Lucy

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Kosterní pozůstatky 3,2 milionu let starých předků člověka s přezdívkami Lucy a Selam si během dvouměsíční výstavy, která ve čtvrtek v podvečer končí v Národním muzeu (NM) v Praze, prohlédlo přes 200 tisíc lidí. V dějinách muzea je to za dva měsíce rekordní číslo, řekl ředitel muzea Michal Lukeš. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě zapůjčilo etiopské národní muzeum a poprvé tak byly k vidění v Evropě.

První návštěvníci si mohli v pondělí v Praze prohlédnout neúplné kostry Lucy a Selam. Jedni z nejstarších prokázaných předchůdců člověka se dostali do Evropy úplně poprvé – a to právě do Národního muzea, kde budou vystaveni do konce října. V rozhovoru odvysílaném v Událostech, komentářích objevitel kostry Lucy Donald Johanson přiblížil, že tehdy hned věděl, že našel něco důležitého.

Poprvé v Evropě se mohou zájemci od pondělí podívat na kosterní pozůstatky Lucy a Selam. Žily před víc než třemi miliony let a jsou prapředky moderních lidí. Výstava Lidé a jejich předci popisuje lidskou evoluci. Od těch, co sestoupili ze stromů až po moderního člověka. A to včetně nálezů z českého území. Kosterní pozůstatky Lucy a Selam budou vystavené do 23. října. Do světa z Etiopie obvykle míří jen jejich replika, i proto je pražská výstava tak výjimečná. Je ale potřeba si koupit vstupenku na konkrétní den a čas. To je možné on-line na webu Národního muzea (NM).

Do Prahy přiletěla Lucy – nejslavnější kostra světa. Převoz pozůstatků pravěké ženy druhu Australopithecus afarensis byl ostře hlídaný. Jde totiž o jeden z nejvzácnějších dokladů o vývoji člověka. Lucy byla velká asi jako čtyřleté dítě, vážila přibližně třicet kilo a po světě chodila před víc než třemi miliony let. Po přesunu pozůstatků do Národního muzea bude nejdříve probíhat několikadenní aklimatizace. Poté se Česko stane první evropskou zemí, která tento archeologický klenot vystaví. Samotná výstava se veřejnosti otevře 25. srpna. Návštěvníci si ale musí zakoupit speciální vstupenky na konkrétní den a čas.

Jeden z nejcennějších muzejních exponátů na světě bude od 25. srpna 2025 vystaven v Národním muzeu v Praze. Lucy, 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis, budou návštěvníci moci vidět šedesát dnů.

V Etiopii je v amharštině známá jako Dinkinesh (či Dinkineš), což znamená „jsi překrásná“. Neúplná kostra samice hominida druhu Australopithecus afarensis přezdívaná Lucy, která žila před asi 3,2 miliony let, byla nalezena přesně před 50 lety – 24. listopadu 1974, v etiopské Afarské pánvi v údolí řeky Awaš poblíž vesnice Hadar americkým paleoantropologem Donaldem Johansonem z Clevelandského muzea přírodní historie.

Mise Lucy odstartovala do vesmíru na podzim loňského roku. Jejím cílem je výzkum asteroidů, které doprovázejí planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slun ce. Má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy. Teď si připsala velmi zajímavý objev.

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Nové rekonstrukce obličeje dvou pravěkých lidí, známých jako Lucy a Taungské dítě, ukazují, jak mohli vypadat naši nejstarší prapředkové, když žili před miliony let v Africe.