Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard korun) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce vrátila na dluhopisové trhy. Nová emise dluhopisů podle agentury Reuters představuje významný krok Řecka k získání finanční nezávislosti a k opuštění mezinárodního záchranného programu v příštím roce.
„Je velmi pozitivní, že se úrok dostal pod pět procent. Řecko se nyní dokáže samo financovat,“ uvedl analytik Louis Gargour ze společnosti LNG Capital. Celková poptávka po nových řeckých dluhopisech přesáhla 6,5 miliardy eur, upozorňuje list Financial Times.
Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos uvedl, že úterní emise dluhopisů byla „začátkem“ a prvním projevem důvěry v řeckou ekonomiku. Dodal, že ještě před skončením záchranného programu v polovině příštího roku ji budou následovat další emise.
Podle vládního prohlášení tvořili většinu kupců úterní emise dluhopisů institucionální investoři, a nikoliv spekulanti usilující o dosažení rychlého zisku. „Domnívám se, že důležitá je kvalita i množství investorů, kteří o tuto emisi projevili zájem,“ řekl ministr.
Řecko v roce 2010 v důsledku finanční krize přístup na dluhopisové trhy ztratilo. Dočasně se na ně vrátilo dvěma emisemi v roce 2014. Pak ale přišly volby a další fáze krize, v níž levicová vláda Alexise Tsiprase dlouho nebyla ochotna sjednat dohodu o novém úvěrovém programu, což srazilo nadějně se vyvíjející řeckou ekonomiku zpět do recese.
Řecko se nakonec předloni s eurozónou dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let dostat až 86 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč).
Atény tak v současnosti peníze z prodeje dluhopisů nepotřebují, podle odborníků však země musí otestovat trh, aby se připravila na konec záchranného programu v polovině příštího roku.
- Nynější záchranný program pro Řecko je od roku 2010 už třetí. Řecký dluh se nyní pohybuje blízko 180 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je druhá nejvyšší míra zadlužení na světě po Japonsku.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda soudí, že pokud bude tento návrat na dluhopisový trh hodnocen jako příznivý, bude to důležitý krok v cestě Řecka k celkové makroekonomické konsolidaci. Zdůraznil však, že takových kroků musí země udělat řadu.
Návrat na dluhopisový trh je v zájmu mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a od června také Mezinárodního měnového fondu (takzvaná Trojka). „Řecko totiž bude na dluhopisovém trhu získávat prostředky, s nimiž bude své dluhy věřitelům splácet,“ řekl Kovanda.
Posune se situace příznivým směrem?
Odborník na Řecko Yiannis Koreček podotkl, že návrh na trhy je podstatným milníkem od nástupu strany Syriza k moci a navazuje na ztracené roky vyvolané bouří spojenou s nástupem právě této strany v roce 2015.
„Návrat na dluhopisový trh je experimentem, a pokud ho doplní vstřícné gesto od Trojky, mohla by se situace konečně trochu posunout,“ uvedl Koreček s tím, že z dlouhodobého hlediska je cílem nefinancovat dluhy úvěry od Trojky a zbavit se antisociálních opatření a extrémních daňových zatížení, která dusí veškeré pokusy o oživení hospodářství.
Při kladném ohlasu mezi investory by to svědčilo o tom, že věří ve smysl a pozitivní účinek škrtů ve výdajích posledních let, domnívá se analytik BH Securities Martin Vlček.
Dlouhodobě by úspěšná emise mohla vést k nižším nákladům na obsluhu dluhu a možnost refinancovat současný dluh novými dluhopisy s delší dobou splatnosti, odhadl Vlček. To by zemi dalo větší časový polštář vytvořit dostatek úspor na postupné snížení dluhu. „A nebo by země mohla vydat nový dluh se stejnou dobou splatnosti, ale s nižším úrokem a ušetřit tak na úrokových nákladech,“ dodal analytik. V praxi podle něho Řecko asi použije kombinaci obou přístupů.
