Britská královská rodina narušila tradici. Otevřeně se vyjádřila k válce na Ukrajině

Válka na Ukrajině překvapivě nezůstala bez odezvy ani u britského královského dvora. Princ Charles otevřeně varuje před ruskou agresí, princ William podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a královna Alžběta II. kupříkladu odložila zapůjčení mečů ze sedmnáctého století na výstavu do Ruska. Podle komentátorů jde o nezvykle přímá gesta, která nemají obdoby. Členové britské královské rodiny se totiž k politickým událostem příliš nevyjadřují, jejich nynější činy tak mohou mít široký společenský dopad.

„Stojíme za ukrajinským lidem proti tomuto porušení mezinárodního a humanitárního práva a povzbuzujeme globální společenství, aby udělalo totéž,“ napsali již 25. února, tedy den po invazi, na svých oficiálních stránkách Archewell princ Harry s manželkou Meghan.

Stali se tak prvními členy královské rodiny, kteří se k události takto otevřeně vyjádřili. Kritici mohou namítnout, že vévoda i vévodkyně ze Sussexu již nemusí být vázáni stejnými pravidly, protože se v roce 2020 vzdali své oficiální role v královské rodině a odstěhovali se do Spojených států.

Ostré vymezení Charlese

Nicméně nezvykle ostře se proti invazi na Ukrajinu vymezil i následník britského trůnu princ Charles během návštěvy města Southend-on-Sea, kde uctil památku poslance Sira Davida Amesse. Ten zemřel v roce 2021 po útoku teroristy. Princ Charles prohlásil, že poslancova smrt byla útokem na demokracii a svobodu, kterou politik zastával. Situaci přirovnal k té současné.

„Vidíme, že tytéž hodnoty jsou dnes na Ukrajině napadány tím nejnesvědomitějším způsobem. V postoji, který zde zaujímáme, jsme solidární se všemi, kteří vzdorují brutální agresi,“ prohlásil Charles. Poprvé tak veřejně odsoudil ruského prezidenta Vladimira Putina.

Své postoje následně zopakoval i o den později, kdy společně s manželkou Camillou navštívili Ukrajinskou katolickou katedrálu v Londýně. Do tohoto chrámu zamířili také Ukrajinci žijící v Británii předtím, než se vydali do své země bojovat proti Rusku. Vévoda z Cornwallu zde zopakoval, že jej a jeho ženu Camillu statečnost Ukrajinců, kteří čelí „strašné agresi z Ruska, hluboce zasáhla.“

Charlese s chotí doplnili také zástupci humanitárních organizací, se kterými vévoda z Cornwallu spolupracuje, a také ukrajinský velvyslanec Vadym Prystajko a jeho manželka Inna. Prystajko ještě předtím navštívil poslance v Dolní sněmovně, kteří jeho projevu bouřlivě tleskali, poznamenává BBC.

Otevřené varování před agresí

Komentátoři také upozornili, že projev prince Charlese se vymykal všem diplomatickým zvyklostem. „Následník trůnu byl ve svém projevu neobvykle otevřený a přímo varoval před brutálním útokem na svobodu a demokracii na Ukrajině,“ upozornil jeden z nich s tím, že jeho projevu se věnovala snad všechna americká média. Získal prý větší pozornost než premiér.

Podobný rozruch princ Charles vzbudil již v roce 2014, krátce po anexi Krymu, kdy během návštěvy Kanady údajně řekl penzistce, která utekla z Polska před nacisty, že se ruský prezident Vladimir Putin chová podobně jako Adolf Hitler ve třicátých letech. Buckinghamský palác tehdy události oficiálně nekomentoval, protože prý šlo o soukromou konverzaci.  

Královská rodina totiž ve většině případů zůstává neutrální, apolitická a vyjádření nechává právě na premiérovi a volených politicích. Vyjadřuje například podporu obětem katastrof, ale nestává se, aby otevřeně podpořila jednu ze stran ve válečném konfliktu.

„Královské návštěvy a intervence jsou obvykle vyjadřovány s určitým odstupem a opatrně. Ukrajina ale vyvolala řetězec činů,“ upozorňují komentátoři BBC. Podle některých pozorovatelů může jejich postoj ovlivnit společenský dopad války na Ukrajině a ovlivňovat veřejné mínění i za hranicemi Británie. 

Pozadu v tomto případě nezůstal ani princ William, který je po svém otci Charlesovi první v nástupnictví na britský trůn. Spolu s manželkou, vévodkyní Kate, vyjádřili podporu prezidentu Zelenskému a celé Ukrajině na svém Twitteru.

„V říjnu 2020 jsme měli tu čest setkat se s prezidentem Zelenským a první dámou, dozvěděli jsme se o jejich naději a optimismu ohledně budoucnosti Ukrajiny. Dnes stojíme za prezidentem a všemi ukrajinskými lidmi, kteří statečně bojují za budoucnost,“ napsali. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zareagoval poděkováním a dodatkem, že „dobro zvítězí“.

Návštěva ukrajinského centra

Vévoda s vévodkyní z Cambridge také navštívili Ukrajinské kulturní centrum v Londýně, kde dobrovolníci zajišťují potřebnou materiální pomoc. Zde princ William ocenil práci místních lidí a vyjádřil svou účast. „Všichni jsme zděšeni tím, co vidíme,“ prohlásil. Nutno dodat, že svůj postoj dal královský pár výrazně najevo i svým oblečením, které sladil do odstínů modré, přičemž oba na sobě měli odznak s ukrajinskou vlajkou.

Právě symboliku velmi často využívá také královna Alžběta II., která se zatím jako jediná z královské rodiny nevyjádřila a zůstala politicky neutrální. „Po celou dlouhou dobu své vlády se královna pečlivě vyhýbala přímým komentářům politických záležitostí,“ píše BBC. 

Pár dní po invazi se však setkala na hradě Windsor s kanadským premiérem Justinem Trudeauem, a pozorovatelům tak nemohlo uniknout modro-žluté květinové aranžmá, které se výrazně vyjímalo v pozadí na fotografiích jejich setkání. Podle komentátorů šlo o jemné, avšak nepřehlédnutelné gesto. Lidé zasvěcení z okolí Buckinghamského paláce také naznačují, že jen málo v těchto případech určuje náhoda.

„Vše, co souvisí s vystoupením královny, vždy nese nějaké poselství,“ poznamenává BBC. Již v minulosti se například spekulovalo o významu královniných broží. Alžběta II. si například během návštěvy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa vzala na sebe šperk, který v minulosti dostala od bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a jeho ženy. Tím prý vyjadřovala kritický postoj k Trumpovi.  

Britská královna Alžběta II. při setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem
Zdroj: ČTK/PA/Steve Parsons

Kanadský premiér po schůzce s královnou posléze potvrdil, že o Ukrajině diskutovali. „Hovořili jsme o situacích, kterým nyní čelíme a můžeme čerpat z jejích dlouholetých zkušeností,“ řekl Trudeau. 

Pár dní před tímto setkáním rovněž britská královna neoficiálně a stranou médií věnovala „štědrý dar“ na podporu lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Zveřejnila to koalice britských charitativních organizací sdružená pod takzvaným Výborem pro katastrofické události (DEC – Disasters Emergency Committee) na svém Twitteru, kde královně poděkovala.

„Mnohokrát děkujeme Jejímu Veličenstvu královně za pokračující podporu Výboru pro katastrofické události a za štědrý dar Humanitární výzvě pro Ukrajinu.“ Podrobnosti o výši daru nejsou známy, podle Buckinghamského paláce jde o zcela soukromou záležitost panovnice.

Království odmítlo zapůjčit meče do Ruska

Jednou z posledních událostí spojených s konfliktem na Ukrajině je také to, že britská královna odmítla zapůjčit tři meče ze 17. století na výstavu o soubojích, které se měly konat v Muzeích Moskevského Kremlu. Výstavu, která se měla konat od 4. března do 16. června, sponzoroval ruský miliardář Ališer Usmanov, na kterého jsou uvaleny mezinárodní sankce. „V rámci širšího kulturního bojkotu Ruska bylo přijato rozhodnutí odložit zapůjčení tří mečů z královské sbírky,“ vysvětlil mluvčí kolekce.

Sbírky předmětů z královského dvora zapůjčení předmětů původně slíbily, v druhé polovině února ale nabídku odvolaly. Kremelská muzea odložení výstavy potvrdila. „Jádro projektu tvoří exponáty z evropských muzeí, která byla nucena je předčasně stáhnout kvůli geopolitické situaci. Muzea v současné době pracují na tom, aby se výstava uskutečnila bez evropské účasti, a vyjadřují upřímné poděkování ruské muzejní komunitě za nabídnutou pomoc v současných obtížných podmínkách,“ stojí v prohlášení.

Instituce zatím nezveřejnila náhradní datum chystané výstavy, na které měl být k vidění i meč, o němž se předpokládá, že patřil anglickému králi Karlu I. Královská zbrojnice už zapůjčila Moskvě k vystavení šest předmětů, včetně rukavice ze 17. století, náprsního krunýře z občanské války a přilby. Uvedla, že vzhledem k eskalaci situace na Ukrajině požádala o navrácení předmětů. Kremelská muzea již žádosti vyhověla a zbraně jsou momentálně na cestě do Británie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 34 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 43 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...