První poválečná československá vláda v čele se sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem vyhlásila před 75 lety v Košicích svůj vládní program. Kromě důrazu na rovnoprávnost českého a slovenského národa se v programu poprvé na tak závazné úrovni hovořilo o takzvané národní správě ve velkých podnicích a zabavení majetku fašistů, zrádců a kolaborantů. Československo se tak oficiálně vydalo cestou, kterou mu už během války vyměřil Sovětský svaz.
Když Moskva dýchá na zátylek. Košický vládní program před 75 lety ukázal Západu záda
„Po více než šesti letech cizácké poroby přišel čas, kdy nad naší těžce zkoušenou vlastí vzchází slunce svobody. Na své slavné vítězné cestě na západ osvobodila Rudá armáda první části Československé republiky. Tak bylo umožněno díky našemu velkému spojenci, Sovětskému svazu, že na osvobozené území se vrátil prezident republiky a byla zde, opět na domácí půdě, vytvořena nová československá vláda.“
Už první věty Košického vládního programu napovídají, jaké plány měla poválečná československá vláda se zemí do budoucna. Kromě přechodu od válečných k mírovým poměrům určil dokument hlavně zahraničněpolitickou orientaci Československa na Východ.
„Je pravda, že vládní program byl dohodnut poslední březnový týden na jednání v Moskvě, čili by se měl správně označovat spíš za Moskevský vládní program,“ řekl právník Univerzity Karlovy Jan Kuklík. Ostatně už v roce 1943 se Edvard Beneš dohodl s komunisty na obsazení klíčových pozic v poválečné vládě, hlavně ministerstva vnitra. Podle historika Michala Pehra šlo o „získání nejvýhodnější vstupní pozice k budoucímu získání moci“.
V dokumentu z dubna 1945 také poprvé zaznívají slova o spojenectví se Sovětským svazem na veškerou budoucnost, ze kterého se o tři roky později stalo jedno z nejznámějších hesel komunistické éry – „spojenectví na věčné časy“.
Výstava „Se Sovětským svazem na věčné časy“ ve Výstavním domě v Praze U Hybernů v roce 1952
Zrod Benešových dekretů
K plnění úkolů programu byla prezidentem Benešem na návrh vlády vydána řada dekretů. Došlo tak k zabavování majetků Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, Košický vládní program také umožnil začátek masivního znárodňování. Majetkem státu se staly všechny podniky s více než 500 zaměstnanci, v některých odvětvích ale už i se 150 zaměstnanci. Následně došlo ke znárodnění 70 procent československého průmyslu.
Benešovy dekrety měly nastolit i podmínky pro potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů během mimořádných lidových soudů. Ačkoliv se většina verdiktů odehrávala podle platného práva, rychlé poválečné události vedly i k nespravedlivým verdiktům.
„Z dnešního pohledu vyvolává otazníky také samotný průběh soudních řízení, kdy byly někdy během několika hodin vynášeny rozsudky smrti. Nejkratší jednání, které jsem našel v archivech, trvalo 20 minut. Na jeho konci bylo vynesení rozsudku smrti, který byl za dvě hodiny vykonán,“ uvedl historik Jiří Plachý.
První poválečná vláda, v souladu s programem, považovala své poslání za časově ohraničené. Působila do 28. října 1945, než se sešlo Prozatímní národní shromáždění, které potvrdilo prezidenta republiky ve funkci. Poté prezident Beneš 6. listopadu 1945 jmenoval druhou vládu Národní fronty Čechů a Slováků, jejímž předsedou se stal opět Zdeněk Fierlinger.
V následujících volbách v roce 1946 vyhrála komunistická strana volby. Postupně pak upevňovala své pozice v bezpečnostních službách, v únoru 1948 pak komunisté převzali ve státu moc, kterou drželi dalších 41 let.