Mírová mise na Ukrajině je hodna debaty, bojovou si teď neumím představit, říká Pojar

29 minut
Interview ČT24 - Tomáš Pojar (18. 3. 2022)
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní analytik a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar si myslí, že záměr Polska vyslat na Ukrajinu mírovou misi je určitě hodný debaty, ale není teď možné říct, jak se do ní případně zapojí Česko. Bojovou misi si v tuto chvíli představit neumí, řekl v Interview ČT24.

„(Mírová mise) je možná i bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, ta teď stejně  žádnou misi neodhlasuje,“ domnívá se Pojar, podle něhož už v minulosti do zón konfliktu vyslaly mírové jednotky země k tomu ochotné i bez posvěcení vrcholného orgánu OSN.

Zároveň ale upozornil, že potenciální mírová mise vyslaná na Ukrajinu se liší od většiny ostatních podobných aktivit v tom, že Rusko je jaderná mocnost s obrovským arzenálem. V krajním případě by tak mohlo dojít i k přelití konfliktu na území NATO, což by podle Pojara zvýšilo riziko vypuknutí jaderného konfliktu. Ten podle Pojara v tuto chvíli nehrozí.

„Je ale dobré připravit se na situaci, kdy se přestane bojovat, nebo bude alespoň vyhlášeno příměří. Něco jiného je působení v době, kdy je ještě válka a příměří musíte vynucovat silou,“ uvedl Pojar, který se před několika dny zúčastnil cesty českého, polského a slovinského premiéra do Kyjeva.

Příměří bude, jen když Ukrajina zůstane silná

Vyslání bojové mise na Ukrajinu si on osobně nyní představit neumí. Na druhou stranu uznal, že jako nepředstavitelná se ještě před několika týdny jevila i řada jiných věcí, které nyní představitelné jsou. „Že nakonec nějací pozorovatelé nebo mírové jednotky (na Ukrajině) budou, je docela pravděpodobné,“ zamýšlí se bezpečnostní analytik.

Zároveň ale upozornil, že „příměří nastane jen ve chvíli, kdy bude Ukrajina silná“. Pokud by se začalo ruským jednotkám dařit, tak by tato varianta dalšího vývoje spadla pod stůl. Také řekl, že Kyjev je podle něj připravený ke kompromisům, „na ty ale potřebujete dvě strany“. Narážel tak na fakt, že Kreml podle všeho z řady svých požadavků slevovat nehodlá.

„Diplomacie, která se nemůže opřít o zbraně či ekonomickou sílu, nefunguje, neznamená nic,“ varuje Pojar. Ukrajina podle něj bude znovu celá, „až se říše zla zhroutí“.

Přesto podle něj existuje cesta, jak na Moskvu dále tlačit. „Dá se ještě rozšiřovat sankční seznam (ruských) jednotlivců i firem, dá se pokračovat i ve vypojování ruských bank (z mezinárodního finančního) systému SWIFT,“ zmínil Pojar. Poukázal také na to, že ruští oligarchové, na něž už sankce dopadly, mají řadu spolupracovníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 20 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 22 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
včera v 06:00

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
21. 2. 2025Aktualizováno21. 2. 2025

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
21. 2. 2025

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
21. 2. 2025Aktualizováno21. 2. 2025

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
21. 2. 2025Aktualizováno21. 2. 2025

Počty studentů nelékařských oborů se navýší od příštího školního roku

Od příštího školního roku se navýší počty studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách o pětinu. Půjde hlavně o obory pro zdravotní sestry. Navýšení je naplánováno na dvanáct let. V následujících týdnech školy podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostanou peníze na přípravu přijímacího řízení a první tři měsíce studia. Původní chybnou informaci, že k navýšení o pětinu dojde teprve v letech 2026 až 2037, ministerstvo zdravotnictví po tiskové konferenci upřesnilo.
21. 2. 2025Aktualizováno21. 2. 2025
Načítání...