Země EU ukončí s Řeckem disciplinární řízení kvůli deficitu rozpočtu

Členské země Evropské unie se dnes rozhodly ukončit disciplinární řízení s Řeckem zahájené kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu. Učinily tak v souladu s červencovým doporučením Evropské komise (EK), uvedla agentura Reuters.

„Po mnoha letech vážných problémů jsou řecké finance v mnohem lepším stavu. Dnešní rozhodnutí je proto vítáno,“ uvedl estonský ministr financí Toomas Toniste. Estonsko teď Unii předsedá.

V době finanční krize v roce 2011 bylo disciplinární řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu uplatňováno vůči 24 zemím. Nyní už v této proceduře zůstávají pouze tři země, a to Francie, Španělsko a Británie.

Evropská komise a ministři financí EU v rámci řízení stanoví zemím rozpočtové cíle a lhůty, do kdy mají být splněny. Za neplnění cílů mohou být země pokutovány, což se ale doposud nikdy nestalo, upozorňuje agentura AFP.

Evropská komise v červenci uvedla, že Řecko učinilo výrazný pokrok při návratu k udržitelnosti veřejných financí. Rozpočet veřejných financí se zlepšil z deficitu 15,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2009 k přebytku 0,7 procenta HDP loni.

To je výrazně pod limitem, který stanovila Evropská unie; ten umožňuje zemím schodek do tří procent HDP. Řecko také přijalo zásadní a rozsáhlé strukturální reformy.

„V tomto světle Rada EU dospěla k závěru, že Řecko splňuje podmínky pro ukončení řízení kvůli nadměrnému deficitu,“ uvedla v pondělí EU. Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici označil dnešní rozhodnutí za „uznání obrovského úsilí a obětí, které řecký lid učinil na cestě k obnovení stability své země“.

Předloni se Řecko dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let dostat 86 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč). Letos v červenci se Řecko po tříleté přestávce vrátilo na dluhopisové trhy, aby otestovalo tržní podmínky před vypršením záchranného programu v polovině příštího roku.

Řecko stále ještě musí projít třetí kontrolou plnění podmínek věřitelů, aby mohlo záchranný program úspěšně dokončit. „Je zapotřebí konstruktivní spolupráce mezi všemi institucemi a řeckými úřady, aby bylo zajištěno hladké a rychlé uzavření třetí revize bez zbytečného dramatu,“ uvedl dnes Moscovici.

Šéf takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem minulý týden upozornil, že Řecko zůstane i po opuštění záchranného programu pod dohledem. Dodal, že Atény musejí pokračovat ve strukturálních reformách i po skončení programu. „Strukturální problémy byly mezi klíčovými faktory, které uvrhly Řecko do krize,“ prohlásil Dijsselbloem. Euroskupinu tvoří ministři financí zemí eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 11 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 14 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled