Země EU ukončí s Řeckem disciplinární řízení kvůli deficitu rozpočtu

Členské země Evropské unie se dnes rozhodly ukončit disciplinární řízení s Řeckem zahájené kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu. Učinily tak v souladu s červencovým doporučením Evropské komise (EK), uvedla agentura Reuters.

„Po mnoha letech vážných problémů jsou řecké finance v mnohem lepším stavu. Dnešní rozhodnutí je proto vítáno,“ uvedl estonský ministr financí Toomas Toniste. Estonsko teď Unii předsedá.

V době finanční krize v roce 2011 bylo disciplinární řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu uplatňováno vůči 24 zemím. Nyní už v této proceduře zůstávají pouze tři země, a to Francie, Španělsko a Británie.

Evropská komise a ministři financí EU v rámci řízení stanoví zemím rozpočtové cíle a lhůty, do kdy mají být splněny. Za neplnění cílů mohou být země pokutovány, což se ale doposud nikdy nestalo, upozorňuje agentura AFP.

Evropská komise v červenci uvedla, že Řecko učinilo výrazný pokrok při návratu k udržitelnosti veřejných financí. Rozpočet veřejných financí se zlepšil z deficitu 15,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2009 k přebytku 0,7 procenta HDP loni.

To je výrazně pod limitem, který stanovila Evropská unie; ten umožňuje zemím schodek do tří procent HDP. Řecko také přijalo zásadní a rozsáhlé strukturální reformy.

„V tomto světle Rada EU dospěla k závěru, že Řecko splňuje podmínky pro ukončení řízení kvůli nadměrnému deficitu,“ uvedla v pondělí EU. Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici označil dnešní rozhodnutí za „uznání obrovského úsilí a obětí, které řecký lid učinil na cestě k obnovení stability své země“.

Předloni se Řecko dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let dostat 86 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč). Letos v červenci se Řecko po tříleté přestávce vrátilo na dluhopisové trhy, aby otestovalo tržní podmínky před vypršením záchranného programu v polovině příštího roku.

Řecko stále ještě musí projít třetí kontrolou plnění podmínek věřitelů, aby mohlo záchranný program úspěšně dokončit. „Je zapotřebí konstruktivní spolupráce mezi všemi institucemi a řeckými úřady, aby bylo zajištěno hladké a rychlé uzavření třetí revize bez zbytečného dramatu,“ uvedl dnes Moscovici.

Šéf takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem minulý týden upozornil, že Řecko zůstane i po opuštění záchranného programu pod dohledem. Dodal, že Atény musejí pokračovat ve strukturálních reformách i po skončení programu. „Strukturální problémy byly mezi klíčovými faktory, které uvrhly Řecko do krize,“ prohlásil Dijsselbloem. Euroskupinu tvoří ministři financí zemí eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 11 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...