Poprvé v Evropě se mohou zájemci od pondělí podívat na kosterní pozůstatky Lucy a Selam. Žily před víc než třemi miliony let a jsou prapředky moderních lidí. Výstava Lidé a jejich předci popisuje lidskou evoluci. Od těch, co sestoupili ze stromů až po moderního člověka. A to včetně nálezů z českého území. Kosterní pozůstatky Lucy a Selam budou vystavené do 23. října. Do světa z Etiopie obvykle míří jen jejich replika, i proto je pražská výstava tak výjimečná. Je ale potřeba si koupit vstupenku na konkrétní den a čas. To je možné on-line na webu Národního muzea (NM).
V Národním muzeu jsou Lucy a Selam součástí expozice Člověk a jeho předchůdci, která se věnuje předkům člověka. Kvůli očekávanému velkému zájmu veřejnosti muzeum zavádí vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu. Pro veřejnost v pondělí expozici otevřou od 16:00, od úterý bude podle mluvčí NM Kristiny Kvapilové možné historickou budovu muzea na Václavském náměstí navštívit od 09:00 do 18:00.
Poprvé v Evropě
Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály v Praze v pátek 15. srpna. Transport kulturního dědictví provázela mimořádná bezpečnostní opatření, na starost je dostal policejní Útvar rychlého nasazení. V Evropě jsou Lucy a Selam poprvé.
Originál fosilie Lucy byl mimo Etiopii pouze jedenkrát, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Originál fosilie Selam oficiálně představilo pouze etiopské národní muzeum v roce 2006 při oznámení objevu. Oba exponáty jsou nejcennějším národním kulturním dědictvím Etiopie. Jejich zápůjčku umožnila dohoda obou zemí, zaručil se za ně z rozhodnutí vlády český stát.
Generální ředitel NM Michal Lukeš vystavení fosilií v Praze označil za historický okamžik. „Je to pro mně osobně splněním snu a bezpochyby jedním z významných okamžiků v historii naší instituce a též dokladem toho, že patříme mezi špičková muzea mezinárodního významu a dokážeme v České republice pořádat výstavní projekty světové úrovně,“ prohlásil.
Možnost diskuze s objeviteli
Výstavní projekt v pondělí zahájili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně cestovního ruchu Etiopie Selamawit Kassaová, generální ředitel NM Lukeš, generální ředitel Etiopského úřadu pro kulturní dědictví Abebaw Ajalu Gella společně s objeviteli Lucy a Selam profesorem Donaldem Johansonem a profesorem Zeresenayem Alemsegedem. S objeviteli se budou moci zájemci setkat ve středu 27. srpna, diskuze proběhne v Nové budově Národního muzea.
„V listopadu roku 1974 jsem měl to štěstí, že jsem se podíval přes pravé rameno a uviděl úlomek kosti, který patřil lokti lidského předka, o kterém jsem věděl, že je starý více než tři miliony let. A na zemi ležel legrační, malý kousek kosti ve tvaru klíče a já jsem hned věděl, že pochází z lokte. Nejdřív jsem si myslel, že je z opice, ale když jsem si klekl, zvedl ho a podíval se na něj, viděl jsem, že má anatomii vašeho lokte, mého lokte, lokte lidského předka,“ vzpomínal paleoantropolog Johanson. „Lucy potvrdila myšlenku, že jsme existovali dříve, než jsme vyvinuli velké mozky, než jsme začali vyrábět kamenné nástroje.“
Kosti Lucy objevil Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974. Jméno samice hominida dostala podle písně skupiny Beatles s názvem Lucy in The Sky with Diamonds. Nalezeno bylo asi čtyřicet procent kostí těla, a to včetně pánve, obratlů, žeber či stehenní kosti, což vědcům poskytlo důležité informace o vzhledu, pohybu i způsobu života.
Později vědci dospěli k pravděpodobnému závěru, že Lucy zahynula po pádu ze stromu. Paleontolog Alemseged vedl v letech 1999 a 2000 tým Kalifornské akademie věd, který našel kosti Selam v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.
