Od želvušky po plejtváka. Národní muzeum vypráví Zázraky evoluce

Po Dějinách dvacátého století otevírá Národní muzeum další stálou expozici, tentokrát přírodovědeckou. Zázraky evoluce jsou tak pokračováním rozsáhlé rekonstrukce, která má přední výstavní instituci posunout směrem k modernímu muzeu. Restaurováním prošel rovněž symbol přírodovědeckých sbírek – kostra velryby. I ta je jednou z patnácti set exponátů. Veřejnosti se Zázraky evoluce otevřou 3. září.

Expozice, jejíž příprava zabrala pět let a podle ředitele Michala Lukeše se inspirovala i v zahraničí, chce návštěvníkům ukázat obyvatele světa zvířat v jejich přirozeném prostředí a pohybu, ne jako exempláře v policích a regálech. Například část zaměřená na podvodní život má evokovat procházku po mořském dně.

Nevystavujeme jenom zvířata, vystavujeme ohromný příběh zvířecí říše, to znamená, jakým způsobem se zvířata vyvíjela, jakým způsobem v přírodě žijí, jaké mají zajímavosti. Vtahujeme návštěvníky do děje, neukazujeme jen staticky.
Michal Lukeš
generální ředitel Národního muzea

V šesti sálech představují Zázraky evoluce pestrost bezobratlých, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Expozice je sestavena jak ze skutečných zvířat (některá pocházejí dokonce z původních sbírek z devatenáctého století), tak z modelů, často v životních velikostech.

„Devadesát pět procent zvířat pochází ze zoologických zahrad, z úhynů, což je někdy na zvířatech poznat, například když vidíte lva, který je velmi dobře stavěný, zatímco v přírodě by byl hubenější,“ doplnil ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.

Plejtvák s protézou

Největším muzejním zvířetem je plejtvák myšok, jehož kostra se rozpíná do více než dvaadvaceti metrů na délku. Je zavěšená v části nazvané Ovládnutí světa, v níž jsou shromážděni velcí savci.

„V létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě U Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie přírodovědeckých expozic muzea a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce,“ připomíná Michal Lukeš. Prozradil také, že oblíbený exponát dostal při restaurování „protézu“. „Ukázalo se, že měl poškozené čelisti, ty pravé byly tak zničené, že se musely uložit do depozitářů,“ upřesnil.

12 minut
Michal Lukeš a Ivo Macek o Zázracích evoluce
Zdroj: ČT24

Zvětšená želvuška, rekordní krakatice

Pro ředitele Přírodovědeckého muzea Ivo Macka je ale prý největší „celebritou“ naopak jeden z nejmenších zástupců živočišné říše – želvuška.

„Je to jeden z nejodolnějších organismů na planetě. Můžeme ho mít všude, od Antarktidy po pouště, a zároveň je to jediný organismus, o kterém víme, že přežily ve vesmíru, ale také v téměř absolutní nule, ve vakuu,“ popisuje Macek bezobratlého živočicha, který nepřesahuje jeden milimetr. Návštěvníci si tak drobné živočichy mohou prohlédnout díky mnohokráte zvětšenému modelu.

Přibyly i nové modely zvířat, například žraloka bílého, plejtváka malého nebo krakatice obrovské. Její model je s délkou sedmnácti metrů podle muzea největším na světě. Model živočicha, který se skrývá v kilometrových hloubkách, nechalo Národní muzeum přebarvit podle jednoho z mála záběrů skutečné krakatice.

Moderní expozice zapojuje do přiblížení evolučních příběhů videomapping, světelné a zvukové efekty či interaktivní prvky. V následujících týdnech plánuje Národní muzeum zpřístupnit ještě další dvě nové stálé expozice zaměřené na dějiny a přírodu. K návštěvě všech zve reklamní kampaní „Bejvávalo dobře?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...