Dvě stě tisíc lidí za dva měsíce. Končící výstava Lucy se stala jednou z nejúspěšnějších v Česku

Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která ve čtvrtek v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200 tisíc lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo, řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě zapůjčilo etiopské národní muzeum a poprvé tak byly k vidění v Evropě.

„Přesné číslo zveřejníme, až zavřeme brány muzea. Ale už teď mohu říct, že unikátní příležitost prohlédnout si jedny z nejvzácnější paleoantropologických nálezů na světě si nenechalo ujít více než 200 tisíc návštěvníků jak z Česka, tak ze zahraničí,“ řekl ředitel.

Už při zahájení expozice Člověk a jeho předchůdci, jejíž součástí fosilie byly, muzeum očekávalo velký zájem. Zavedlo proto vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu.

Unikání výstava patří k nejúspěšnějším v Česku

Obě fosilie samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka a jsou nejcennějším národním kulturním dědictvím Etiopie. Za jejich půjčení do Prahy se zaručil z rozhodnutí vlády český stát.

Originál fosilie Lucy byl před pražskou výstavou mimo Etiopii jen jednou, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Kosterní pozůstatky Selam etiopské národní muzeum oficiálně představilo jen v roce 2006 při oznámení objevu.

Lukeš už dřív uvedl, že jejich vystavením v Praze se mu splnil sen. Podle něj to byl i historický okamžik pro muzeum a doklad toho, že patří mezi špičkové instituce mezinárodního významu.

Kosti Lucy objevil Donald Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974 a až o 150 tisíc let starší pozůstatky Selam našel v roce 2000 tým Kalifornské akademie věd, který vedl paleontolog Zeresenay Alemseged, v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.

Do Prahy exponáty dorazily letecky 15. srpna a jejich transport provázela mimořádná bezpečnostní opatření, která dostal na starost policejní Útvar rychlého nasazení.

Úspěšnou expozicí byla v minulosti také ta o Rudolfu II.

Podobný počet návštěvníků jako výstava Lucy a Selam v Národním muzeu zaznamenala v historii samostatné České republiky také výstava Rudolf II. a Praha, která se uskutečnila na Pražském hradě v roce 1997, trvala tehdy ale déle, pět měsíců. Denně ji vidělo přes patnáct set lidí. K úspěšným tuzemským projektům s celkovou návštěvností (185 tisíc lidí) i denní návštěvností (zhruba dvanáct set lidí) se přiřadila i zhruba šestiměsíční výstava plakátů Alfonse Muchy v pražském Obecním domě v roce 2013. Velký zájem byl také o výstavu o Albrechtovi z Valdštejna, kterou na přelomu let 2007 a 2008 vidělo ve Valdštejnské jízdárně téměř 150 tisíc lidí, tedy 1350 návštěvníků denně.

V průměru zhruba tisíc návštěvníků denně přišlo v roce 2006 rovněž na výstavu Karel IV. – Císař z Boží milosti, kterou za tři měsíce navštívilo přes 100 tisíc lidí. Tomu se vyrovnala třeba v roce 2014 putovní výstava Tima Burtona v Galerii hlavního města Prahy a v roce 2019 výstavy francouzských impresionistů v pražském Paláci Kinských a tvorby výtvarníka Petra Síse s názvem O létání a jiných snech v pražském Centru současného umění DOX. Loni přes 100 tisíc lidí zavítalo na pražskou výstavu Národního muzea Baroko v Bavorsku a v Čechách, která trvala od prosince 2023 do května 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 15 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
včera v 13:15

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
včera v 12:53

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
včera v 11:24

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
včera v 10:49

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
včera v 07:02

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...