Dvě stě tisíc lidí za dva měsíce. Končící výstava Lucy se stala jednou z nejúspěšnějších v Česku

Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která ve čtvrtek v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200 tisíc lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo, řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě zapůjčilo etiopské národní muzeum a poprvé tak byly k vidění v Evropě.

„Přesné číslo zveřejníme, až zavřeme brány muzea. Ale už teď mohu říct, že unikátní příležitost prohlédnout si jedny z nejvzácnější paleoantropologických nálezů na světě si nenechalo ujít více než 200 tisíc návštěvníků jak z Česka, tak ze zahraničí,“ řekl ředitel.

Už při zahájení expozice Člověk a jeho předchůdci, jejíž součástí fosilie byly, muzeum očekávalo velký zájem. Zavedlo proto vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu.

Unikání výstava patří k nejúspěšnějším v Česku

Obě fosilie samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka a jsou nejcennějším národním kulturním dědictvím Etiopie. Za jejich půjčení do Prahy se zaručil z rozhodnutí vlády český stát.

Originál fosilie Lucy byl před pražskou výstavou mimo Etiopii jen jednou, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Kosterní pozůstatky Selam etiopské národní muzeum oficiálně představilo jen v roce 2006 při oznámení objevu.

Lukeš už dřív uvedl, že jejich vystavením v Praze se mu splnil sen. Podle něj to byl i historický okamžik pro muzeum a doklad toho, že patří mezi špičkové instituce mezinárodního významu.

Kosti Lucy objevil Donald Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974 a až o 150 tisíc let starší pozůstatky Selam našel v roce 2000 tým Kalifornské akademie věd, který vedl paleontolog Zeresenay Alemseged, v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.

Do Prahy exponáty dorazily letecky 15. srpna a jejich transport provázela mimořádná bezpečnostní opatření, která dostal na starost policejní Útvar rychlého nasazení.

Úspěšnou expozicí byla v minulosti také ta o Rudolfu II.

Podobný počet návštěvníků jako výstava Lucy a Selam v Národním muzeu zaznamenala v historii samostatné České republiky také výstava Rudolf II. a Praha, která se uskutečnila na Pražském hradě v roce 1997, trvala tehdy ale déle, pět měsíců. Denně ji vidělo přes patnáct set lidí. K úspěšným tuzemským projektům s celkovou návštěvností (185 tisíc lidí) i denní návštěvností (zhruba dvanáct set lidí) se přiřadila i zhruba šestiměsíční výstava plakátů Alfonse Muchy v pražském Obecním domě v roce 2013. Velký zájem byl také o výstavu o Albrechtovi z Valdštejna, kterou na přelomu let 2007 a 2008 vidělo ve Valdštejnské jízdárně téměř 150 tisíc lidí, tedy 1350 návštěvníků denně.

V průměru zhruba tisíc návštěvníků denně přišlo v roce 2006 rovněž na výstavu Karel IV. – Císař z Boží milosti, kterou za tři měsíce navštívilo přes 100 tisíc lidí. Tomu se vyrovnala třeba v roce 2014 putovní výstava Tima Burtona v Galerii hlavního města Prahy a v roce 2019 výstavy francouzských impresionistů v pražském Paláci Kinských a tvorby výtvarníka Petra Síse s názvem O létání a jiných snech v pražském Centru současného umění DOX. Loni přes 100 tisíc lidí zavítalo na pražskou výstavu Národního muzea Baroko v Bavorsku a v Čechách, která trvala od prosince 2023 do května 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 8 hhodinami

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
včera v 09:02

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...