Lucy letí k Jupiteru, dvanáct let bude zkoumat jeho asteroidy

Nahrávám video

Z floridského Mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas V, která vynesla do vesmíru sondu Lucy. Ta míří k asteroidům doprovázejícím planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slunce. Její mise má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy.

Raketa odstartovala v 11:34 SELČ, její dvanáctiletá mise přijde na 981 milionů dolarů (21 miliard korun).

„Každý z pozorovaných asteroidů vydá část historie naší Sluneční soustavy, naší historie,“ řekl na tiskové konferenci ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.

Nad prvním z asteroidů má být Lucy v roce 2025, k posledním dvěma pak dorazí roku 2033. Největší z nich měří v průměru 95 kilometrů. Přiblížit se k nim má na vzdálenost 400 až 950 kilometrů rychlostí 24 tisíc kilometrů za hodinu.

Příprava startu sondy Lucy
Zdroj: Steve Nesius/Reuters

Agentura AFP napsala, že trojánů, jak se planetkám obíhajícím po dráze Jupitera říká, je kolem sedmi tisíc. Kolem Slunce obíhají ve dvou skupinách, jedna před a druhá za Jupiterem.

„To, co je na trojánech nejpřekvapivější, je to, jak se navzájem liší, a to zejména barvou – některé jsou šedivé, jiné červené. Myslíme si, že ta barva značí, odkud pocházejí,“ řekl hlavní výzkumník mise Hal Levison. Jeho skupina chce studovat geologické složení asteroidů, přesný objem a hustotu hmoty, jež je tvoří.

Lucy in the sky with diamonds

Sonda dostala jméno po kosterním nálezu samice australopitéka v Etiopii v roce 1974. Ti, kdo ji našli, v té době poslouchali píseň skupiny Beatles Lucy in the sky with diamonds.

„Dáme na Lucy diamant,“ řekl před vypuštěním sondy Phil Christensen, který ovládá jeden z přístrojů na Lucy, na němž je diamant. Bude měřit infračervené světlo, což umožní stanovit teplotu na povrchu asteroidů. „Budeme srovnávat měření pořízená za dne a za noci, takže budeme moci určit, zda je povrch z kamene nebo z jemného prachu a písku,“ řekl Christensen. Kámen se za tmy ochlazuje pomaleji než písek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.