Lucy letí k Jupiteru, dvanáct let bude zkoumat jeho asteroidy

2 minuty
Studio ČT24: Sonda Lucy se vydala k Jupiteru
Zdroj: ČT24

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Raketa odstartovala v 11:34 SELČ, její dvanáctiletá mise přijde na 981 milionů dolarů (21 miliard korun).

„Každý z pozorovaných asteroidů vydá část historie naší Sluneční soustavy, naší historie,“ řekl na tiskové konferenci ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.

Nad prvním z asteroidů má být Lucy v roce 2025, k posledním dvěma pak dorazí roku 2033. Největší z nich měří v průměru 95 kilometrů. Přiblížit se k nim má na vzdálenost 400 až 950 kilometrů rychlostí 24 tisíc kilometrů za hodinu.

Příprava startu sondy Lucy
Zdroj: Steve Nesius/Reuters

Agentura AFP napsala, že trojánů, jak se planetkám obíhajícím po dráze Jupitera říká, je kolem sedmi tisíc. Kolem Slunce obíhají ve dvou skupinách, jedna před a druhá za Jupiterem.

„To, co je na trojánech nejpřekvapivější, je to, jak se navzájem liší, a to zejména barvou – některé jsou šedivé, jiné červené. Myslíme si, že ta barva značí, odkud pocházejí,“ řekl hlavní výzkumník mise Hal Levison. Jeho skupina chce studovat geologické složení asteroidů, přesný objem a hustotu hmoty, jež je tvoří.

Lucy in the sky with diamonds

Sonda dostala jméno po kosterním nálezu samice australopitéka v Etiopii v roce 1974. Ti, kdo ji našli, v té době poslouchali píseň skupiny Beatles Lucy in the sky with diamonds.

„Dáme na Lucy diamant,“ řekl před vypuštěním sondy Phil Christensen, který ovládá jeden z přístrojů na Lucy, na němž je diamant. Bude měřit infračervené světlo, což umožní stanovit teplotu na povrchu asteroidů. „Budeme srovnávat měření pořízená za dne a za noci, takže budeme moci určit, zda je povrch z kamene nebo z jemného prachu a písku,“ řekl Christensen. Kámen se za tmy ochlazuje pomaleji než písek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 30 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...