Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit Sovětský svaz a rozdělení vlivu v Evropě jako po druhé světové válce. Jeho problémem je imperialistické myšlení, Rusové se totiž nikdy nevyrovnali se ztrátou území. Ukrajinci se ale za Rusy nepovažují, a to Putin nezmění. V pořadu Interview ČT24 to řekl historik a expert na dějiny slovanských národů Jan Rychlík.
Ukrajinci se považují za národ odlišný od Rusů a Putin to nemůže změnit, říká historik Rychlík
Interview ČT24: Historik Jan Rychlík (zdroj: ČT24)
Rychlík ruský vpád na Ukrajinu nečekal, třebaže si uměl představit anexi separatistických území. Ale je už zjevné, proč se to stalo. „Putin se netají tím, že chce obnovit Sovětský svaz, nebo spíše vytvořit Ruskou říši 2.0, byť na jiných základech,“ říká historik. To znamená vytvořit prstenec satelitních států, které by byly formálně samostatné, ale vojensky a politicky závislé na Moskvě.
Druhým krokem by zřejmě mělo být obnovení ruského vlivu ve střední Evropě tak, jak byl nastaven po druhé světové válce, dodává historik. Mnoho lidí sice říká, že výsledek druhé světové války se nedá překreslovat, ale to je podle Rychlíka omyl. „Výsledky druhé světové války už dávno neplatí a nic z nich nevyplývá,“ podotýká.
Pokud by došlo k porážce Ukrajiny a nastolení loutkového režimu, tak tam budou „dočasně“ umístěna ruská vojska, ta se dostanou na hranice Slovenska, Polska, Maďarska a Moldavska a pak bude Putin zřejmě žádat, aby se vojska NATO stáhla na linii z roku 1997, protože on přece území musí zajistit, nastiňuje historik. Doufá ale, že k pádu Ukrajiny nedojde, a záleží podle něj na tom, kolik svět Putinovi dovolí.
SSSR = Rusko?
Rychlík se obává, že velká část Rusů vnímá, že Sovětský svaz rovná se Rusko. Rozpad SSSR vnímají jako ztrátu svého historického území, stejně jako Maďaři doteď nevydýchali Trianon, podotkl. Vnímat to tak sice podle historika mohou, ale problém je, když z toho někdo chce odvíjet praktickou politiku.
„Nemá to historické opodstatnění. Musíme si uvědomit, jak vznikal ruský stát. Moskevské knížectví se začalo od Ivana III. postupně rozšiřovat na všechny strany, poté co setřáslo nadvládu Mongolů, v šestnáctém století dosáhlo Tichého oceánu, postupně se tlačilo k Baltskému moři a za Kateřiny Veliké dosáhlo k Černému moři – ale nic z toho nejsou historická ruská území,“ řekl.
Rychlík je přesvědčen, že u většiny moderních národů historické území definovat nejde.
„My Češi máme tu výhodu či nevýhodu, podle úhlu pohledu, že se náš stát nachází už tisíc let na stejném místě. Polský stát se ale posouvá od Dněpru přes Vislu až k Odře a zase zpátky. Takže je těžké říct, co jsou historická území. Pro Poláky bylo těžké přijmout ztrátu Lvova, což je jedno z center polské kultury. Také to dokázali, tak proč by to nemohli dokázat Rusové? Každý stát je jednou větší a jednou menší. Myslím, že u velkých národů je problémem imperiální mentalita,“ uvedl.
Emocionální vztah k Sovětskému svazu Rusům podle Rychlíka nikdo nebere, ale není důvod, proč by se měli cítit ukřivděni. Jejich bezpečnost a životní prostor jsou dostatečně zajištěny i bez Pobaltí či Ukrajiny, míní.
Jazyk národ neurčuje
Putin mluvil také o tom, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ. „To je asi tak, jako když Češi tvrdili, že Češi a Slováci jsou jeden národ. Národem je skupina lidí, která se za něj považuje, je úplně jedno, jakým jazykem hovoří. Naše utkvělá představa je, že jazyk určuje národ. To jsme převzali od Němců. Není tomu tak. Je spousta národů, které hovoří více jazyky, třeba Irové, nebo jsou národy, které mají společný jazyk a přesto to jsou odlišné národy, třeba Srbové, Chorvati, Bosňáci, Černohorci,“ uvedl.
„Takže když už od devatenáctého století se většina Ukrajinců považuje za národ odlišný od Rusů, tak tímto národem jsou. Putin nebo kdokoli jiný na tom nemůže nic změnit, protože mají odlišnou identitu.“