Britská královská rodina narušila tradici. Otevřeně se vyjádřila k válce na Ukrajině

Válka na Ukrajině překvapivě nezůstala bez odezvy ani u britského královského dvora. Princ Charles otevřeně varuje před ruskou agresí, princ William podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a královna Alžběta II. kupříkladu odložila zapůjčení mečů ze sedmnáctého století na výstavu do Ruska. Podle komentátorů jde o nezvykle přímá gesta, která nemají obdoby. Členové britské královské rodiny se totiž k politickým událostem příliš nevyjadřují, jejich nynější činy tak mohou mít široký společenský dopad.

„Stojíme za ukrajinským lidem proti tomuto porušení mezinárodního a humanitárního práva a povzbuzujeme globální společenství, aby udělalo totéž,“ napsali již 25. února, tedy den po invazi, na svých oficiálních stránkách Archewell princ Harry s manželkou Meghan.

Stali se tak prvními členy královské rodiny, kteří se k události takto otevřeně vyjádřili. Kritici mohou namítnout, že vévoda i vévodkyně ze Sussexu již nemusí být vázáni stejnými pravidly, protože se v roce 2020 vzdali své oficiální role v královské rodině a odstěhovali se do Spojených států.

Ostré vymezení Charlese

Nicméně nezvykle ostře se proti invazi na Ukrajinu vymezil i následník britského trůnu princ Charles během návštěvy města Southend-on-Sea, kde uctil památku poslance Sira Davida Amesse. Ten zemřel v roce 2021 po útoku teroristy. Princ Charles prohlásil, že poslancova smrt byla útokem na demokracii a svobodu, kterou politik zastával. Situaci přirovnal k té současné.

„Vidíme, že tytéž hodnoty jsou dnes na Ukrajině napadány tím nejnesvědomitějším způsobem. V postoji, který zde zaujímáme, jsme solidární se všemi, kteří vzdorují brutální agresi,“ prohlásil Charles. Poprvé tak veřejně odsoudil ruského prezidenta Vladimira Putina.

Své postoje následně zopakoval i o den později, kdy společně s manželkou Camillou navštívili Ukrajinskou katolickou katedrálu v Londýně. Do tohoto chrámu zamířili také Ukrajinci žijící v Británii předtím, než se vydali do své země bojovat proti Rusku. Vévoda z Cornwallu zde zopakoval, že jej a jeho ženu Camillu statečnost Ukrajinců, kteří čelí „strašné agresi z Ruska, hluboce zasáhla.“

Charlese s chotí doplnili také zástupci humanitárních organizací, se kterými vévoda z Cornwallu spolupracuje, a také ukrajinský velvyslanec Vadym Prystajko a jeho manželka Inna. Prystajko ještě předtím navštívil poslance v Dolní sněmovně, kteří jeho projevu bouřlivě tleskali, poznamenává BBC.

Otevřené varování před agresí

Komentátoři také upozornili, že projev prince Charlese se vymykal všem diplomatickým zvyklostem. „Následník trůnu byl ve svém projevu neobvykle otevřený a přímo varoval před brutálním útokem na svobodu a demokracii na Ukrajině,“ upozornil jeden z nich s tím, že jeho projevu se věnovala snad všechna americká média. Získal prý větší pozornost než premiér.

Podobný rozruch princ Charles vzbudil již v roce 2014, krátce po anexi Krymu, kdy během návštěvy Kanady údajně řekl penzistce, která utekla z Polska před nacisty, že se ruský prezident Vladimir Putin chová podobně jako Adolf Hitler ve třicátých letech. Buckinghamský palác tehdy události oficiálně nekomentoval, protože prý šlo o soukromou konverzaci.  

Královská rodina totiž ve většině případů zůstává neutrální, apolitická a vyjádření nechává právě na premiérovi a volených politicích. Vyjadřuje například podporu obětem katastrof, ale nestává se, aby otevřeně podpořila jednu ze stran ve válečném konfliktu.

„Královské návštěvy a intervence jsou obvykle vyjadřovány s určitým odstupem a opatrně. Ukrajina ale vyvolala řetězec činů,“ upozorňují komentátoři BBC. Podle některých pozorovatelů může jejich postoj ovlivnit společenský dopad války na Ukrajině a ovlivňovat veřejné mínění i za hranicemi Británie. 

Pozadu v tomto případě nezůstal ani princ William, který je po svém otci Charlesovi první v nástupnictví na britský trůn. Spolu s manželkou, vévodkyní Kate, vyjádřili podporu prezidentu Zelenskému a celé Ukrajině na svém Twitteru.

„V říjnu 2020 jsme měli tu čest setkat se s prezidentem Zelenským a první dámou, dozvěděli jsme se o jejich naději a optimismu ohledně budoucnosti Ukrajiny. Dnes stojíme za prezidentem a všemi ukrajinskými lidmi, kteří statečně bojují za budoucnost,“ napsali. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zareagoval poděkováním a dodatkem, že „dobro zvítězí“.

Návštěva ukrajinského centra

Vévoda s vévodkyní z Cambridge také navštívili Ukrajinské kulturní centrum v Londýně, kde dobrovolníci zajišťují potřebnou materiální pomoc. Zde princ William ocenil práci místních lidí a vyjádřil svou účast. „Všichni jsme zděšeni tím, co vidíme,“ prohlásil. Nutno dodat, že svůj postoj dal královský pár výrazně najevo i svým oblečením, které sladil do odstínů modré, přičemž oba na sobě měli odznak s ukrajinskou vlajkou.

Právě symboliku velmi často využívá také královna Alžběta II., která se zatím jako jediná z královské rodiny nevyjádřila a zůstala politicky neutrální. „Po celou dlouhou dobu své vlády se královna pečlivě vyhýbala přímým komentářům politických záležitostí,“ píše BBC. 

Pár dní po invazi se však setkala na hradě Windsor s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, a pozorovatelům tak nemohlo uniknout modro-žluté květinové aranžmá, které se výrazně vyjímalo v pozadí na fotografiích jejich setkání. Podle komentátorů šlo o jemné, avšak nepřehlédnutelné gesto. Lidé zasvěcení z okolí Buckinghamského paláce také naznačují, že jen málo v těchto případech určuje náhoda.

„Vše, co souvisí s vystoupením královny, vždy nese nějaké poselství,“ poznamenává BBC. Již v minulosti se například spekulovalo o významu královniných broží. Alžběta II. si například během návštěvy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa vzala na sebe šperk, který v minulosti dostala od bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho ženy. Tím prý vyjadřovala kritický postoj k Trumpovi.  

Britská královna Alžběta II. při setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem
Zdroj: ČTK/PA/Steve Parsons

Kanadský premiér po schůzce s královnou posléze potvrdil, že o Ukrajině diskutovali. „Hovořili jsme o situacích, kterým nyní čelíme a můžeme čerpat z jejích dlouholetých zkušeností,“ řekl Trudeau. 

Pár dní před tímto setkáním rovněž britská královna neoficiálně a stranou médií věnovala „štědrý dar“ na podporu lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Zveřejnila to koalice britských charitativních organizací sdružená pod takzvaným Výborem pro katastrofické události (DEC – Disasters Emergency Committee) na svém Twitteru, kde královně poděkovala.

„Mnohokrát děkujeme Jejímu Veličenstvu královně za pokračující podporu Výboru pro katastrofické události a za štědrý dar Humanitární výzvě pro Ukrajinu.“ Podrobnosti o výši daru nejsou známy, podle Buckinghamského paláce jde o zcela soukromou záležitost panovnice.

Království odmítlo zapůjčit meče do Ruska

Jednou z posledních událostí spojených s konfliktem na Ukrajině je také to, že britská královna odmítla zapůjčit tři meče ze 17. století na výstavu o soubojích, které se měly konat v Muzeích Moskevského Kremlu. Výstavu, která se měla konat od 4. března do 16. června, sponzoroval ruský miliardář Ališer Usmanov, na kterého jsou uvaleny mezinárodní sankce. „V rámci širšího kulturního bojkotu Ruska bylo přijato rozhodnutí odložit zapůjčení tří mečů z královské sbírky,“ vysvětlil mluvčí kolekce.

Sbírky předmětů z královského dvora zapůjčení předmětů původně slíbily, v druhé polovině února ale nabídku odvolaly. Kremelská muzea odložení výstavy potvrdila. „Jádro projektu tvoří exponáty z evropských muzeí, která byla nucena je předčasně stáhnout kvůli geopolitické situaci. Muzea v současné době pracují na tom, aby se výstava uskutečnila bez evropské účasti, a vyjadřují upřímné poděkování ruské muzejní komunitě za nabídnutou pomoc v současných obtížných podmínkách,“ stojí v prohlášení.

Instituce zatím nezveřejnila náhradní datum chystané výstavy, na které měl být k vidění i meč, o němž se předpokládá, že patřil anglickému králi Karlu I. Královská zbrojnice už zapůjčila Moskvě k vystavení šest předmětů, včetně rukavice ze 17. století, náprsního krunýře z občanské války a přilby. Uvedla, že vzhledem k eskalaci situace na Ukrajině požádala o navrácení předmětů. Kremelská muzea již žádosti vyhověla a zbraně jsou momentálně na cestě do Británie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
20:34Aktualizovánopřed 19 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
20:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 1 hhodinou

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 4 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 4 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.