NASA popsala asteroid, který má vlastní měsíc

Mise Lucy odstartovala do vesmíru na podzim loňského roku. Jejím cílem je výzkum asteroidů, které doprovázejí planetu Jupiter na oběžné dráze kolem Slun ce. Má trvat dvanáct let a má přispět k pochopení formování Sluneční soustavy. Teď si připsala velmi zajímavý objev.

Vědecký tým sondy Lucy zjistil, že nejmenší z cílů mise, planetka Polymele, má vlastní měsíc. Letos na jaře měla Polymele přejít před hvězdou, což týmu umožnilo pozorovat, jak hvězda potemní, když ji planetka na krátkou dobu zakryje. Z těchto dat získaných takzvanou zákrytovou metodou, se dá o asteroidu zjistit spousta informací.

Vědci v šestadvaceti týmech po celém světě spojili síly a dokázali díky tomu změřit polohu, velikost a tvar Polymele s doposud nebývalou přesností.

„Byli jsme nadšení, už když jsme zjistili, že čtrnáct týmů ohlásilo pozorování zákrytu hvězdy při jejím průchodu za asteroidem. Ale pak, když jsme analyzovali data, jsme zjistili, že dvě z pozorování se nepodobala těm ostatním,“ řekl vedoucí výzkumu Marc Buie. „Tito dva pozorovatelé detekovali objekt vzdálený od Polymele asi 200 kilometrů. Musela to být jeho přirozená družice, tedy měsíc.“

Na základě dat tým odhadl, že tato družice má průměr zhruba pět kilometrů a obíhá kolem Polymele, která má sama podél své nejširší osy asi 27 kilometrů. Pozorovaná vzdálenost mezi oběma tělesy byla přibližně 200 kilometrů. V souladu s konvencemi pro pojmenování získá družice název oficiálně až poté, co tým určí její oběžnou dráhu.

Příprava startu sondy Lucy
Zdroj: Steve Nesius/Reuters

Protože je měsíc příliš blízko Polymele, než aby ho bylo možné jasně spatřit pozemskými nebo orbitálními dalekohledy, bude muset toto určení počkat, dokud se týmu nepovede další zákrytový experiment. Další možností je vyčkat do roku 2027, kdy se Lucy přiblíží k planetce na nejbližší vzdálenost.

Proč zkoumat planetky?

Asteroidy jsou důležitým klíčem k rozluštění historie Sluneční soustavy a možná že dokonce i vzniku života. A vyřešení právě těchto záhad je pro NASA jednou z hlavních priorit. 

Dvanáctiletá mise Lucy přijde na 981 milionů dolarů (21 miliard korun). „Každý z pozorovaných asteroidů vydá část minulosti naší soustavy, naší historie,“ řekl na tiskové konferenci při startu mise ředitel vědecké divize NASA Thomas Zurbuchen.

Nad prvním z asteroidů má být Lucy v roce 2025, k posledním dvěma pak dorazí roku 2033. Největší z nich měří v průměru 95 kilometrů. Přiblížit se k nim má na vzdálenost 400 až 950 kilometrů rychlostí 24 tisíc kilometrů za hodinu.

Trojánů, jak se planetkám obíhajícím po dráze Jupitera říká, je kolem sedmi tisíc. Kolem Slunce obíhají ve dvou skupinách, jedna před a druhá za Jupiterem.

Nahrávám video

„To, co je na trojánech nejpřekvapivější, je to, jak se navzájem liší, a to zejména barvou – některé jsou šedivé, jiné červené. Myslíme si, že ta barva značí, odkud pocházejí,“ řekl hlavní výzkumník mise Hal Levison. Jeho skupina chce studovat geologické složení asteroidů, přesný objem a hustotu hmoty, jež je tvoří.

Lucy in the Sky with Diamonds

Sonda dostala jméno po kosterním nálezu samice australopitéka v Etiopii v roce 1974. Ti, kdo ji našli, v té době poslouchali píseň skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds.

„Dáme na Lucy diamant,“ řekl před vypuštěním sondy Phil Christensen, který ovládá jeden z přístrojů na Lucy, na němž je diamant. Bude měřit infračervené světlo, což umožní stanovit teplotu na povrchu asteroidů. „Budeme srovnávat měření pořízená za dne a za noci, takže budeme moci určit, zda je povrch z kamene nebo z jemného prachu a písku,“ nastínil Christensen. Kámen se za tmy ochlazuje pomaleji než písek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.