Praha je podle Kisky neoficiálně třetí největší slovenské město. Lukeš od něj dostal vyznamenání

Praha je neoficiálně třetím největším slovenským městem, díky počtu Slováků žijících ve městě. Při návštěvě české metropole to prohlásil slovenský  prezident Andrej Kiska. Zavzpomínal při tom, jak v mládí do Prahy jezdíval za přáteli, kulturou i pivem. Od pražského primátora Zdeňka Hřiba dostal klíč od bran Prahy. Slovenský prezident také položil věnce k pamětní desce Alexandera Dubčeka na budově bývalého Federálního shromáždění.

„S Prahou je spojený život nás, Slováků. Praha byla pro mě osobně větší část života mým hlavním městem,“ řekl Kiska. „Praha je třetím největším slovenským městem, protože podle neoficiálních statistik tu žije více než 100 tisíc Slováků a slyšet slovenštinu v obchodech je zcela běžné,“ dodal. Podle primátora Hřiba žije v Praze největší slovenská komunita na světě.

Problémy s bydlením

S pražskými radními Kiska jednal asi 20 minut. „Zjistili jsme, že skutečně stále naše národy mají mnoho společného. Dotkli jsme se tématu týkajícího se například bydlení, které trápí všechny metropole, nebo dopravy. To jsou všechno věci, které jsou spojené s dnešní dobou,“ řekl Hřib.

Podle Kisky jsou problémy Bratislavy v bydlení podobné těm pražským. Je to často otázka toho, že mladí lidé nemohou sehnat nájemní bydlení. „Jsou majitelé, kteří si koupí mnoho bytů, využívají Airbnb a mají podstatně větší příjmy, než kdyby ty byty pronajímali mladým rodinám. Tato situace je stejná v Bratislavě, Praze, ale například i ve Vysokých Tatrách,“ řekl slovenský prezident. Radní s Kiskou mluvili i o tom, jak se v Praze žije menšinám.

„Já věřím, že spolupráce, která byla navázána mezi Prahou a Bratislavou, bude dále pokračovat,“ uvedl primátor. Praha pomáhala slovenskému hlavnímu městu například se zakládáním metropolitního institutu, obdoby pražského Institutu plánování a rozvoje.

Po jednání se Kiska nejdříve podepsal do starobylé knihy hlavního města Prahy a pak převzal symbolický klíč od města.

Vyznamenání pro Lukeše

Slovenský prezident také v pondělí udělil vyznamenání řediteli Národního muzea Michalu Lukešovi, konkrétně Řád bílého dvojkříže, nejvyšší slovenské vyznamenání udělované cizincům. Kiska uvedl, že je rád, že ho mohl udělit historikovi a slovakistovi, který se od 26 let stará o Národní muzeum a který zvládl náročnou rekonstrukci historické muzejní budovy. „Jsou věci, které my Slováci Praze závidíme, patří mezi ně i toto nádherné Národní muzeum,“ dodal Kiska.

Andrej Kiska a Michal Lukeš s Řádem bílého dvojkříže
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Lukeš svou odbornou práci věnoval Slovensku a podle svých slov se snažil na české dějiny hledět slovenskýma očima. „Z té odborné práce a ze stáží na Slovensku jsem si potom odnesl Slovensko v srdci. Je to opravdu můj druhý domov. (…) O to víc je pro mě toto dnešní vyznamenání nejenom velkou ctí, ale opravdu osobním zážitkem,“ sdělil ředitel Lukeš.

Řád bílého dvojkříže je určen mimo jiné těm, kdo se mimořádně zasloužili o rozvoj vztahů mezi Slovenskem a vlastí vyznamenaného nebo významně přispěli k šíření dobrého jména Slovenska ve světě.

Medaile od univerzity

Na Univerzitě Karlově Kiska získal medaili za humanistické postoje a příspěvek k přátelství mezi Českem a Slovenskem. Na následnou besedu si ho přišlo poslechnout několik set lidí, zhruba polovinu zcela zaplněné auly Právnické fakulty tvořili Slováci. Kiska v debatě apeloval na osobní angažmá studentů ve společenských záležitostech. „Každý, kdo si myslí, že by chtěl mít lepší Českou republiku, Slovenskou republiku, ale nechce přiložit ruku k dílu, si lepší Česko ani Slovensko nezaslouží,“ uvedl. Jeho projev ocenili posluchači potleskem vstoje.

Kiska na dotaz studentů také zopakoval, že se po červnovém konci v prezidentské funkci hodlá dál politicky angažovat. Vytvoří politickou stranu a bude usilovat o spolupráci podobně zaměřených subjektů, které mají blízko k občanské společnosti, proti vládnoucí straně Směr a proti krajní pravici. „Musíme se spojit a vzít si zpět naši zemi,“ řekl Kiska.

Milionář a filantrop Kiska byl zvolen prezidentem Slovenska v roce 2014 a v letošních prezidentských volbách již o další zvolení neusiloval. Vystřídá ho tak právnička a protikorupční aktivistka Zuzana Čaputová, která v březnu zvítězila nad místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem ve druhém kole voleb se ziskem 58,4 procenta hlasů.

Kiska přijede do České republiky a do Prahy před koncem ve funkci hlavy státu ještě jednou, a to 30. května. Bude to jeho poslední návštěva v roli slovenského prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled