Karel IV.

Návštěvníci muzea v Říčanech u Prahy si o víkendu prohlédnou největší tamní poklad, který před více než šesti sty lety ukryl jeden z měšťanů ve sklepě domu na náměstí. Pak byl zřejmě zabit při obléhání místního hradu husity. Poklad čítající 348 stříbrných grošů objevil začátkem devadesátých let minulého století majitel domu při rekonstrukci. Nyní je uložen v brandýském muzeu. Pracovníci muzea ho v pátek za asistence policie převezli do Říčan, kde ho zájemci poprvé uvidí kompletní, očištěný a konzervovaný, navíc nedaleko od místa, kde se našel, řekl novinářům historik a kurátor výstavy Radek Holodňák.

Starožitník Josef Salmon připravil Univerzitu Karlovu o dvacet milionů korun. Jeho vinu a trest potvrdil odvolací pražský městský soud. České televizi informaci sdělila mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který o případu rozhodoval v první instanci. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník je získal v roce 2018 a prodal univerzitě za dvacet milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné, Salmon se proti němu ale dál brání. V případu teď bude ale rozhodovat Nejvyšší soud.

Hrad Karlštejn na Berounsku se v pátek po rozsáhlé rekonstrukci za 164 milionů korun opět na plno otevírá veřejnosti. Stavební práce začaly v roce 2020, památka byla i tak návštěvníkům po celou dobu přístupná. Součástí oprav byla obnova suterénu Císařského paláce či gotických sklepení purkrabství, vznikly i nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Obnovy se dočkalo i technické zázemí a část inženýrských sítí hradu. Práce ale nekončí, podle kastelána Lukáše Kunsta je potřeba se zaměřit ještě na další části hradu.

Pražský hrad kvůli velkému zájmu veřejnosti prodloužil výstavu korunovačních klenotů v katedrále svatého Víta do příštího úterý. Výstava, která byla pro veřejnost otevřena v úterý, měla původně skončit v sobotu. Po dohodě s památkáři budou klenoty k vidění v chrámu i po nedělní mši od 14:30 do 21:00 a v pondělí a úterý od 08:00 do 18:00, uvedl  vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář.

Výstavu korunovačních klenotů, která v úterý začala v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, provází už od začátku velký zájem. První návštěvníci čekali na možnost prohlédnout si vzácné klenoty a relikvie od šesti hodin ráno. Nakonec během prvního dne dorazilo bezmála 4200 lidí. Cennosti spolu s lebkou svatého Václava budou v katedrále k vidění do 21. ledna. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.

Po pěti letech uvidí veřejnost české korunovační klenoty. Z příslušné komory je už vyzvedlo sedm klíčníků. Zájemci si budou moct klenoty, ale třeba také lebku svatého Václava, prohlédnout od úterní deváté hodiny ráno. Klenoty se prezident Miloš Zeman rozhodl ukázat veřejnosti u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Netradičně budou k vidění v katedrále svatého Víta. Naposledy se tak stalo v roce 1955. Pro výstavu neplatí žádné rezervace ani časové vstupenky.

Ve Staré Boleslavi u Prahy si ve středu lidé Národní svatováclavskou poutí připomněli národního světce a patrona svatého Václava. Poutní mši na Mariánském náměstí sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí. Na místě byli i kardinál Dominik Duka, apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a všichni čeští a moravští biskupové.

Historik František Šmahel vydal „pozdní sběr“ statí věnujících se českým zemím na konci středověku. V publikaci Uprostřed Evropy píše o „velkých dějinách“, které se v našich končinách tehdy odehrávaly mimo jiné díky husitské revoluci i povýšení Prahy na hlavní město Svaté říše římské.

Nejstarší pražské překlenutí Vltavy, Karlův most, počátkem 90. let dospěl do fáze nutných oprav. Do mostu zatékala voda, tvořily se trhliny v klenbách a deformace. Bylo třeba mostu dát novou izolaci. Za povšimnutí stojí i to, že obsahově aktuální reportáž začíná i končí historií mostu, v níž se divák dozví informace o přilehlé soše Bruncvíka nebo o založení mostu Karlem IV.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Začala sklizeň mišpulí – málo známého ovoce, které se ale v našich zeměpisných šířkách pěstuje už od středověku. Plody se obvykle trhají v zimě. Nejchutnější totiž jsou, když přes ně přejde mráz. Do mišpulového sadu v pondělí vyrazili například zahradníci barokního hospitalu v Kuksu.

Malajský královský fond koupil od města Protivín budovy v podzámčí a přilehlé pozemky. Prodej za téměř sedmnáct milionů korun schválili zastupitelé. Fond chce v prostorách vybudovat kulturně-obchodní centrum s ubytováním. Fond už v září koupil zámek Protivín s přilehlým parkem.

Malajský královský fond koupil zámek Protivín i s přilehlým parkem. Památku chce do roku 2023 zrenovovat, stane se z ní ubytovací a vzdělávací zařízení s reprezentativním prostorem majitelů. Zámek, který svého času patřil i Karlu IV., se zapojí do investičního programu The Royal Capital Club, jejž založili členové aristokratických rodin včetně královských z východní Asie a další investoři. Investice bude zhruba půl miliardy korun.

Bývalý prezident Václav Klaus se omluví někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za výrok, že kvůli němu zdědil Pražský hrad milionové dluhy. Muži uzavřeli smír, který ve čtvrtek pravomocně schválil pražský městský soud. Spor se týkal výstavy o umění v době Karla IV.

Neznámý vandal opět znečistil část historického Karlova mostu v Praze. Nápis u sochy svatého Jana Křtitele je podle pražské policie velký zhruba 30 centimetrů. Po pachateli policisté pátrají a žádají případné svědky, aby se přihlásili na linku 158.

Nad soutok Svratky a Veverky, na jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů Veveří se vydáváme v dalším díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Západočeská galerie v Plzni (ZČG) zahájila prohlídky originálu gotické sochy Plzeňské madony. Nejznámější, nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni se na deset dnů přesunulo z katedrály svatého Bartoloměje o pár set metrů dál do výstavní síně Masné krámy ZČG. Do 29. května je v ní k vidění jako součást výstavy Nad slunce krásnější. Prodáno je asi 70 procent vstupenek, jsou na předem stanovený čas kvůli omezení kapacity výstavní síně. Madonu může ve stejný čas obdivovat maximálně 35 návštěvníků, a to maximálně hodinu, řekla mluvčí ZČG Gabriela Darebná.

Česká televize podepsala memorandum s Univerzitou Karlovou. Jeho cílem je větší spolupráce a důraz na vzdělávání.

Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je unikátní, v době vlády Karla IV. nebyly války a v zemi bylo poměrně bezpečno, takže nebylo tolik důvodů mince ukrývat, uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.

Karlovy Vary obnovily tradici holdu svému zakladateli Karlu IV. Slavnostní události se zúčastnil tehdejší předseda české vlády Petr Pithart, který hovořil o potřebě obnovit samosprávu měst.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Kardinál Dominik Duka sloužil v katedrále svatého Víta velkopáteční obřad. Součástí liturgie byl i zlatý relikviářový kříž ze 14. století, který je součástí svatovítského pokladu. Dřív se používal při korunovaci českých králů. Tentokrát měl věřící na Velký pátek povzbudit v době koronavirové krize.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král a císař Karel IV. Na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Tisíce lidí v sobotu dorazily na Národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, kde byl před 1084 lety zavražděn kníže Václav. Odkaz světce a patrona země si připomněly davy poutníků na Mariánském náměstí při tradiční poutní mši. Bohoslužbu poznamenalo deštivé počasí, lidé na náměstí stáli v pláštěnkách a schovávali se pod deštníky.

Nejkrásnější díla spojená s životem Václava IV., umělecké skvosty gotiky 14. a 15. století, architekturu i liturgické předměty představuje nová výstava v Císařské konírně na Pražském hradě. Připomíná 600. výročí úmrtí českého a římského krále, syna Karla IV., v jehož stínu někdy bývá tento panovník skryt. Výstava Český a římský král Václav IV. s podtitulem Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400 potrvá do listopadu.

Před šesti sty lety zemřel předposlední Lucemburk na českém trůně. Václav IV. se ujal moci v necelých osmnácti letech, když zemřel jeho otec Karel. Vynikal sečtělostí a vzděláním, avšak s politickými překážkami přelomu 14. a 15. století si příliš poradit nedokázal. Milovník lovu vladařské neúspěchy topil v alkoholu. Panoval 41 let.