo padnout, až skončí současný záchranný program, tedy v polovině roku 2018. MMF tvrdí, že je o tom potřeba rozhodnout hned. Ministři požadují, aby MMF na dohodě participoval z důvodu důvěryhodnosti. Právě zmírněním dluhové zátěže Řecka ale MMF svou účast na nejnovějším kole finanční pomoci (ve výši 86 miliard eur) podmínil.

Podle názoru MMF je zmírnění dluhové zátěže, anebo pro tuto chvíli alespoň jeho jasný příslib, nezbytné k obnovení důvěry investorů v Řecko. To je pro zemi, jejíž zadlužení dosahuje 197 procent hrubého domácího produktu, důležité zejména proto, že se v příštím roce hodlá vrátit na světový finanční trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 13 mminutami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...