Když Moskva dýchá na zátylek. Košický vládní program před 75 lety ukázal Západu záda

První poválečná československá vláda v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem vyhlásila před 75 lety v Košicích svůj vládní program. Kromě důrazu na rovnoprávnost českého a slovenského národa se v programu poprvé na tak závazné úrovni hovořilo o takzvané národní správě ve velkých podnicích a zabavení majetku fašistů, zrádců a kolaborantů. Československo se tak oficiálně vydalo cestou, kterou mu už během války vyměřil Sovětský svaz.

„Po více než šesti letech cizácké poroby přišel čas, kdy nad naší těžce zkoušenou vlastí vzchází slunce svobody. Na své slavné vítězné cestě na západ osvobodila Rudá armáda první části Československé republiky. Tak bylo umožněno díky našemu velkému spojenci, Sovětskému svazu, že na osvobozené území se vrátil prezident republiky a byla zde, opět na domácí půdě, vytvořena nová československá vláda.“

Už první věty Košického vládního programu napovídají, jaké plány měla poválečná československá vláda se zemí do budoucna. Kromě přechodu od válečných k mírovým poměrům určil dokument hlavně zahraničněpolitickou orientaci Československa na Východ.

„Je pravda, že vládní program byl dohodnut poslední březnový týden na jednání v Moskvě, čili by se měl správně označovat spíš za Moskevský vládní program,“ řekl právník Univerzity Karlovy Jan Kuklík. Ostatně už v roce 1943 se Edvard Beneš dohodl s komunisty na obsazení klíčových pozic v poválečné vládě, hlavně ministerstva vnitra. Podle historika Michala Pehra šlo o „získání nejvýhodnější vstupní pozice k budoucímu získání moci“.

V dokumentu z dubna 1945 také poprvé zaznívají slova o spojenectví se Sovětským svazem na veškerou budoucnost, ze kterého se o tři roky později stalo jedno z nejznámějších hesel komunistické éry – „spojenectví na věčné časy“.

Výstava „Se Sovětským svazem na věčné časy“ ve Výstavním domě v Praze U Hybernů v roce 1952
Zdroj: Alexandr Hampl/ČTK

Zrod Benešových dekretů

K plnění úkolů programu byla prezidentem Benešem na návrh vlády vydána řada dekretů. Došlo tak k zabavování majetků Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, Košický vládní program také umožnil začátek masivního znárodňování. Majetkem státu se staly všechny podniky s více než 500 zaměstnanci, v některých odvětvích ale už i se 150 zaměstnanci. Následně došlo ke znárodnění 70 procent československého průmyslu.

Benešovy dekrety měly nastolit i podmínky pro potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů během mimořádných lidových soudů. Ačkoliv se většina verdiktů odehrávala podle platného práva, rychlé poválečné události vedly i k nespravedlivým verdiktům.

„Z dnešního pohledu vyvolává otazníky také samotný průběh soudních řízení, kdy byly někdy během několika hodin vynášeny rozsudky smrti. Nejkratší jednání, které jsem našel v archivech, trvalo 20 minut. Na jeho konci bylo vynesení rozsudku smrti, který byl za dvě hodiny vykonán,“ uvedl historik Jiří Plachý.

První poválečná vláda, v souladu s programem, považovala své poslání za časově ohraničené. Působila do 28. října 1945, než se sešlo Prozatímní národní shromáždění, které potvrdilo prezidenta republiky ve funkci. Poté prezident Beneš 6. listopadu 1945 jmenoval druhou vládu Národní fronty Čechů a Slováků, jejímž předsedou se stal opět Zdeněk Fierlinger.

V následujících volbách v roce 1946 vyhrála komunistická strana volby. Postupně pak upevňovala své pozice v bezpečnostních službách, v únoru 1948 pak komunisté převzali ve státu moc, kterou drželi dalších 41 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jihočeské papírny míří ke konci, o práci přijde stovka lidí

Českokrumlovsko se připravuje na konec Jihočeských papíren ve Větřní. Přes deset let jsou v insolvenci – vyrábět přestanou nejspíš na podzim. Zadlužené papírny stáhly ke dnu vysoké ceny energií a malá poptávka. O práci přijde 110 lidí. Českokrumlovsko má už nyní největší podíl nezaměstnaných na jihu Čech, v květnu to bylo 4,9 procenta. Uzavření závodu může mít vliv také na cenu vody pro místní domácnosti. Čistírna odpadních vod v Českém Krumlově totiž dosud počítala s objemem, který spolu s domácnostmi dodávaly i papírny. Město už situaci řeší s vodárenskou společností, pomoci má i chystaná rekonstrukce čistírny.
před 1 hhodinou

Cyklojízda napříč Českem šíří osvětu o paliativní péči

Onkologická pacientka Zora Šťastná se vydala na cestu osvěty. Zapojila se do projektu, jehož cílem je během osmi dnů urazit na kole osm set kilometrů napříč Českem. Na zastávkách na trase z Chebu do Třince šíří povědomí o paliativní péči. Doprovodná sbírka pak podpoří mimo jiné zařízení, kterými na své cestě přejíždějí. Dohromady by měli navštívit sedmnáct hospiců po celém Česku.
před 1 hhodinou

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 12 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 13 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 15 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...