Se jménem Karla IV. je na českém území spojena řada staveb. V roce 700. výročí narození tohoto významného panovníka připomeneme některé z nich. Na úvod hrad Karlštejn – úložiště českých korunovačních klenotů. Za jeho hradby nahlédl známý filmový muzikál podle hry Jaroslava Vrchlického, v naší fotogalerii si můžete prohlédnout, jak se Karlštejn od dob Karla IV. proměnil.
Základní kámen hradu Karlštejn byl položen v roce 1348, tedy ve stejném roce, kdy Karel IV. založil Nové město pražské a pražskou univerzitu (první ve střední Evropě). O osm let později už panovník na hradě pobýval a dohlížel na jeho dostavbu a výstavbu interiérů.
Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena kaple sv. Kříže. Zdobena je zlacením, drahými kameny a benátským sklem. Autorem souboru deskových obrazů je Mistr Theodorik. Sám Karel IV. prý na důkaz pokory a úcty do kaple vstupoval bos.
Strážce korunovačních klenotů
V kapli sv. Kříže byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Karlštejn byl původně budován jako císařovo soukromé sídlo, postupně ale začal být zamýšlen jako místo pro uložení královských pokladů. Včetně Svatováclavské koruny, kterou nechal Karel IV. zhotovit ke své korunovaci českým králem.
České korunovační klenoty byly na Karlštejn převezeny na počátku 15. století a s krátkými přestávkami zde zůstaly uloženy do začátku 17. století. Během třicetileté války, z obavy před Švédy (oprávněných, protože hrad byl dobyt švédskými vojsky v posledním roce války), byly dány do úschovy císařské klenotnice ve Vídni. V roce 1791 se dostaly do Prahy, kde jsou dnes uloženy v chrámu sv. Víta.
Proměny hradu
Po skončení třicetileté války byl Karlštejn značně zchátralý a v neutěšeném stavu zůstával poměrně dlouhou dobu. Až na konci 18. století přitáhl pozornost obrozenců (kteří ho nazývali Karlův Týn) a na začátku století následujícího hrad navštívil císař František I. a věnoval peníze na jeho opravu.
Stavebně byl Karlštejn upravován několikrát – v 15. století pozdně goticky, v 16. století renesančně. Dnešní vzhled získal na konci 19. století po přestavbě v duchu purismu.
