Dějiny strana 3 z 3

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Konec druhé světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Státníci byli vesměs přesvědčeni, že přítomnost početných menšin ve většině států byla jednou z hlavních příčin nestability vedoucí k válce. Sjednocení politických a etnických hranic se tak stalo jedním z cílů poválečného uspořádání, a to i za cenu násilného vyhánění. Období let 1944 až 1948 tak přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. Tento počet uvádí historik Robert Paul Magocsi, jehož Atlas dějin středovýchodní Evropy je zdrojem všech čísel v textu.

Tým odborníků vedený Václavem Smrčkou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK oznámil, že nalezl kosterní pozůstatky, které podle něj pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí údajně naznačuje, že se v kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků. Archeoložka Lenka Militká však tuto teorii v pořadu Události, komentáře označila za spekulativní.

Spor kolem sochy maršála Koněva v Praze nabral další obrátky. Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij trvá na svém výroku o starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09), kterého přirovnal k nacistům. Obě strany by rády slyšely omluvu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyzval k opatrnosti před rozdělováním společnosti, což podle něj naši partneři možná chtějí.

O víkendu se v Králíkách uskutečnil 22. ročník akce Cihla připomínající klíčové vojenské historické okamžiky. Hlavním sloganem letos bylo: „Svoboda přichází přes Slezsko.“ Symbolicky připomněla Ostravsko-opavskou operaci z 10. března až 5. května 1945. Mimo historické vzpomínkové akce pořadatelé připravili pro účastníky prezentaci některých složek české policie, armády a vězeňské služby.

Česká společnost se nechce poučit ze svých dějin a platí za to vysokou cenu, obává se Petr Pithart. V novém vydání knihy Osmašedesátý se někdejší premiér a předseda Senátu zamýšlí nad událostmi, které vedly k vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i důsledky okupace. Knihu začal psát po vzniku Charty 77, teď ji doplnil o nové postřehy.

Právě vychází monumentální monografie o nejvýznamnější stavbě církevní architektury v českých zemích – katedrále svatého Víta. Tento projekt na téměř tisícovce stran nabízí zcela detailní rozbor všeho, co je s katedrálou spojené. Na knize se podílelo 40 vědců a je v ní přes 1800 ilustrací.

Ústav pro studium totalitních režimů představil Biografický slovník komunistických funkcionářů. Obsahuje 326 jmen lidí, kteří zastávali vrcholné funkce v KSČ od jejího vzniku v květnu 1921 až do pádu komunistického režimu na konci roku 1989. Osudy lidí pohybujících se alespoň chvíli kolem vrcholu mocenské pyramidy dával dohromady i historik Matěj Bílý, který byl hostem Událostí, komentářů.

Říká se, že kdo vlastní minulost, ten vlastní i budoucnost. S dějinami jde zacházet všelijak a leckteré historické události trpí pokřiveným výkladem. O tom ve Fokusu Václava Moravce debatovali historik Oldřich Tůma, politoložka Adéla Gjuričová, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, publicista Pavel Kosatík, režisér Jiří Strach nebo učitel Pavel Martinovský.