Národní muzeum restauruje syrské artefakty. Poškodili je bojovníci IS

Nahrávám video

Až dvě desítky poškozených vzácných historických předmětů ze Sýrie dorazilo do restaurátorských dílen Národního muzea. Část památek během války poničili teroristé z takzvaného Islámského státu. Nyní je v Česku čeká dokumentace a oprava.

Mezi památkami jsou bronzové sošky, šperky nebo kamenné reliéfy staré až čtyři tisíce let. Předměty pocházejí z různých oblastí a z různých historických epoch. Ne všechny byly zničeny během bojů, některé přišly k úhoně i špatným skladováním.

S transportem pomohla česká armáda. Dopravila například bronzového bůžka Amora z římského období nebo náhrobní reliéf ženy z Palmýry, který je datován do prvního nebo druhého století našeho letopočtu.

Část obličeje ženy urazili bojovníci takzvaného Islámského státu během války v Sýrii. „Žena je ozdobena krásným diadémem a vlasy má zakryté závojem,“ popisuje reliéf vedoucí archeologického oddělení Národního muzea Marika Tisucká, podle níž jde o výjimečné dílo.

Práce na dvanáct měsíců

Do Česka se dostala i silně poškozená soška bohyně Minervy. „Výběr byl samozřejmě především na syrské straně. Oni si museli říct, co potřebují restaurovat a co nám svěří do rukou a do péče,“ vysvětluje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Volbu však ovlivnilo i to, že se muzeum specializuje na restaurování kovových předmětů.

Předměty se musí nejprve zanalyzovat. Následně se stanoví vhodné restaurátorské metody a postupy. Až poté přijde na řadu samotná oprava. Syřané tak obdrží nejen opravená díla, ale také kompletní dokumentaci včetně datace.

„Máme smlouvu se syrskou stranou, která stanovuje dvanáctiměsíční lhůtu. To znamená, že za dvanáct měsíců by se ty restaurované předměty měly vrátit do Damašku,“ předpokládá Lukeš. Památky by Národní muzeum chtělo před odesláním ještě krátce vystavit.

Pětiletá spolupráce

„Spolupráce Národního muzea v Sýrii trvá už téměř pět let. Téměř jak začal konflikt v Sýrii, tak v rámci speciálního vládního programu asistence a pomoci Sýrii Národní muzeum začalo spolupracovat s generálním ředitelstvím syrských památek a muzeí,“ vzpomíná Lukeš.

V první fázi česká strana dodávala především materiál na zakonzervování, ochranu a evakuaci sbírkových předmětů. Ve druhé fázi se památky přivezly do Česka. Poskytnutou pomoc lze podle Lukeše řádově vyčíslit na několik milionů korun.

„Česká republika byla první zemí, která přijela do Sýrie a podala pomocnou ruku. Později začala spolupráce s jinými státy jako s Itálií, Francií a podobně,“ dodává zástupce syrské ambasády v Praze Samir Masad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 17 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled