Klaus se omluví Fajtovi za výrok o milionových dluzích. Uzavřeli smír

Bývalý prezident Václav Klaus se omluví někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za výrok, že kvůli němu zdědil Pražský hrad milionové dluhy. Muži uzavřeli smír, který ve čtvrtek pravomocně schválil pražský městský soud. Spor se týkal výstavy o umění v době Karla IV.

Ani jeden z aktérů sporu k soudu nedorazil, poslali za sebe právní zástupce. Ti po zahájení jednání uvedli, že se v noci na čtvrtek dohodli na znění smíru. Podle něj se Klaus do sedmi dnů Fajtovi písemně omluví „za zkratkovité tvrzení“ a omluvu vlastnoručně podepíše.

„Můj klient je s tím takto spokojen, považuje věc za uzavřenou,“ komentoval výsledek sporu Fajtův advokát František Vyskočil. Fajt podle něj působí na mezinárodní scéně a „domácí štouchance“ už ho nezajímají. „Ani jedna ze stran neměla v úmyslu se nedohodnout,“ prohlásil Klausův právník Ivan Houfek. Smír má za následek také to, že se Fajt i Klaus vzdali vzájemného nároku na náhradu nákladů vynaložených na soudní řízení.

Klaus pronesl sporný výrok v roce 2019 v pořadu Partie televize Prima, když hovořil o odvolání Fajta z čela galerie bývalým ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD). Uvedl, že pro takový krok má pochopení, protože na Fajta má kvůli zanechaným dluhům silný názor.

Fajt následně na Klause podal žalobu na ochranu osobnosti. Odmítl, že by přípravou mezinárodní výstavy „Karel IV., císař z Boží milosti - Umění z doby vlády posledních Lucemburků“ způsobil dluhy. Zdůraznil, že finanční stránka výstavy nebyla v jeho kompetenci.

Odpovědnost hradní správy

V textu omluvy schválené soudem Klaus uzná, že plnou finanční a organizační odpovědnost za výstavu nesla Správa Pražského hradu, která v roli hlavního pořadatele projednávala i podepisovala příslušné smlouvy s partnery.

Obvodní soud původně Fajtovu žalobu zamítl s tím, že finanční stránku výstavy předurčoval její megalomanský projekt a že požadovaná omluva nekoresponduje s tím, co Klaus řekl. Exprezident tehdy argumentoval tím, že výběr exponátů byl ve Fajtově kompetenci a předurčil finanční náročnost výstavy, takže mu lze přičíst i finanční odpovědnost za projekt. Byl ochotný zaslat žalobci dopis s vyjádřením, že jeho výrok se netýkal protiprávnosti Fajtova jednání.

Fajt ale tento návrh nepřijal, odvolal se a trval na omluvě. Předsedkyně odvolacího senátu Veronika Křesťanová pak už při minulém jednání v červenci vyjádřila názor, že Fajt na omluvu nárok má.

Výstava, kterou Klaus jako prezident zahajoval, se na Pražském hradě konala v roce 2006. Se Správou Pražského hradu ji pořádalo Metropolitní muzeum v New Yorku, její příprava trvala téměř osm let. Projekt měl zhruba šedesátimilionové náklady.

Spor se Zemanem

Fajt má dlouhodobé spory i s Klausovým nástupcem ve funkci prezidenta Milošem Zemanem, který Fajta v roce 2015 odmítl jmenovat profesorem. O omluvu se historik umění soudí také s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, a to kvůli výroku, že Fajt jako šéf galerie uzavřel smlouvu sám se sebou.

V projednávání tohoto sporu bude soud pokračovat v září. Fajtovi se loni omluvilo z vlastní vůle ministerstvo kultury, a to za výroky exministra Staňka, který Fajtovo odvolání zdůvodňoval hospodářskými pochybeními. Za Fajta se tehdy postavily desítky ředitelů zahraničních muzeí a tisíce lidí v tuzemské petici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled