Václav IV.

Návštěvníci muzea v Říčanech u Prahy si o víkendu prohlédnou největší tamní poklad, který před více než šesti sty lety ukryl jeden z měšťanů ve sklepě domu na náměstí. Pak byl zřejmě zabit při obléhání místního hradu husity. Poklad čítající 348 stříbrných grošů objevil začátkem devadesátých let minulého století majitel domu při rekonstrukci. Nyní je uložen v brandýském muzeu. Pracovníci muzea ho v pátek za asistence policie převezli do Říčan, kde ho zájemci poprvé uvidí kompletní, očištěný a konzervovaný, navíc nedaleko od místa, kde se našel, řekl novinářům historik a kurátor výstavy Radek Holodňák.

Po pěti letech uvidí veřejnost české korunovační klenoty. Z příslušné komory je už vyzvedlo sedm klíčníků. Zájemci si budou moct klenoty, ale třeba také lebku svatého Václava, prohlédnout od úterní deváté hodiny ráno. Klenoty se prezident Miloš Zeman rozhodl ukázat veřejnosti u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Netradičně budou k vidění v katedrále svatého Víta. Naposledy se tak stalo v roce 1955. Pro výstavu neplatí žádné rezervace ani časové vstupenky.

Zřícenina hradu Cornštejn na Znojemsku nabízí návštěvníkům novou vyhlídku. Umístěna je na takzvaném novém paláci, části hradu postavené na počátku patnáctého století. Zpřístupnění vyhlídky společně se sanací přišlo na necelé čtyři miliony korun. Jihomoravské muzeum ve Znojmě získalo dotaci od kraje.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Nejkrásnější díla spojená s životem Václava IV., umělecké skvosty gotiky 14. a 15. století, architekturu i liturgické předměty představuje nová výstava v Císařské konírně na Pražském hradě. Připomíná 600. výročí úmrtí českého a římského krále, syna Karla IV., v jehož stínu někdy bývá tento panovník skryt. Výstava Český a římský král Václav IV. s podtitulem Gotické umění krásného slohu kolem roku 1400 potrvá do listopadu.

Před šesti sty lety zemřel předposlední Lucemburk na českém trůně. Václav IV. se ujal moci v necelých osmnácti letech, když zemřel jeho otec Karel. Vynikal sečtělostí a vzděláním, avšak s politickými překážkami přelomu 14. a 15. století si příliš poradit nedokázal. Milovník lovu vladařské neúspěchy topil v alkoholu. Panoval 41 let.

Zdá se to poněkud barbarské, ale před staletími nebylo zase tak nevídané, že řešením politických sporů bylo slabší – míněno fyzicky slabší – stranu vyhodit z okna. K nejznámějším defenestracím patří dvě z těch pražských, a přestože z celoevropského pohledu byla nejspíše významnější ta z roku 1618 (lze ji vnímat jako úvod třicetileté války), pro české země byla neméně zásadní defenestrace, ke které došlo o 199 let dříve. Pražská defenestrace z 30. července 1419 bezprostředně předznamenala husitské války, které celým královstvím – a nejen jím – zmítaly další půldruhé dekády.