V Kyjevě byly opět slyšet silné exploze, podle úřadů byly zasaženy obytné domy. V jednom z nich zřejmě zahynuli dva lidé. Ve městě bude od úterního večera platit 35hodinový zákaz vycházení. O civilních obětech v obytném domě zasaženém při ostřelování hovoří také úřady v Černihivu. Z obléhaného Mariupolu směly v úterý odjet humanitárním koridorem asi dva tisíce osobních aut, uvedla místní radnice. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byly obnoveny dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl.
Kyjev vyhlásil zákaz vycházení, z Mariupolu směly odjet dva tisíce osobních aut
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
V noci na úterý byly vyhlášeny letecké poplachy v Kyjevě, Oděse nebo Umani. V Kyjevě byly nad ránem slyšet silné exploze, podle televize Ukrajina 24 dopadly střely do čtvrti Borščahivka. Agentura Ukrinform uvedla, že výbuchy byly nejméně čtyři. Citovala místní obyvatele, podle nichž byly natolik silné, že se „otřásl dům“ a na ulici se „spustily autoalarmy“.
Podle ukrajinských úřadů byly v Kyjevě zasaženy tři bytové domy, které začaly hořet. V devítipatrovém paneláku utrpěl jeden člověk zranění, v šestnáctipatrové budově, která se rovněž stala terčem útoku, zahynuli dva lidé. Zasažen byl i jeden rodinný dům.
Při jedné z explozí byla také poškozena stanice metra Lukjanivska, kterou obyvatelé využívají jako kryt. Podle kyjevského dopravního podniku způsobila škody na fasádě a oknech tlaková vlna. Vlaky stanicí projíždějí. Provoz kyjevského metra je ovšem kvůli bojům na předměstích omezený. Ze tří linek je plně v provozu pouze modrá, zbylé dvě jezdí v částech trasy.
Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko vyhlásil 35hodinový zákaz vycházení od úterního večera do čtvrtečního rána. Obyvatelé ukrajinské metropole podle něj nesmějí opouštět své domovy s výjimkou cesty do krytu. „Z rozhodnutí vojenského velení platí od dnešních 20:00 (19:00 SEČ) v Kyjevě zákaz vycházení. Pohyb po městě bude možný pouze se zvláštním povolením… Zákaz vycházení bude v platnosti do 07:00 (06:00 SEČ) 17. března.“
Pozemní ruské jednotky u Kyjeva ale stále zůstávají zhruba v neměnných pozicích. Podle zpravodaje České televize Václava Černohorského brání ukrajinská armáda hlavní město jednak ostřelováním ruských pozic, jednak jsou připraveny jednotky s protitankovými zbraněmi.
Smrt dalšího novináře
Válka na Ukrajině si rovněž vyžádala život dalšího amerického novináře. V úterý televize Fox News v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka při stejném incidentu zahynula i jejich místní spolupracovnice Oleksanda Kuvšynová. Hall podle komuniké šéfky Fox News Suzanne Scottové zůstává hospitalizován.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že přišel o život při práci, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
Většina Černihivu je bez tepla
„Ruští okupanti 14. března znovu ostřelovali obytné domy a infrastrukturu města Černihiv. Podle předběžných údajů zemřelo následkem ostřelování deset lidí,“ informovala prokuratura s tím, že útočníky podezírá z porušení válečných pravidel a z vraždy.
Těžké dělostřelectvo ruských sil podle ukrajinských úřadů poškodilo v Černihivu několik obytných domů, technickou univerzitu, administrativní budovu, čerpací stanici a čtyři dopravní prostředky. Většina tohoto severoukrajinského města je po ruských náletech bez dodávek tepla.
Gubernátor Rivenské oblasti Vitalij Koval oznámil, že počet obětí po pondělním ruském náletu na televizní věž oblasti vzrostl na devatenáct.
Cílem náletů bylo podle agentury Ukrinform i město Šostka v Sumské oblasti, konkrétně místní průmyslové podniky. Podle guvernéra oblasti Dmytra Žyvyckého byly továrny zavřené, nepředpokládá proto, že by při tomto náletu umírali lidé.
Rusové také zintenzivnili ostřelování východoukrajinského Charkova. Podle státní služby pro mimořádné situace tam zahynulo nejméně sedm lidí, uvedl list The Kyiv Independent.
Za kolaboraci až patnáct let vězení
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov tvrdí, že ruské síly získaly úplnou kontrolu nad Chersonskou oblastí na jihu Ukrajiny, která sousedí s krymským poloostrovem. Podle britského ministerstva obrany by se Rusko mohlo pokusit v Chersonu dosadit promoskevskou vládu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal nedávno přijatý zákon, který hrozí za kolaboraci s Ruskem až patnácti lety vězení. Zákon rovněž umožňuje rozpouštět politické strany a organizace, usvědčené z kolaborace s agresorem.
Z Mariupolu směli odjet lidé ve dvou tisících osobních autech
Z obléhaného Mariupolu mohlo v úterý odjet humanitárním koridorem asi dva tisíce osobních aut, stejné množství na odjezd čeká, uvedla radnice. V pondělí se ve 160 vozech evakuovalo tři sta civilistů, kteří dorazili do Záporoží. „Snažíme se do Mariupolu dostat už čtvrtý den – nyní stojí humanitární konvoj asi šedesát kilometrů od města, ale nenechali ho projet,“ řekl dříve během úterý zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko.
Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko tvrdí, že ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu a drží v ní lékaře a pacienty jako rukojmí. Informoval o tom v úterý ruskojazyčný server stanice BBC a ukrajinská agentura Interfax-Ukrajina. Kyrylenko se odvolává na jednoho ze zaměstnanců zdravotnického zařízení. BBC poznamenala, že tuto zprávu zatím nemohla ověřit.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici… a naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov, podle něhož je v nemocnici kolem čtyř set lidí.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec. Podle agentury Interfax-Ukrajina gubernátor řekl, že ruská vojska nemocnici nedávno prakticky zničila, ale personál nadále ošetřoval pacienty v suterénu.
V Mariupolu, který je dlouhodobě vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla. Od začátku invaze tam přišlo o život více než dva a půl tisíce obyvatel, tvrdí místní úřady. Ukrajinský parlament na Twitteru uvedl, že počet mrtvých se blíží dvaceti tisícům. Ve městě žilo před válkou více než 430 tisíc lidí.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu naznačil, že další evakuace by mohla ruská strana umožnit v úterý nebo ve středu. Nejspíš se ale budou týkat jen tureckých občanů.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková oznámila, že Ukrajina chce v úterý otevřít devět humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z oblastí obléhaných ruskými silami a pokusí se dodat humanitární zásoby do obklíčeného Mariupolu. V Sumské oblasti by se měl v úterý otevřít humanitární koridor, kterým by mělo být možné opustit města Sumy, Konotop, Trosťanec a Lebedyn. Podle Žyvyckého bude otevřený od 9 do 21 hodin místního času.
Podle pozorovatelské mise Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva bylo od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, v zemi zabito 636 civilistů a přes tisíc lidí utrpělo zranění. Ukrajinské zdroje hovoří řádově o vyšším počtu obětí. Agentura Unian uvedla, že jen v obleženém Mariupolu zahynulo 2357 lidí, poradce starosty Petro Andrjušenko ale tvrdí, že je to jen zlomek skutečného počtu, podle něj může být ve městě i dvacet tisíc obětí.
Černobyl má externí dodávky energie, hlásí MAAE
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byly obnoveny externí dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl. Ta je poblíž hranic Ukrajiny s Běloruskem a oblast již v prvních dnech války ovládly ruské síly. V minulých dnech byly opakovaně problémy s dodávkami elektřiny, která je nutná pro chlazení vyhořelého jaderného paliva.
MAAE již v neděli oznámila, že byla elektrárna napojena na ukrajinskou energetickou síť, ale problémy pokračovaly. Ukrajinský distributor elektřiny Ukrenergo obvinil v pondělí ruské síly, že vedení znovu poškodily. Elektrárna, respektive úložiště, byla pak závislá na dieselových generátorech.
Válka na Ukrajině pokračuje dvacátým dnem. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že očekává operaci pod falešnou vlajkou, které se Rusko pokusí přičíst ukrajinským silám. Při ní by mohly být použity chemické nebo biologické zbraně, tvrdí Londýn s odvoláním na své zpravodajské zdroje. Rusko by se podle něj mohlo pokusit takovou operaci provést, aby obhájilo svoji invazi.
Rusko od začátku invaze přišlo o více než 13 500 vojáků, 404 tanků a skoro sto vrtulníků, tvrdí ukrajinský generální štáb podle listu Ukrajinska pravda. Ruské síly od začátku války zničily 156 ukrajinských dronů, 1306 tanků a dalších obrněnců, 127 raketometů, 471 děl a minometů a také 1054 kusů speciální automobilové techniky, tvrdí mluvčí ruského ministerstva obrany. Údaje obou stran ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů.