Řecko by letos po osmi letech mělo opustit záchranný program, dohodli se na tom ministři financí

Nahrávám video

Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se tak po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání došli ministři ke kompromisu ohledně výše poslední části záchranného programu. Atény budou mít zároveň možnost splácet dluhy a úroky prodlouženou o deset let. Řecký ministr financí označuje dohodu za velmi dobrou, podle něj umožnila faktické ukončení řecké krize.

Země se s finanční krizí potýká od roku 2010, letos 20. srpna by ale měla záchranný program opustit. Aby získalo dostatečnou finanční rezervu a uklidnilo tím trhy, dostane Řecko v rámci poslední tranše finanční pomoci 15 miliard eur. Původně se přitom hovořilo o tom, že z celkového objemu 86 miliard schválených v rámci programu zbývá vyplatit okolo 12 miliard.

Je to výjimečný moment, je to historický moment. Řecká krize dnes v noci v Lucembursku skončila.
Pierre Moscovici
evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti

Ministři se shodli i na desetiletém období úlev, o které bude mít Řecko mimo jiné prodloužené splácení dluhu a platbu úroků, což má zadlužené zemi usnadnit situaci po návratu k finanční soběstačnosti. Zástupci eurozóny se totiž obávali toho, že nedůvěra trhů a vysoká cena peněz, za niž by si Řekové byli nuceni půjčovat, by mohly hospodářskou obnovu země opět zbrzdit.

Euroskupina jednala i o dalších krocích, kterými by Řecko uklidňovalo věřitele i finanční trhy v následujících letech.

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos označil dohodu za velmi dobrou. Umožnila podle něho faktické ukončení řecké krize a jeho země díky ní opět získá přístup na finanční trhy a bude moci sama rozhodnout o své růstové strategii.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová i předseda Evropské centrální banky Mario Draghi dohodu přivítali a shodli se na tom, že snižuje riziko pro střednědobé financování. Lagardeová však zároveň dala najevo skepsi ohledně dlouhodobé udržitelnosti řeckého dluhu.

  • Řecko si půjčilo během let v rámci záchranných programů 288,7 miliard eur od takzvané trojky věřitelů: Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
  • Zadlužení Řekové splnili všechny úkoly, zavedli na 450 reforem.
  • Dluh Řecka stále dosahuje skoro 180 procent hrubého domácího produktu země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled