Když Západ vyhlásí bezletovou zónu nad Ukrajinou, Rusko si netroufne ji narušit, tvrdí Perebyjnis

Nahrávám video

„Rusko rozumí jen síle,“ řekl v Interview ČT24 ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Mluvil také o tom, jaké ústupky je Ukrajina ochotna v případné diplomatické dohodě o míru učinit a jaké ne, jaká je podle něj míra spoluzodpovědnosti běžných Rusů na konfliktu. Ocenil cestu premiéra Petra Fialy (ODS) do Kyjeva a výraznou finanční podporu Čechů pro sbírku ukrajinské ambasády na nákup zbraní ukrajinské armádě. Ve sbírce se shromáždilo už více než 600 milionů korun. Stále podle něj trvá požadavek Ukrajiny na vyhlášení bezletové zóny nad ukrajinským územím, podle něj by ji Rusko nenarušovalo.

Perebyjnis uvedl, že o cestě Petra Fialy a dalších státníků do Kyjeva se dozvěděl o něco dříve než veřejnost a celou noc pořádně nespal z obavy, jak dopadne. Doufá v to, že by tato akce mohla nastartovat návštěvy dalších politiků na Ukrajině.

„Náš prezident už řekl, že zve všechny světové lídry a politiky. Tím by ukázali svou podporu a solidaritu, ale navíc by nepřetržité návštěvy světových politiků přispěly také k bezpečnosti na Ukrajině,“ myslí si velvyslanec. 

Dodal, že si je jistý, že se ukázalo, že armáda a ukrajinské bezpečnostní složky jsou schopny zajistit ochranu vrcholných politiků ze zahraničí.

Petr Fiala po setkání mluvil o tom, že na schůzce v Kyjevě padl návrh na vytvoření koalice zemí, které by mohly poskytnout azyl ruským vojákům, kteří se rozhodnou nebojovat a dezertují. Podle Jevhena Perebyjnise je to rozumný přístup, který by mohl pomoci. „Ukrajinská strana nabízí ruským vojákům, kteří se rozhodnou odevzdat třeba letadlo, i určitou finanční kompenzaci,“ doplnil. 

Velvyslanec už dříve uvedl, že Rusové, kteří neprotestují proti své vládě, jsou za invazi spoluzodpovědní. V Interview ČT24 navíc doplnil, že i přes cenzuru jsou podle něj dnes schopni lidé si informace zjistit, pokud chtějí. V Rusku panuje strach z tvrdých trestů a policie protestující lidi zatýká. Vláda navíc prosadila trest až patnáct let za informování o válce způsobem, který nevyhovuje propagandistické linii. 

Velvyslanec ale naznačil, že Rusové by měli být stateční stejně, jako jsou dnes stateční Ukrajinci. „Například v okupovaném Chersonu vycházejí Ukrajinci na ulici, proti nim stojí ruští vojáci se samopaly a tanky, a oni vycházejí s ukrajinskými vlajkami, protestují a křičí na vojáky, aby odešli z jejich země. V tomto případě by strach mohl být ještě větší než jít před policisty na Rudém náměstí v Moskvě,“ domnívá se Perebyjnis. Stovky lidí demonstrujících v Rusku podle něj na stopadesátimilionovou zemi nestačí. 

Volání po bezletové zóně trvá

Perebyjnis potvrdil, že stále trvá snaha kyjevské vlády přesvědčit země NATO, aby vyhlásily nad Ukrajinou takzvanou bezletovou zónu. Je přesvědčen, že kdyby Západ varoval Rusko, že „uzavře“ nebe nad Ukrajinou pro letecký provoz, tak by si Rusko netrouflo ten zákaz porušit. 

Státy NATO se zdráhají požadavku Ukrajiny vyhovět z obavy, že by při vynucování volného nebe došlo k přímému střetu s ruskými ozbrojenými silami, a konflikt by mohl přerůst v globální.

„Osobně nevěřím na jadernou válku a na třetí světovou válku, protože Rusko, jak se ukázalo, není žádná velmoc, a to ani vojenská. Rusko uvízlo v Ukrajině, a Ukrajinci mu způsobují tak obrovské ztráty vojáků i techniky, jaké Rusko během tak krátkého času ve své historii nikdy nemělo,“ tvrdí ukrajinský velvyslanec. 

„Rusko nikdy nebude schopné vést válku proti tako obrovské přesile, jako je NATO, a Rusko rozumí jen síle,“ dodává. „A kdyby byl Západ ukázal více síly ještě dříve, tak by tuto válku ani nezačalo.“

Kyjevská podmínka: Krym i Donbas Ukrajině

Prezident Volodymyr Zelenskij má podle velvyslance podporu většiny Ukrajinců. „Když byl zvolen prezidentem, tak získal víc než sedmdesát procent podpory. To podtvrzuje, že jeho podpora i před dvěma lety byla obrovská. Ale teď, po tom, jak se chová během tří týdnů ruské agrese, se z něj stal bezpochyby světový lídr.“

Kyjevská vláda si podle velvyslance uvědomuje, že bude muset přistoupit v diplomatickém jednání s Ruskem na nějaké kompromisy, ale nepůjde to bez toho, aby na některé kompromisy přistoupilo také Rusko. 

„Máme červené linie, kterými jsou suverenita Ukrajiny a územní celistvost Ukrajiny. Požadavky, které dnes klade Rusko, nejsou přijatelné pro Ukrajinu, protože předpokládají kapitulaci Ukrajiny a ztrátu ukrajinské celistvosti, na to nemůžeme přistoupit,“ vysvětlil s tím, že územní celistvostí myslí Ukrajinu v mezinárodně uznávaných hranicích, včetně Krymu a Donbasu. Ukrajina je ochotna podle něj jednat o otázkách budoucí neutrality země a vzdání se možnosti vstupu do NATO.  

Jevhen Perebyjnis také ocenil pomoc českých občanů obraně Ukrajiny. Uvedl, že ukrajinská ambasáda získala ve sbírce více než 600 milionů korun na nákup zbraní a techniky od přispěvatelů z Česka i z celého světa. „Svůj podíl na tom mají i naši vojáci, kteří ukázali, že ty zbraně dokážou využít správně. A to, že bojují, nevzdávají se,“ uzavřel velvyslanec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 4 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 4 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 4 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila obnovení EET

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Noční déšť částečně ochladil hořící budovu ve Zlíně, hašení pokračuje

Hasiči sedmým dnem likvidují rozsáhlý požár výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Noční déšť požářiště částečně ochladil. Hasiči však nadále prolévají vodou sutiny objektu, jehož část se minulý týden zřítila. Kvůli bouřkám, které v úterý večer a v noci na středu zasáhly region, se obávali silného větru. Mohl by mít vliv na stabilitu budovy. Neměl však takovou rychlost, aby bylo nutné evakuovat okolní stavby, řekl ve středu krajský mluvčí sboru Kamil Tlušťák. Kvůli bouřkám však hasiči v regionu zasahovali u dalších událostí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.