Bojujete i za naše životy a svobodu, vzkázal Fiala. Zelenskyj návštěvu tří premiérů ocenil

Nahrávám video
Brífink premiérů ČR, Polska a Slovinska po návštěvě okupované Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Český premiér Petr Fiala a premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša jednali v obléhaném Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou vlády Denysem Šmyhalem. Zelenskyj označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem. Fiala prohlásil, že Ukrajina není ve svém zápase sama, Morawiecki a Janša mluvili o pozvánce do Evropské unie.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku,“ prohlásil na brífinku po kyjevských jednáních premiér Fiala. Ukrajině vyjádřil obdiv a podporu.

Morawiecki zdůraznil, že „invaze musí skončit“. Domnívá se, že je třeba, aby Evropská unie urychleně přidělila Ukrajině status kandidátské země. „Musíme pozvat Ukrajinu do Evropské unie,“ řekl. Podle něj je zemi také třeba poskytnout obranné zbraně. Slíbil, že se pokusí zorganizovat podporu po celém světě. „Nikdy vás neopustíme, protože víme, že bojujete nejen za svůj domov, svobodu a bezpečnost, ale i za nás,“ dodal.

Za důležité považuje dodávky zbraní pro Ukrajinu i Janša. „Jsme zde, abychom vyjádřili obdiv k vašemu boji, k tomu, že bráníte své domovy a zemi. Bráníte také Evropu a něco, čemu říkáme základní evropské hodnoty – svobodu, demokracii a právo každého člověka rozhodovat o svém životě. Právo každé země být suverénní. Děláme vše, co je možné, abychom vám pomohli a abychom pomohli uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzkázal.

Dodal, že jedním ze smyslů cesty je i vyjádření jednoty států Evropské unie, které podporují suverenitu Ukrajiny. Vzkázal zemi, aby byla statečná. „Ukrajina patří do Evropy a budeme podporovat vaše členství v Evropské unii, abyste se stali členy co nejdříve,“ řekl.

Nahrávám video
Vyjádření ukrajinského prezidenta Zelenského k návštěvě premiérů ČR, Polska a Slovinska
Zdroj: ČT24

Kaczyński navrhuje mezinárodní mírovou misi

Jednání se rovněž účastnil polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Vyjádřil soucit všem obětem bojů, „ovšem soucit nemůže být jen prázdné slovo,“ poznamenal. „Nezbytná je mírová mise NATO, případně širšího mezinárodního uspořádání, aby to byla mise, která se bude schopna bránit a bude působit na území Ukrajiny. Samozřejmě se souhlasem pana prezidenta,“ navrhl.

Zelenskyj delegaci ocenil. „Vaše návštěva Kyjeva v této pro Ukrajinu těžké době je silným důkazem podpory. Velmi si toho vážíme,“ uvedl na sociální síti Telegram, kde zveřejnil také záběry ze setkání.

Později ukrajinský prezident vystoupil společně s delegací. „Jsem si jist, že když máme takové přátele, takové sousedy, že dokážeme nepřítele překonat a zvítězit. Naprosto důvěřujeme těmto zemím,“ uvedl. Dodal, že jednání se týkalo také sankční politiky.

Premiér Šmyhal ještě před večerním setkáním s hlavou státu ocenil odvahu delegace. „Do Kyjeva dnes (v úterý, pozn. red.) jménem Rady EU přijel Morawiecki, Janša a Fiala. Odvaha opravdových přátel! Jednáme o podpoře Ukrajiny a posílení sankcí proti ruské agresi,“ uvedl na Twitteru.

Cesta vlakem

Úterní návštěva předsedů tří unijních vlád v Kyjevě obléhaném ruskými vojsky je první, které se účastní takto vysoce postavení zahraniční činitelé na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února. „Tady, ve válkou rozedraném Kyjevě, se píší dějiny. Tady svoboda svádí souboj se světem tyranie. Tady se hraje o budoucnost nás všech. Evropská unie podporuje Ukrajinu, která se může spolehnout na pomoc svých přátel – toto poselství jsme s sebou dnes (v úterý, pozn. red.) přivezli do Kyjeva,“ napsal Morawiecki, který o příjezdu informoval na Twitteru.

Mluvčí polské vlády Michal Dworczyk sdělil, že vlak vezoucí politiky přejel polsko-ukrajinské hranice kolem 08:30, po poledni byl mezi Lvovem a Kyjevem. „Návštěva je zorganizována po konzultacích s prezidentem Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Cílem návštěvy je vyjádřit jednoznačnou podporu Evropské unie Ukrajině a její svobodě a nezávislosti,“ předeslal Fiala.

Během návštěvy hodlal prezentovat „široký balík podpory pro Ukrajinu a její občany“. Poznamenal také, že o cestě ví mezinárodní společenství včetně OSN.

„Evropa musí garantovat nezávislost Ukrajiny a ujistit, že je připravená pomoci při její obnově,“ napsal na Twitteru Morawiecki. „V tak klíčové chvíli pro celý svět je naší povinností být na místě, kde se píší dějiny,“ citovala jej agentura PAP. „Nejde o nás, ale o budoucnost našich dětí, které si zaslouží žít ve světě, kde nebude žádná tyranie.“

Janša předeslal, že do Kyjeva přivážejí i vzkaz od generálního tajemníka OECD Mathiase Cormanna, že OECD podpoří obnovu a rekonstrukci na Ukrajině. „Jsme v podpoře Ukrajiny jednotnější, než kdy dříve. Díky vaší odvaze. Díky vašim obětem. Když mluvíme o našich hodnotách, tak nyní na celém kontinentu není země, která by byla evropštější než Ukrajina,“ vzkázal do Kyjeva šéf slovinské vlády.

Návštěva z Litvy

Na neohlášenou návštěvu do Kyjeva v úterý zamířil také šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis, uvedla litevská agentura Elta. „Vyměnili jsme si názory na probíhající deputinizaci. Je třeba udělat více. Žádost Ukrajiny o vstup do EU je třeba brát vážně. Stejně jako pomoc Ukrajině,“ napsal po setkání se svým ukrajinským protějškem Landsbergis na Twitteru.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve svém příspěvku na stejné sociální síti poznamenal, že litevský ministr navštívil Ukrajinu jako první zahraniční šéf diplomacie od ruské invaze do země. „Podpora Litvy je pevná. Pracujeme na urychlení vstupu Ukrajiny do EU. Rusko musí být postaveno před soud za své zločiny,“ napsal Kuleba.

Starosta Kyjeva vyhlásil od úterního večera pětatřicetihodinový zákaz vycházení, není ale zatím jasné, zda to má souvislost s návštěvou státníků. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve vysílání ČT24 sdělil, že jakékoliv záležitosti, které se vážou k bezpečnosti cesty, nebude komentovat. Česko touto cestou podle  Lipavského jasně ukazuje, že stojí za Ukrajinou. Jde podle něj o srozumitelné vyjádření solidarity. Cestu podle mluvčího Jiřího Ovčáčka plně podporuje i prezident Miloš Zeman.

„Má to symboliku, obrovskou hodnotu pro obránce. Uvidí, že se nebojíme. Je to velmi silný akt. Je to hozená rukavice nejen Kremlu, ale i některým západním politikům,“ řekl ve speciálním vysílání ČT24 k cestě předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS).

Europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO) upozornil, že v Bruselu zaznamenal nejen pochvalné, ale i rozporuplné reakce na tuto cestu. „Do jisté míry se objevují otazníky, nakolik byla koordinována. Bezpochyby je ale bezprecedentní,“ uznal Kovařík.

Dohoda ve Versailles

Mluvčí českého premiéra Smolka napsal, že návrat do Česka očekává na letiště v pražských Kbelích, čas neupřesnil s odkazem na bezpečnostní důvody. Polská strana uvedla, že na uspořádání cesty se dohodli politici na evropském summitu ve Versailles, který se uskutečnil ve čtvrtek a v pátek minulého týdne. Podle vysoce postaveného unijního činitele Morawiecki o možnosti návštěvy informoval Michela a von der Leyenovou právě tam.

O úterním termínu konání návštěvy se pak unijní špičky dozvěděly v pondělí večer. „Předseda (Michel) uznal potřebu dát Ukrajině najevo podporu a poukázal na bezpečnostní rizika takovéto cesty,“ sdělil novinářům zmíněný zdroj. Podle něj nejde o cestu, která by měla mandát schválený všemi lídry unijních zemí. Mluvčí Michela ani von der Leyenové nechtěli upřesnit, zda zvažovali, že by se k cestě připojili nebo o něčem podobném přemýšlejí do budoucna.

Evropská unie v úterý začne uplatňovat čtvrtý balík protiruských sankcí, na nichž se podle francouzského předsednictví v pondělí shodly členské státy. Mají také pokračovat ukrajinsko-ruská jednání, oznámil podle agentury Reuters Zelenskyj. V nočním televizním projevu prohlásil, že ukrajinská delegace v pondělí odvedla dobrou práci a že postoje Ukrajiny a Ruska na jednáních o míru zní realističtěji, ale bude třeba více času na rozhodnutí.

Pondělní rozhovory se podle médií odehrávaly prostřednictvím videokonference, v minulých dnech se delegace obou zemí několikrát setkaly na bělorusko-ukrajinské hranici. Předchozí rozhovory nevedly k žádnému zásadnímu průlomu, poznamenala agentura AP, přestože o víkendu obě strany hovořily o určitém pokroku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 14 mminutami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 44 mminutami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 1 hhodinou

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 2 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 10 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 12 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 12 hhodinami
Načítání...