Po pěti letech uvidí veřejnost české korunovační klenoty. Z příslušné komory je už vyzvedlo sedm klíčníků. Zájemci si budou moct klenoty, ale třeba také lebku svatého Václava, prohlédnout od úterní deváté hodiny ráno. Klenoty se prezident Miloš Zeman rozhodl ukázat veřejnosti u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Netradičně budou k vidění v katedrále svatého Víta. Naposledy se tak stalo v roce 1955. Pro výstavu neplatí žádné rezervace ani časové vstupenky.
Klíčníci otevřeli komoru s korunovačními klenoty. Přípravy na výstavu vrcholí
Události: Výstava korunovačních klenotů (zdroj: ČT24)
U Korunní komory ve svatováclavské kapli se s hlavou státu podle tradice sešli další držitelé klíčů. Za prezidenta přítomného na vozíku odemkl nejvyšší zámek vedoucí jeho prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Slavnostního aktu se zúčastnili také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), pražský arcibiskup Jan Graubner, primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) a děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze Václav Malý.
Kvůli snesení klenotů a vyjmutí z relikviáře v Korunní komoře bylo v pondělí částečně uzavřeno třetí hradní nádvoří. Ve svatováclavské kapli byl kromě klíčníků přítomen také člen hradní stráže. Po vyzdvižení klenotů zazněl v kapli svatého Václava Svatováclavský chorál a klíčníci podepsali protokol o otevření Korunní komory i o ohledání klenotů.
Výstava korunovačních klenotů začne v úterý 17. ledna v 9:00 a bude pokračovat do soboty 21. ledna. Brány katedrály se budou každý den zavírat v 17 hodin. Vstup na výstavu bude zdarma a přednostně budou vpuštěni návštěvníci na invalidním vozíku s průkazem ZTP či ZTP/P. Pražský hrad nepřipravil rezervační systém na vydávání vstupenek.
Po pěti letech byly vystaveny korunovační klenoty (zdroj: ČT24)
Nejvhodnější cesta návštěvníků k Pražskému hradu bude v úterý ze stanice metra Malostranská. Po zdolání Starých zámeckých schodů a absolvování bezpečnostní kontroly, která vždy znamená zdržení, budou směřováni do Jižních zahrad.
„Při příchodu se návštěvníci seznámí nejen s Jižními zahradami upravenými architektem Josipem Plečnikem, ale například i s příběhem pražské defenestrace pod Ludvíkovým křídlem starého pražského paláce,“ vysvětlil ředitel administrativní sekce Pražského hradu Jan Novák.
Před vstupem do katedrály budou muset lidé projít ještě jednou bezpečnostní kontrolou. „Zabezpečení odpovídá hrozbě, která by mohla být. Dvojitá kontrola je nutná,“ konstatoval ředitel útvaru ochranné služby prezidenta Martin Baláž.
K vystaveným korunovačním klenotům budou návštěvníci přicházet z boční lodi katedrály. „Projdou kolem dvou bezpečnostních vitrín, v jedné budou umístěna pouzdra na Svatováclavskou korunu ze 14. století a pouzdro z doby první republiky na královské jablko. Ve druhé budou pohřební klenoty Přemysla Otakara II.,“ pokračoval Novák.
Zajímavostí je, že korunovační klenoty budou stejně jako v roce 1929 vystaveny v původní vitríně navržené architektem Josefem Gočárem. „Lidé budou moci fotografovat, ale prosíme bez blesku,“ dodal Novák.
- • Korunovační klenoty jsou uloženy v korunní komnatě. Nejstarší z nich je koruna. Ke své korunovaci ji nechal v roce 1347 vyrobit Karel IV. Je z 21 a 22 karátového zlata a tvoří ji čelenky ze čtyř dílů – každý z nich vrcholí velkou lilií. Jednotlivé části pak nahoře spojují dva oblouky, na kterých je velký kříž. Koruna váží necelých dva a půl kilogramu a je zdobena celkem 19 safíry, 20 perlami, 30 smaragdy, 44 spinely a 1 rubínem.
- • Zlaté 18karátové královské jablko je z poloviny 16. století. Zdobí ho perly, drahokamy a také reliéfy, které popisují příběhy ze starého zákona. Na spodní polokouli jsou scény z Genesis. Na horní pak příběhy ze života Davida – jeho pomazání na krále i souboj s Goliášem. Na kruhu pod křížem je latinsky napsáno: „Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá.“ Na zadní straně kříže nalezneme citát „Bůh vládne nebesům a králové zemi.“
- • 67 centimetrů dlouhé žezlo je z 18karátového zlata a zdobí ho 4 safíry, 5 spinelů a 62 perel. Má 4 různě tvarované části, na nichž jsou jemné motivy rostlin. Hlavice žezla je ve tvaru květu s perlami a drahými kameny.
- Zdroj: ČT24
Nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů, ale především jedinečným symbolem národní státnosti, je Svatováclavská koruna. Má nevyčíslitelnou hodnotu a existuje k ní celá řada replik. Kolik kopií existuje, se nedá s přesností určit.
Šperkařská tradice v rodině Beldových
Na první pohled je kopie k nerozeznání od originálu. Jednu z prvních kopií vyrobil šperkař Jiří Belda v roce 1965 pro světovou výstavu v Montrealu. A od té doby se jeho rodina, jež ve šperkařské tradici pokračuje už další generací, o korunovační klenoty stará. Naposledy kontrolovala jejich stav roce 2018, když byly vystaveny ve Vladislavském sále.
„Používáme jen takové klůcky. Na ně se namotá vata a čistým lihem se očistí velké plochy kamenů, aby byly bez nečistot,“ vysvětlil Jiří Belda mladší, který už vyrobil dvě repliky Svatováclavské koruny, i když jen podle přesných nákresů a fotografií. Jeho otec měl totiž originál k dispozici dokonce několik měsíců na Pražském hradě, aby byla jeho kopie co nejvěrnější originálu.
Další repliku už ale Belda mladší vytvářet nechce kvůli jedinečnosti originálu. „To je můj celoživotní pocit. Kopií vzniklo strašně moc a stát by měl iniciovat zákon, že se to prostě nesmí,“ měl jasno.
Události, komentáře: Šperkaři Beldovi (zdroj: ČT24)
Punc výjimečnosti
Na výjimečnost Svatováclavské koruny dbal už Karel IV., který nechal vystavit speciální papežské privilegium, jež garantovalo, že koruna nebude patřit českým králům, ale patronovi – svatému Václavovi. I panovníci si ji proto jen vypůjčovali a platili za to poplatek.
„Nový život korunovačních klenotů i jejich vystavování je vlastně otázkou až 20. století a symbolu, který si přivlastnila i první republika,“ upozornil historik Michal Stehlík.
Z bezpečnostních důvodů klenoty mnohokrát měnily své úložiště. Podle rozhodnutí Karla IV. neměly nikdy opustit Prahu, ale už jeho syn Václav IV. to porušil, když je v neklidných časech nechal převézt na hrad Karlštejn. Nicméně i odtud se z bezpečnostních důvodů často stěhovaly. Do Prahy se vrátily i s tradicí sedmi klíčů až v roce 1791 při korunovaci císaře Leopolda II. českým králem.
Klenoty mohli lidé naposledy vidět před pěti lety, kdy je Zeman nechal vystavit ve Vladislavském sále Pražského hradu na oslavu 100 let od vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Stalo se tak mezi prvním a druhým kolem tehdejších prezidentských voleb, v nichž Zeman post hlavy státu obhajoval. Také nyní se výstava bude konat mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby.