Po Dějinách dvacátého století otevírá Národní muzeum další stálou expozici, tentokrát přírodovědeckou. Zázraky evoluce jsou tak pokračováním rozsáhlé rekonstrukce, která má přední výstavní instituci posunout směrem k modernímu muzeu. Restaurováním prošel rovněž symbol přírodovědeckých sbírek – kostra velryby. I ta je jednou z patnácti set exponátů. Veřejnosti se Zázraky evoluce otevřou 3. září.
Od želvušky po plejtváka. Národní muzeum vypráví Zázraky evoluce
Expozice, jejíž příprava zabrala pět let a podle ředitele Michala Lukeše se inspirovala i v zahraničí, chce návštěvníkům ukázat obyvatele světa zvířat v jejich přirozeném prostředí a pohybu, ne jako exempláře v policích a regálech. Například část zaměřená na podvodní život má evokovat procházku po mořském dně.
Nevystavujeme jenom zvířata, vystavujeme ohromný příběh zvířecí říše, to znamená, jakým způsobem se zvířata vyvíjela, jakým způsobem v přírodě žijí, jaké mají zajímavosti. Vtahujeme návštěvníky do děje, neukazujeme jen staticky.
V šesti sálech představují Zázraky evoluce pestrost bezobratlých, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Expozice je sestavena jak ze skutečných zvířat (některá pocházejí dokonce z původních sbírek z devatenáctého století), tak z modelů, často v životních velikostech.
„Devadesát pět procent zvířat pochází ze zoologických zahrad, z úhynů, což je někdy na zvířatech poznat, například když vidíte lva, který je velmi dobře stavěný, zatímco v přírodě by byl hubenější,“ doplnil ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.
Plejtvák s protézou
Největším muzejním zvířetem je plejtvák myšok, jehož kostra se rozpíná do více než dvaadvaceti metrů na délku. Je zavěšená v části nazvané Ovládnutí světa, v níž jsou shromážděni velcí savci.
„V létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě U Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie přírodovědeckých expozic muzea a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce,“ připomíná Michal Lukeš. Prozradil také, že oblíbený exponát dostal při restaurování „protézu“. „Ukázalo se, že měl poškozené čelisti, ty pravé byly tak zničené, že se musely uložit do depozitářů,“ upřesnil.
Michal Lukeš a Ivo Macek o Zázracích evoluce (zdroj: ČT24)
Zvětšená želvuška, rekordní krakatice
Pro ředitele Přírodovědeckého muzea Ivo Macka je ale prý největší „celebritou“ naopak jeden z nejmenších zástupců živočišné říše – želvuška.
„Je to jeden z nejodolnějších organismů na planetě. Můžeme ho mít všude, od Antarktidy po pouště, a zároveň je to jediný organismus, o kterém víme, že přežily ve vesmíru, ale také v téměř absolutní nule, ve vakuu,“ popisuje Macek bezobratlého živočicha, který nepřesahuje jeden milimetr. Návštěvníci si tak drobné živočichy mohou prohlédnout díky mnohokráte zvětšenému modelu.
Přibyly i nové modely zvířat, například žraloka bílého, plejtváka malého nebo krakatice obrovské. Její model je s délkou sedmnácti metrů podle muzea největším na světě. Model živočicha, který se skrývá v kilometrových hloubkách, nechalo Národní muzeum přebarvit podle jednoho z mála záběrů skutečné krakatice.
Moderní expozice zapojuje do přiblížení evolučních příběhů videomapping, světelné a zvukové efekty či interaktivní prvky. V následujících týdnech plánuje Národní muzeum zpřístupnit ještě další dvě nové stálé expozice zaměřené na dějiny a přírodu. K návštěvě všech zve reklamní kampaní „Bejvávalo dobře?“