Dvě stě tisíc lidí za dva měsíce. Končící výstava Lucy se stala jednou z nejúspěšnějších v Česku

Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která ve čtvrtek v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200 tisíc lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo, řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě zapůjčilo etiopské národní muzeum a poprvé tak byly k vidění v Evropě.

„Přesné číslo zveřejníme, až zavřeme brány muzea. Ale už teď mohu říct, že unikátní příležitost prohlédnout si jedny z nejvzácnější paleoantropologických nálezů na světě si nenechalo ujít více než 200 tisíc návštěvníků jak z Česka, tak ze zahraničí,“ řekl ředitel.

Už při zahájení expozice Člověk a jeho předchůdci, jejíž součástí fosilie byly, muzeum očekávalo velký zájem. Zavedlo proto vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu.

Unikání výstava patří k nejúspěšnějším v Česku

Obě fosilie samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka a jsou nejcennějším národním kulturním dědictvím Etiopie. Za jejich půjčení do Prahy se zaručil z rozhodnutí vlády český stát.

Originál fosilie Lucy byl před pražskou výstavou mimo Etiopii jen jednou, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Kosterní pozůstatky Selam etiopské národní muzeum oficiálně představilo jen v roce 2006 při oznámení objevu.

Lukeš už dřív uvedl, že jejich vystavením v Praze se mu splnil sen. Podle něj to byl i historický okamžik pro muzeum a doklad toho, že patří mezi špičkové instituce mezinárodního významu.

Kosti Lucy objevil Donald Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974 a až o 150 tisíc let starší pozůstatky Selam našel v roce 2000 tým Kalifornské akademie věd, který vedl paleontolog Zeresenay Alemseged, v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.

Do Prahy exponáty dorazily letecky 15. srpna a jejich transport provázela mimořádná bezpečnostní opatření, která dostal na starost policejní Útvar rychlého nasazení.

Úspěšnou expozicí byla v minulosti také ta o Rudolfu II.

Podobný počet návštěvníků jako výstava Lucy a Selam v Národním muzeu zaznamenala v historii samostatné České republiky také výstava Rudolf II. a Praha, která se uskutečnila na Pražském hradě v roce 1997, trvala tehdy ale déle, pět měsíců. Denně ji vidělo přes patnáct set lidí. K úspěšným tuzemským projektům s celkovou návštěvností (185 tisíc lidí) i denní návštěvností (zhruba dvanáct set lidí) se přiřadila i zhruba šestiměsíční výstava plakátů Alfonse Muchy v pražském Obecním domě v roce 2013. Velký zájem byl také o výstavu o Albrechtovi z Valdštejna, kterou na přelomu let 2007 a 2008 vidělo ve Valdštejnské jízdárně téměř 150 tisíc lidí, tedy 1350 návštěvníků denně.

V průměru zhruba tisíc návštěvníků denně přišlo v roce 2006 rovněž na výstavu Karel IV. – Císař z Boží milosti, kterou za tři měsíce navštívilo přes 100 tisíc lidí. Tomu se vyrovnala třeba v roce 2014 putovní výstava Tima Burtona v Galerii hlavního města Prahy a v roce 2019 výstavy francouzských impresionistů v pražském Paláci Kinských a tvorby výtvarníka Petra Síse s názvem O létání a jiných snech v pražském Centru současného umění DOX. Loni přes 100 tisíc lidí zavítalo na pražskou výstavu Národního muzea Baroko v Bavorsku a v Čechách, která trvala od prosince 2023 do května 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 40 mminutami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 2 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...