Řecko by letos po osmi letech mělo opustit záchranný program, dohodli se na tom ministři financí

Nahrávám video
Události ČT: Řecko by letos po osmi letech mělo opustit záchranný program
Zdroj: ČT24

Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se tak po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání došli ministři ke kompromisu ohledně výše poslední části záchranného programu. Atény budou mít zároveň možnost splácet dluhy a úroky prodlouženou o deset let. Řecký ministr financí označuje dohodu za velmi dobrou, podle něj umožnila faktické ukončení řecké krize.

Země se s finanční krizí potýká od roku 2010, letos 20. srpna by ale měla záchranný program opustit. Aby získalo dostatečnou finanční rezervu a uklidnilo tím trhy, dostane Řecko v rámci poslední tranše finanční pomoci 15 miliard eur. Původně se přitom hovořilo o tom, že z celkového objemu 86 miliard schválených v rámci programu zbývá vyplatit okolo 12 miliard.

Je to výjimečný moment, je to historický moment. Řecká krize dnes v noci v Lucembursku skončila.
Pierre Moscovici
evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti

Ministři se shodli i na desetiletém období úlev, o které bude mít Řecko mimo jiné prodloužené splácení dluhu a platbu úroků, což má zadlužené zemi usnadnit situaci po návratu k finanční soběstačnosti. Zástupci eurozóny se totiž obávali toho, že nedůvěra trhů a vysoká cena peněz, za niž by si Řekové byli nuceni půjčovat, by mohly hospodářskou obnovu země opět zbrzdit.

Euroskupina jednala i o dalších krocích, kterými by Řecko uklidňovalo věřitele i finanční trhy v následujících letech.

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos označil dohodu za velmi dobrou. Umožnila podle něho faktické ukončení řecké krize a jeho země díky ní opět získá přístup na finanční trhy a bude moci sama rozhodnout o své růstové strategii.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová i předseda Evropské centrální banky Mario Draghi dohodu přivítali a shodli se na tom, že snižuje riziko pro střednědobé financování. Lagardeová však zároveň dala najevo skepsi ohledně dlouhodobé udržitelnosti řeckého dluhu.

  • Řecko si půjčilo během let v rámci záchranných programů 288,7 miliard eur od takzvané trojky věřitelů: Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
  • Zadlužení Řekové splnili všechny úkoly, zavedli na 450 reforem.
  • Dluh Řecka stále dosahuje skoro 180 procent hrubého domácího produktu země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...