Mise Lucy odstartovala do vesmíru na podzim loňského roku. Jejím cílem je výzkum asteroidů, které doprovázejí planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slun ce. Má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy. Teď si připsala velmi zajímavý objev.
Vědecký tým sondy Lucy zjistil, že nejmenší z cílů mise, planetka Polymele, má vlastní měsíc. Letos na jaře měla Polymele přejít před hvězdou, což týmu umožnilo pozorovat, jak hvězda potemní, když ji planetka na krátkou dobu zakryje. Z těchto dat získaných takzvanou zákrytovou metodou, se dá o asteroidu zjistit spousta informací.
Vědci v šestadvaceti týmech po celém světě spojili síly a dokázali díky tomu změřit polohu, velikost a tvar Polymele s doposud nebývalou přesností.
„Byli jsme nadšení, už když jsme zjistili, že čtrnáct týmů ohlásilo pozorování zákrytu hvězdy při jejím průchodu za asteroidem. Ale pak, když jsme analyzovali data, jsme zjistili, že dvě z pozorování se nepodobala těm ostatním,“ řekl vedoucí výzkumu Marc Buie. „Tito dva pozorovatelé detekovali objekt vzdálený od Polymele asi 200 kilometrů. Musela to být jeho přirozená družice, tedy měsíc.“
Na základě dat tým odhadl, že tato družice má průměr zhruba pět kilometrů a obíhá kolem Polymele, která má sama podél své nejširší osy asi 27 kilometrů. Pozorovaná vzdálenost mezi oběma tělesy byla přibližně 200 kilometrů. V souladu s konvencemi pro pojmenování získá družice název oficiálně až poté, co tým určí její oběžnou dráhu.
Protože je měsíc příliš blízko Polymele, než aby ho bylo možné jasně spatřit pozemskými nebo orbitálními dalekohledy, bude muset toto určení počkat, dokud se týmu nepovede další zákrytový experiment. Další možností je vyčkat do roku 2027, kdy se Lucy přiblíží k planetce na nejbližší vzdálenost.
Proč zkoumat planetky?
Asteroidy jsou důležitým klíčem k rozluštění historie Sluneční soustavy a možná že dokonce i vzniku života. A vyřešení právě těchto záhad je pro NASA jednou z hlavních priorit.
Dvanáctiletá mise Lucy přijde na 981 milionů dolarů (21 miliard korun). „Každý z pozorovaných asteroidů vydá část minulosti naší soustavy, naší historie,“ řekl na tiskové konferenci při startu mise ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.
Nad prvním z asteroidů má být Lucy v roce 2025, k posledním dvěma pak dorazí roku 2033. Největší z nich měří v průměru 95 kilometrů. Přiblížit se k nim má na vzdálenost 400 až 950 kilometrů rychlostí 24 tisíc kilometrů za hodinu.
Trojánů, jak se planetkám obíhajícím po dráze Jupitera říká, je kolem sedmi tisíc. Kolem Slunce obíhají ve dvou skupinách, jedna před a druhá za Jupiterem.
„To, co je na trojánech nejpřekvapivější, je to, jak se navzájem liší, a to zejména barvou – některé jsou šedivé, jiné červené. Myslíme si, že ta barva značí, odkud pocházejí,“ řekl hlavní výzkumník mise Hal Levison. Jeho skupina chce studovat geologické složení asteroidů, přesný objem a hustotu hmoty, jež je tvoří.
Lucy in the Sky with Diamonds
Sonda dostala jméno po kosterním nálezu samice australopitéka v Etiopii v roce 1974. Ti, kdo ji našli, v té době poslouchali píseň skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds.
„Dáme na Lucy diamant,“ řekl před vypuštěním sondy Phil Christensen, který ovládá jeden z přístrojů na Lucy, na němž je diamant. Bude měřit infračervené světlo, což umožní stanovit teplotu na povrchu asteroidů. „Budeme srovnávat měření pořízená za dne a za noci, takže budeme moci určit, zda je povrch z kamene nebo z jemného prachu a písku,“ nastínil Christensen. Kámen se za tmy ochlazuje pomaleji než písek.
