Hrad Karlštejn na Berounsku se v pátek po rozsáhlé rekonstrukci za 164 milionů korun opět na plno otevírá veřejnosti. Stavební práce začaly v roce 2020, památka byla i tak návštěvníkům po celou dobu přístupná. Součástí oprav byla obnova suterénu Císařského paláce či gotických sklepení purkrabství, vznikly i nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Obnovy se dočkalo i technické zázemí a část inženýrských sítí hradu. Práce ale nekončí, podle kastelána Lukáše Kunsta je potřeba se zaměřit ještě na další části hradu.
Ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková uvedla, že Karlštejn je mimořádná památka, kterou má pod kůží každý Čech. Rekonstrukce měla splatit dluh Karlštejnu i návštěvníkům, protože zázemí hradu bylo podle Goryczkové nedůstojné.
Opravy hradu vyšly dráž, než se původně očekávalo, podle ředitelky NPÚ to souviselo s nárůstem cen stavebních prací a materiálů. Rozkryla se však i řada zajímavých historických struktur a projekt kvůli tomu musel být upravován.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) řekl, že Karlštejn není běžnou památkou, ale místem, kde se spojila pozemská sféra se sférou nebeskou. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ocenil dlouhodobou práci památkářů a vyjádřil přesvědčení, že vynaložené peníze byly použity správně.
Páteční akce na hradě se zúčastnil i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který připomněl, že doba postcovidová byla oříškem pro řadu stavebních projektů. Je proto rád, že se opravu Karlštejna podařilo úspěšně dokončit.
Několik nových výstav
V suterénu přibyla expozice věnovaná vzniku hradu a jeho minulým obnovám a také výstava o historii vinařství na Karlštejně. Pod nádvořím v nově objevených prostorách si návštěvníci prohlédnou expozici věnovanou kamenickým prvkům. Dělníci rekonstruovali také užitkové zahrady na parkánu a vybudovali nové sociální zařízení. V suterénu Císařského paláce je nově multifunkční sál se zázemím a stálá expozice tesařských prvků.
Právě v místě, kde je nyní výstava tesařských prvků, byly dříve toalety. „Novodobý příběh tohoto prostoru je velmi zajímavý. Na sklonku 19. století se tady hodně bouralo v rámci revitalizace hradu, byl tehdy velký problém s odvozem stavební suti. Tehdy vznikl nápad celý suterén Císařského paláce zavést sutí,“ řekl odborný garant Národního památkového ústavu Zdeněk Chudárek.
V roce 1944 pak komise pro Hrad Karlštejn rozhodla, že se zásyp suterénu vytěží. Poté se řešilo, co bude s prostorem dál. Původně tam mělo být návštěvnické centrum s toaletami, nakonec tam ale vznikly jenom záchody.
Ve východní části purkrabství vzniklo nové návštěvnické centrum s prodejem vstupenek, suvenýrů a občerstvením. Lístky si tak lidé nebudou muset kupovat u malého okénka a čekat na ně dlouhou frontu na nádvoří, někdy i za nepříznivého počasí. Běžně, například v létě, dorazí na Karlštejn až dva tisíce návštěvníků za den.
„Návštěvníci přijdou z nádvoří přímo do pokladny, tady vyřeší vstupenky. To zázemní bohužel Karlštejn léta neměl,“ konstatoval Kunst.
Gotický hrad Karlštejn založil Karel IV. v roce 1348. Byl vybudován jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Patří k nejnavštěvovanějším památkám v zemi. Hrad je otevřen celoročně, mimo hlavní sezonu je návštěvní doba omezena.
