Dvě stě tisíc lidí za dva měsíce. Končící výstava Lucy se stala jednou z nejúspěšnějších v Česku

Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která ve čtvrtek v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200 tisíc lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo, řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě zapůjčilo etiopské národní muzeum a poprvé tak byly k vidění v Evropě.

„Přesné číslo zveřejníme, až zavřeme brány muzea. Ale už teď mohu říct, že unikátní příležitost prohlédnout si jedny z nejvzácnější paleoantropologických nálezů na světě si nenechalo ujít více než 200 tisíc návštěvníků jak z Česka, tak ze zahraničí,“ řekl ředitel.

Už při zahájení expozice Člověk a jeho předchůdci, jejíž součástí fosilie byly, muzeum očekávalo velký zájem. Zavedlo proto vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu.

Unikání výstava patří k nejúspěšnějším v Česku

Obě fosilie samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka a jsou nejcennějším národním kulturním dědictvím Etiopie. Za jejich půjčení do Prahy se zaručil z rozhodnutí vlády český stát.

Originál fosilie Lucy byl před pražskou výstavou mimo Etiopii jen jednou, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Kosterní pozůstatky Selam etiopské národní muzeum oficiálně představilo jen v roce 2006 při oznámení objevu.

Lukeš už dřív uvedl, že jejich vystavením v Praze se mu splnil sen. Podle něj to byl i historický okamžik pro muzeum a doklad toho, že patří mezi špičkové instituce mezinárodního významu.

Kosti Lucy objevil Donald Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974 a až o 150 tisíc let starší pozůstatky Selam našel v roce 2000 tým Kalifornské akademie věd, který vedl paleontolog Zeresenay Alemseged, v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.

Do Prahy exponáty dorazily letecky 15. srpna a jejich transport provázela mimořádná bezpečnostní opatření, která dostal na starost policejní Útvar rychlého nasazení.

Úspěšnou expozicí byla v minulosti také ta o Rudolfu II.

Podobný počet návštěvníků jako výstava Lucy a Selam v Národním muzeu zaznamenala v historii samostatné České republiky také výstava Rudolf II. a Praha, která se uskutečnila na Pražském hradě v roce 1997, trvala tehdy ale déle, pět měsíců. Denně ji vidělo přes patnáct set lidí. K úspěšným tuzemským projektům s celkovou návštěvností (185 tisíc lidí) i denní návštěvností (zhruba dvanáct set lidí) se přiřadila i zhruba šestiměsíční výstava plakátů Alfonse Muchy v pražském Obecním domě v roce 2013. Velký zájem byl také o výstavu o Albrechtovi z Valdštejna, kterou na přelomu let 2007 a 2008 vidělo ve Valdštejnské jízdárně téměř 150 tisíc lidí, tedy 1350 návštěvníků denně.

V průměru zhruba tisíc návštěvníků denně přišlo v roce 2006 rovněž na výstavu Karel IV. – Císař z Boží milosti, kterou za tři měsíce navštívilo přes 100 tisíc lidí. Tomu se vyrovnala třeba v roce 2014 putovní výstava Tima Burtona v Galerii hlavního města Prahy a v roce 2019 výstavy francouzských impresionistů v pražském Paláci Kinských a tvorby výtvarníka Petra Síse s názvem O létání a jiných snech v pražském Centru současného umění DOX. Loni přes 100 tisíc lidí zavítalo na pražskou výstavu Národního muzea Baroko v Bavorsku a v Čechách, která trvala od prosince 2023 do května 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 16 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 18 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...