Právě vychází monumentální monografie o nejvýznamnější stavbě církevní architektury v českých zemích – katedrále svatého Víta. Tento projekt na téměř tisícovce stran nabízí zcela detailní rozbor všeho, co je s katedrálou spojené. Na knize se podílelo 40 vědců a je v ní přes 1800 ilustrací.
Monumentální monografie představuje katedrálu svatého Víta od předrománské rotundy až do 20. století
Zatím nejkomplexnější pohled na katedrálu svatého Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě přináší nová dvousvazková publikace Katedrála viditelná a neviditelná. Podle hlavní autorky Jany Maříkové Kubkové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR se kniha soustředí i na období, která se neprojevila masivní výstavbou. Publikaci, jež má 928 stran, vydává společnost Hilbertinum ve spolupráci s archeologickým ústavem.
„Když se podíváme na dosavadní publikace, obvykle se soustředí na hlavní etapy, které nás nejvíce oslovují,“ řekla Maříková Kubková s odkazem na období ve druhé polovině 14. století za vlády Karla IV. a na dostavbu katedrály v 19. století. Epochy, kterých se netýkala výstavba, jsou však podle ní také zajímavá nejen stavebně a umělecko-historicky, ale také z hlediska dobové hudby či liturgie.
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Autoři přitom zprvu počítali pouze s jednosvazkovou publikací. „Největším překvapením ale bylo 20. století, protože jsme netušili, jak velké téma to je a jaké netušené obory se tam otevírají,“ vysvětlila Maříková Kubková, proč nakonec vychází díly dva.
Šest kapitol je rozděleno podle stavebních fází. Kniha začíná obdobím předrománské rotundy, následují kapitoly o románské bazilice, gotické katedrále, renesanční a barokní katedrále, novogotické dostavbě v 19. století a právě o 20. století. Každá z kapitol obsahuje podkapitoly týkající se architektury, umění, liturgie a hudby.
První díl nabízí zpracování předrománského a románského architektonického dekoru a fragmentů nástěnných maleb, nové zpracování stavební historie gotické stavby či nové modely pro každou ze stavebních fází. Druhý svazek obsahuje například model plánu barokní dostavby katedrály.
Vše, co jste chtěli vědět o katedrále
Na nové publikaci se podílelo sedmnáct autorů z řad archeologů, geologů, historiků architektury, umění, liturgie a hudby. Jejich práce je soustředěná v kapitolách dělených podle hlavních stavebních etap tak, aby vždy vedle sebe stály informace o stavebním vývoji, umělecké výbavě, liturgii a hudbě. V textových boxech a rozšířených popiskách jsou přidány informace o mimořádných počinech, významných architektonických celcích a kaplích, zásadních uměleckých dílech či důležitých osobnostech – a to jak z řad tvůrců, tak duchovních správců.
Práce autorů textů je doplněna prací dalších dvaceti tří spolupracovníků, velká část z nich se soustředila na shromáždění obrazového materiálu. Po dobu pěti let se dva fotografové zabývali dokumentací současného stavu katedrály. Vedle toho hledali i způsob, jak co nejlépe přiblížit detaily, kterých si návštěvník nemusí všimnout, či prostory, které jsou přístupné jen ve výjimečných příležitostech nebo vůbec. Další se spolu s autory textů věnovali rešerším v archivech paměťových institucí, tiskových agentur či archivech soukromých a shromáždili soubor málo známých nebo často úplně neznámých archivních dokumentů a historických fotografií.
Významnou roli mají v publikaci hmotové modely starších stavebních fází, jež vnikaly na základě archeologické a stavebně historické analýzy ve spolupráci autorů textů, geodetů, modelářů, architektů a malíře.
Výjimečná je tato publikace také díky bibliografii, která je v současné době nejúplnějším seznamem dostupné literatury o katedrále sv. Víta, nově zpracovaným rekonstrukčním plánům starších stavebních fází, detailní plánové dokumentaci dnešního stavu chrámu a velmi podrobně zpracovanému jmennému rejstříku.
Historie katedrály je zrcadlem českých dějin
První chrám svatého Víta, jenž měl podobu rotundy, založil asi v roce 929 kníže Václav. O století později dal kníže Spytihněv II. namísto rotundy vybudovat baziliku svatého Víta, Vojtěcha a Panny Marie.
Základní kámen katedrály položil 21. listopadu 1344 král Jan Lucemburský spolu se svým synem Karlem, budoucím králem Karlem IV. Až za jeho panování se pak naplno rozběhla výstavba chrámu. Z Francie přišel architekt Matyáš z Arrasu a po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř. V roce 1419 byla stavba na čtyři století přerušena. Pro katedrálu následovalo nepříznivé období, byla vyrabována husity, později vyhořela.
Až v roce 1844 vznikla Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce znovu začaly. Pod vedením Josefa Mockera stavba získala novogotickou podobu se dvěma věžemi v průčelí. Katedrála byla vysvěcena v květnu 1929 a v září 1929 otevřena pro veřejnost.
Katedrála byla místem korunovace českých králů, v kryptě jsou ostatky významných panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. V květnu 2010 skončil po více než 17 letech spor státu a církve o katedrálu poté, co tehdejší prezident Václav Klaus a pražský arcibiskup Dominik Duka podepsali dohodu o úpravě vzájemných vztahů při péči o katedrálu.