Dvě stě tisíc lidí za dva měsíce. Končící výstava Lucy se stala jednou z nejúspěšnějších v Česku

Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která ve čtvrtek v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200 tisíc lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo, řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě zapůjčilo etiopské národní muzeum a poprvé tak byly k vidění v Evropě.

„Přesné číslo zveřejníme, až zavřeme brány muzea. Ale už teď mohu říct, že unikátní příležitost prohlédnout si jedny z nejvzácnější paleoantropologických nálezů na světě si nenechalo ujít více než 200 tisíc návštěvníků jak z Česka, tak ze zahraničí,“ řekl ředitel.

Už při zahájení expozice Člověk a jeho předchůdci, jejíž součástí fosilie byly, muzeum očekávalo velký zájem. Zavedlo proto vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu.

Unikání výstava patří k nejúspěšnějším v Česku

Obě fosilie samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka a jsou nejcennějším národním kulturním dědictvím Etiopie. Za jejich půjčení do Prahy se zaručil z rozhodnutí vlády český stát.

Originál fosilie Lucy byl před pražskou výstavou mimo Etiopii jen jednou, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Kosterní pozůstatky Selam etiopské národní muzeum oficiálně představilo jen v roce 2006 při oznámení objevu.

Lukeš už dřív uvedl, že jejich vystavením v Praze se mu splnil sen. Podle něj to byl i historický okamžik pro muzeum a doklad toho, že patří mezi špičkové instituce mezinárodního významu.

Kosti Lucy objevil Donald Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974 a až o 150 tisíc let starší pozůstatky Selam našel v roce 2000 tým Kalifornské akademie věd, který vedl paleontolog Zeresenay Alemseged, v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.

Do Prahy exponáty dorazily letecky 15. srpna a jejich transport provázela mimořádná bezpečnostní opatření, která dostal na starost policejní Útvar rychlého nasazení.

Úspěšnou expozicí byla v minulosti také ta o Rudolfu II.

Podobný počet návštěvníků jako výstava Lucy a Selam v Národním muzeu zaznamenala v historii samostatné České republiky také výstava Rudolf II. a Praha, která se uskutečnila na Pražském hradě v roce 1997, trvala tehdy ale déle, pět měsíců. Denně ji vidělo přes patnáct set lidí. K úspěšným tuzemským projektům s celkovou návštěvností (185 tisíc lidí) i denní návštěvností (zhruba dvanáct set lidí) se přiřadila i zhruba šestiměsíční výstava plakátů Alfonse Muchy v pražském Obecním domě v roce 2013. Velký zájem byl také o výstavu o Albrechtovi z Valdštejna, kterou na přelomu let 2007 a 2008 vidělo ve Valdštejnské jízdárně téměř 150 tisíc lidí, tedy 1350 návštěvníků denně.

V průměru zhruba tisíc návštěvníků denně přišlo v roce 2006 rovněž na výstavu Karel IV. – Císař z Boží milosti, kterou za tři měsíce navštívilo přes 100 tisíc lidí. Tomu se vyrovnala třeba v roce 2014 putovní výstava Tima Burtona v Galerii hlavního města Prahy a v roce 2019 výstavy francouzských impresionistů v pražském Paláci Kinských a tvorby výtvarníka Petra Síse s názvem O létání a jiných snech v pražském Centru současného umění DOX. Loni přes 100 tisíc lidí zavítalo na pražskou výstavu Národního muzea Baroko v Bavorsku a v Čechách, která trvala od prosince 2023 do května 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 40 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 18 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 21 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.